1 00:00:04,569 --> 00:00:07,678 Během dalších 400 let se nepodařilo slabinu šifer odstranit. 2 00:00:07,678 --> 00:00:11,477 Jak udělá Alice šifru, která by ukryla její otisk 3 00:00:11,477 --> 00:00:14,497 a zabrání úniku informace? 4 00:00:14,497 --> 00:00:17,242 Odpovědí je princip náhody. 5 00:00:18,135 --> 00:00:21,210 Představte si, že Alice hází 26-stěnnou kostkou, 6 00:00:21,210 --> 00:00:23,525 aby vytvořila seznam náhodných posunů, 7 00:00:23,525 --> 00:00:26,687 který dá Bobovi místo kódového slova. 8 00:00:26,687 --> 00:00:31,954 Tento seznam náhodných posunů poté Alice použije k zašifrování zprávy. 9 00:00:31,987 --> 00:00:35,428 Důležité je, že seznam musí být stejně dlouhý jako zpráva, 10 00:00:35,428 --> 00:00:38,197 aby se vyhnula opakování. 11 00:00:38,397 --> 00:00:43,245 Zašifrovanou zprávu pošle Bobovi, který ji rozšifruje pomocí stejného seznamu posunů, 12 00:00:43,245 --> 00:00:45,148 který mu předtím Alice předala. 13 00:00:46,840 --> 00:00:48,574 Eve to teď bude mít těžké, 14 00:00:48,574 --> 00:00:53,109 protože zašifrovaná zpráva bude mít 2 mocné vlastnosti: 15 00:00:53,109 --> 00:00:57,175 Za prvé - posuny se nikdy nebudou opakovat. 16 00:00:59,083 --> 00:01:03,874 A za druhé - zašifrovaná zpráva bude mít rovnoměrnou četnost výskytu písmen. 17 00:01:03,874 --> 00:01:06,208 A právě proto, že tu nebude rozdíl v jejich výskytu 18 00:01:06,208 --> 00:01:07,941 a tedy ani žádný únik informace, 19 00:01:07,941 --> 00:01:11,206 tak pro Eve bude nemožné rozluštit šifru. 20 00:01:14,052 --> 00:01:17,668 Toto je nejsilnější způsob šifrování. 21 00:01:17,668 --> 00:01:21,293 Začal se používat koncem 19. století 22 00:01:21,293 --> 00:01:24,198 a nazývá se Vernamova šifra. 23 00:01:25,767 --> 00:01:29,229 Abychom si ukázali sílu této šifry, 24 00:01:29,229 --> 00:01:33,860 musíme pochopit množství kombinací, které tu je. 25 00:01:34,522 --> 00:01:42,223 Například Caesarova šifra posouvala každé písmeno o stejné číslo mezi 1 a 26. 26 00:01:42,960 --> 00:01:45,008 Kdyby Alice chtěla zašifrovat své jméno, 27 00:01:45,008 --> 00:01:48,768 tak by to skončilo 1 z 26 možností, kterými je to možné udělat. 28 00:01:48,768 --> 00:01:50,666 To je malý počet možností. 29 00:01:50,666 --> 00:01:54,834 Všechny se dají lehce zkusit. Takovéto dešifrování nazýváme řešení hrubou silou. 30 00:01:54,834 --> 00:01:56,844 Porovnejme to s Vernamovou šifrou, 31 00:01:56,844 --> 00:02:01,420 kde je každé písmeno posunuté o rozdílné číslo mezi 1 a 26. 32 00:02:01,420 --> 00:02:04,164 Představte si, kolik možností zašifrování teď existuje. 33 00:02:04,164 --> 00:02:10,061 Je to 26 na pátou, což je téměř 12 milionů. 34 00:02:10,384 --> 00:02:12,884 Občas je těžké si to představit. 35 00:02:12,884 --> 00:02:15,949 Kdyby napsala své jméno na jeden list papíru 36 00:02:15,949 --> 00:02:20,854 a na něj dala hromadu papírů se všemi možnými zašifrováními, 37 00:02:20,854 --> 00:02:24,505 jak vysoká hromada by to byla? 38 00:02:24,736 --> 00:02:28,869 S 12 miliony kombinacemi pěti písmen 39 00:02:28,869 --> 00:02:32,032 by tato hromada byla obrovská. 40 00:02:32,032 --> 00:02:35,241 Vysoká přes 1 kilometr. 41 00:02:35,241 --> 00:02:38,103 Když Alice zašifruje své jméno Vernamovou šifrou, 42 00:02:38,103 --> 00:02:42,375 je to jako by si náhodně vybrala jednu stránku z této hromady. 43 00:02:42,375 --> 00:02:47,139 Z pohledu Eve je každé slovo s 5 písmeny, které získá, 44 00:02:47,139 --> 00:02:51,550 stejně pravděpodobné jako jakékoliv jiné slovo z hromady. 45 00:02:51,578 --> 00:02:54,645 Toto je bezchybné zabezpečení v praxi.