WEBVTT 00:00:04.569 --> 00:00:07.678 Během dalších 400 let se nepodařilo slabinu šifer odstranit. 00:00:07.678 --> 00:00:11.477 Jak udělá Alice šifru, která by ukryla její otisk 00:00:11.477 --> 00:00:14.497 a zabrání úniku informace? 00:00:14.497 --> 00:00:17.242 Odpovědí je princip náhody. 00:00:18.135 --> 00:00:21.210 Představte si, že Alice hází 26-stěnnou kostkou, 00:00:21.210 --> 00:00:23.525 aby vytvořila seznam náhodných posunů, 00:00:23.525 --> 00:00:26.687 který dá Bobovi místo kódového slova. 00:00:26.687 --> 00:00:31.954 Tento seznam náhodných posunů poté Alice použije k zašifrování zprávy. 00:00:31.987 --> 00:00:35.428 Důležité je, že seznam musí být stejně dlouhý jako zpráva, 00:00:35.428 --> 00:00:38.197 aby se vyhnula opakování. 00:00:38.397 --> 00:00:43.245 Zašifrovanou zprávu pošle Bobovi, který ji rozšifruje pomocí stejného seznamu posunů, 00:00:43.245 --> 00:00:45.148 který mu předtím Alice předala. 00:00:46.840 --> 00:00:48.574 Eve to teď bude mít těžké, 00:00:48.574 --> 00:00:53.109 protože zašifrovaná zpráva bude mít 2 mocné vlastnosti: 00:00:53.109 --> 00:00:57.175 Za prvé - posuny se nikdy nebudou opakovat. 00:00:59.083 --> 00:01:03.874 A za druhé - zašifrovaná zpráva bude mít rovnoměrnou četnost výskytu písmen. 00:01:03.874 --> 00:01:06.208 A právě proto, že tu nebude rozdíl v jejich výskytu 00:01:06.208 --> 00:01:07.941 a tedy ani žádný únik informace, 00:01:07.941 --> 00:01:11.206 tak pro Eve bude nemožné rozluštit šifru. 00:01:14.052 --> 00:01:17.668 Toto je nejsilnější způsob šifrování. 00:01:17.668 --> 00:01:21.293 Začal se používat koncem 19. století 00:01:21.293 --> 00:01:24.198 a nazývá se Vernamova šifra. 00:01:25.767 --> 00:01:29.229 Abychom si ukázali sílu této šifry, 00:01:29.229 --> 00:01:33.860 musíme pochopit množství kombinací, které tu je. 00:01:34.522 --> 00:01:42.223 Například Caesarova šifra posouvala každé písmeno o stejné číslo mezi 1 a 26. 00:01:42.960 --> 00:01:45.008 Kdyby Alice chtěla zašifrovat své jméno, 00:01:45.008 --> 00:01:48.768 tak by to skončilo 1 z 26 možností, kterými je to možné udělat. 00:01:48.768 --> 00:01:50.666 To je malý počet možností. 00:01:50.666 --> 00:01:54.834 Všechny se dají lehce zkusit. Takovéto dešifrování nazýváme řešení hrubou silou. 00:01:54.834 --> 00:01:56.844 Porovnejme to s Vernamovou šifrou, 00:01:56.844 --> 00:02:01.420 kde je každé písmeno posunuté o rozdílné číslo mezi 1 a 26. 00:02:01.420 --> 00:02:04.164 Představte si, kolik možností zašifrování teď existuje. 00:02:04.164 --> 00:02:10.061 Je to 26 na pátou, což je téměř 12 milionů. 00:02:10.384 --> 00:02:12.884 Občas je těžké si to představit. 00:02:12.884 --> 00:02:15.949 Kdyby napsala své jméno na jeden list papíru 00:02:15.949 --> 00:02:20.854 a na něj dala hromadu papírů se všemi možnými zašifrováními, 00:02:20.854 --> 00:02:24.505 jak vysoká hromada by to byla? 00:02:24.736 --> 00:02:28.869 S 12 miliony kombinacemi pěti písmen 00:02:28.869 --> 00:02:32.032 by tato hromada byla obrovská. 00:02:32.032 --> 00:02:35.241 Vysoká přes 1 kilometr. 00:02:35.241 --> 00:02:38.103 Když Alice zašifruje své jméno Vernamovou šifrou, 00:02:38.103 --> 00:02:42.375 je to jako by si náhodně vybrala jednu stránku z této hromady. 00:02:42.375 --> 00:02:47.139 Z pohledu Eve je každé slovo s 5 písmeny, které získá, 00:02:47.139 --> 00:02:51.550 stejně pravděpodobné jako jakékoliv jiné slovo z hromady. 00:02:51.578 --> 00:02:54.645 Toto je bezchybné zabezpečení v praxi.