0:00:04.569,0:00:07.678
Během dalších 400 let se nepodařilo slabinu šifer odstranit.

0:00:07.678,0:00:11.477
Jak udělá Alice šifru, která by ukryla její otisk

0:00:11.477,0:00:14.497
a zabrání úniku informace?

0:00:14.497,0:00:17.242
Odpovědí je princip náhody.

0:00:18.135,0:00:21.210
Představte si, že Alice hází 26-stěnnou kostkou,

0:00:21.210,0:00:23.525
aby vytvořila seznam náhodných posunů,

0:00:23.525,0:00:26.687
který dá Bobovi místo kódového slova.

0:00:26.687,0:00:31.954
Tento seznam náhodných posunů poté Alice použije k zašifrování zprávy.

0:00:31.987,0:00:35.428
Důležité je, že seznam musí být stejně dlouhý jako zpráva,

0:00:35.428,0:00:38.197
aby se vyhnula opakování.

0:00:38.397,0:00:43.245
Zašifrovanou zprávu pošle Bobovi, který ji rozšifruje pomocí stejného seznamu posunů,

0:00:43.245,0:00:45.148
který mu předtím Alice předala.

0:00:46.840,0:00:48.574
Eve to teď bude mít těžké,

0:00:48.574,0:00:53.109
protože zašifrovaná zpráva bude mít 2 mocné vlastnosti:

0:00:53.109,0:00:57.175
Za prvé - posuny se nikdy nebudou opakovat.

0:00:59.083,0:01:03.874
A za druhé - zašifrovaná zpráva bude mít rovnoměrnou četnost výskytu písmen.

0:01:03.874,0:01:06.208
A právě proto, že tu nebude rozdíl v jejich výskytu

0:01:06.208,0:01:07.941
a tedy ani žádný únik informace,

0:01:07.941,0:01:11.206
tak pro Eve bude nemožné rozluštit šifru.

0:01:14.052,0:01:17.668
Toto je nejsilnější způsob šifrování.

0:01:17.668,0:01:21.293
Začal se používat koncem 19. století

0:01:21.293,0:01:24.198
a nazývá se Vernamova šifra.

0:01:25.767,0:01:29.229
Abychom si ukázali sílu této šifry,

0:01:29.229,0:01:33.860
musíme pochopit množství kombinací, které tu je.

0:01:34.522,0:01:42.223
Například Caesarova šifra posouvala každé písmeno o stejné číslo mezi 1 a 26.

0:01:42.960,0:01:45.008
Kdyby Alice chtěla zašifrovat své jméno,

0:01:45.008,0:01:48.768
tak by to skončilo 1 z 26 možností, kterými je to možné udělat.

0:01:48.768,0:01:50.666
To je malý počet možností.

0:01:50.666,0:01:54.834
Všechny se dají lehce zkusit. Takovéto dešifrování nazýváme řešení hrubou silou.

0:01:54.834,0:01:56.844
Porovnejme to s Vernamovou šifrou,

0:01:56.844,0:02:01.420
kde je každé písmeno posunuté o rozdílné číslo mezi 1 a 26.

0:02:01.420,0:02:04.164
Představte si, kolik možností zašifrování teď existuje.

0:02:04.164,0:02:10.061
Je to 26 na pátou, což je téměř 12 milionů.

0:02:10.384,0:02:12.884
Občas je těžké si to představit.

0:02:12.884,0:02:15.949
Kdyby napsala své jméno na jeden list papíru

0:02:15.949,0:02:20.854
a na něj dala hromadu papírů se všemi možnými zašifrováními,

0:02:20.854,0:02:24.505
jak vysoká hromada by to byla?

0:02:24.736,0:02:28.869
S 12 miliony kombinacemi pěti písmen

0:02:28.869,0:02:32.032
by tato hromada byla obrovská.

0:02:32.032,0:02:35.241
Vysoká přes 1 kilometr.

0:02:35.241,0:02:38.103
Když Alice zašifruje své jméno Vernamovou šifrou,

0:02:38.103,0:02:42.375
je to jako by si náhodně vybrala jednu stránku z této hromady.

0:02:42.375,0:02:47.139
Z pohledu Eve je každé slovo s 5 písmeny, které získá,

0:02:47.139,0:02:51.550
stejně pravděpodobné jako jakékoliv jiné slovo z hromady.

0:02:51.578,0:02:54.645
Toto je bezchybné zabezpečení v praxi.