0:00:00.746,0:00:03.589
Zopakujeme si, co jsme viděli u rozpočtových linií.

0:00:03.589,0:00:09.369
Řekněme, že vydělávám 20 dolarů měsíčně. Můj příjem je 20 dolarů za měsíc.

0:00:11.508,0:00:18.512
Cena čokolády je 1 dolar za tyčinku.

0:00:18.512,0:00:23.946
A cena ovoce jsou 2 dolary za libru.

0:00:23.946,0:00:28.591
A již jsem to dělal předtím, ale znovu překreslím rozpočtovou linii.

0:00:28.591,0:00:33.500
Tahle osa řekněme, tohle je množství čokolády. Mohl jsem to udělat i opačně.

0:00:33.500,0:00:37.913
A tohle je množství ovoce.

0:00:37.913,0:00:40.443
Ne množství ovce, množství ovoce.

0:00:40.443,0:00:46.108
Když utratím všechny své peníze za čokoládu, mohl bych si koupit 20 tyčinek čokolády měsíčně. Tohle je 20.

0:00:46.108,0:00:53.254
Tohle tady je 10. Při těchto cenách, kdybych utratil všechny své peníze za ovoce, mohl bych si koupit 10 liber měsíčně.

0:00:53.254,0:00:55.710
Tohle je 10. 10 liber měsíčně.

0:00:55.710,0:01:01.506
Mám rozpočtovou linii, která vypadá takhle.

0:01:01.506,0:01:06.304
A rovnice této rozpočtové linie bude... mohl bych to zapsat takhle.

0:01:06.304,0:01:10.712
Můj rozpočet 20 se bude rovnat ceně čokolády,

0:01:10.712,0:01:16.336
což je 1 krát množství čokolády. Tohle je 1 krát množství čokolády.

0:01:16.336,0:01:22.002
Plus cena ovoce, což je 2 krát množství ovoce.

0:01:23.171,0:01:29.237
A když to chci zapsat explicitně, pokud jde o mé množství čokolády, když jsem to umístil na svislou osu,

0:01:29.237,0:01:34.774
která má tendenci být ta závislá osa, mohu jen odečíst dvojnásobné množství ovoce na obou stranách.

0:01:34.774,0:01:42.845
A mohu je prohodit a moje množství čokolády se rovná 20 mínus 2 krát mé množství ovoce.

0:01:42.845,0:01:44.772
A získám zde tuhle rozpočtovou linii.

0:01:44.772,0:01:47.639
Také jsme se dívali na myšlenku indiferenční křivky.

0:01:47.639,0:01:51.506
Například řekněme, že jsem na rozpočtové linii v určitém bodě,

0:01:51.506,0:01:57.676
kde mám... řekněme, že spotřebovávám 18 tyčinek čokoldády a jednu libru ovoce.

0:01:57.676,0:02:01.503
18. A můžete to ověřit a dává to smysl. Bude to 18 dolarů plus 2, to je 20 dolarů.

0:02:01.503,0:02:07.425
Řekněme, že jsem v tomto bodě na mé rozpočtové linii. 18 tyčinek čokolády...

0:02:07.425,0:02:14.847
tohle je v tyčinkách... a jedna libra ovoce měsíčně. To je 1 a je to v librách.

0:02:14.847,0:02:19.920
A tohle je čokoláda. A tohle zde je ovoce.

0:02:19.920,0:02:22.510
Víme, že máme tuto myšlenku indiferenční křivky.

0:02:22.510,0:02:25.920
Existují různé kombinace čokolády a ovoce, vůči kterým jsme indiferentní,

0:02:25.920,0:02:29.109
ze kterých bychom získali naprosto stejný celkový užitek.

0:02:29.109,0:02:33.770
Můžeme zakreslit všechny tyto body. Udělám to bíle, může to vypadat nějak takhle.

0:02:33.770,0:02:38.320
Udělám to jako tečkovanou čáru. Je to trochu jednodušší. Měl bych to nakreslit takhle.

0:02:38.320,0:02:45.041
Řekněme, že jsem indiferentní mezi jakýmikoli těmito body. Body zde.

0:02:45.041,0:02:47.267
Nakreslím to trochu lépe.

0:02:47.267,0:02:52.921
Mezi těmito body zde, mohu mít například 18 tyčinek čokolády

0:02:52.921,0:03:00.674
a jednu libru ovoce nebo mohu mít... řekněme, že to jsou 4 tyčinky čokolády

0:03:00.674,0:03:06.902
a zhruba 8 liber ovoce. Jsem indiferentní.

0:03:06.902,0:03:09.768
Získávám naprosto stejný celkový užitek.

0:03:09.768,0:03:14.505
Maximalizuji svůj celkový užitek v jednom z těchto bodů?

0:03:14.505,0:03:20.584
Již jsme viděli, že cokoli v pravém horním rohu naší indiferenční křivky této bíle křivky zde...

0:03:20.584,0:03:24.040
Označím to. Toto je naše indifereční křivka.

0:03:24.040,0:03:27.849
Všechno v pravém horním rohu naší indiferenční křivky je výhodné.

0:03:27.849,0:03:30.310
Získáme větší celkový užitek.

0:03:30.310,0:03:31.938
Vybarvím to.

0:03:31.938,0:03:36.103
Všechno v pravém horním rohu naší indiferenční křivky bude výhodné.

0:03:36.103,0:03:40.295
Všechny tyto ostatní body na naší rozpočtové linii, dokonce i několik bodů pod naší rozpočtovou linií,

0:03:40.295,0:03:42.965
kde ve skutečnosti můžeme ušetřit peníze, jsou výhodné.

0:03:42.965,0:03:47.770
Žádný z těchto bodů nebude maximalizovat náš celkový užitek.

0:03:47.770,0:03:52.650
Můžeme maximalizovat náš celkový užitek ve všech těchto ostatních bodech podél naší rozpočtové linie.

0:03:52.650,0:03:58.512
Abychom ve skutečnosti maximalizovali náš celkový užitek, co chceme udělat, je najít bod na naší rozpočtové linii,

0:03:58.512,0:04:06.258
který je tečnou, která se dotýká přesně jednoho bodu jedné z našich indiferenčních křivek.

0:04:06.258,0:04:09.779
Můžeme mít nekonečný počet indiferenčních křivek. Může být jedna, která vypadá takhle.

0:04:09.779,0:04:12.041
Může být další indiferenční křivka, která vypadá takhle.

0:04:12.041,0:04:15.190
Všechno nám to říká, že jsme indiferentní mezi jakýmikoli body na této křivce.

0:04:15.190,0:04:19.704
A je tu indiferenční křivka, která se přesně dotýká této rozpočtové linie

0:04:19.704,0:04:22.342
nebo se přesně dotýká linie v jednom bodě.

0:04:22.342,0:04:25.906
Mohu mít indifereční křivku, která vypadá takto.

0:04:25.906,0:04:29.516
Udělám to sytou barvou, fialovou.

0:04:29.516,0:04:32.770
Mohu mít indifereční křivku, která vypadá takto.

0:04:32.770,0:04:38.595
A protože je to tečna, dotýká se právě jednoho bodu a také sklon mé indifereční křivky,

0:04:38.595,0:04:41.106
jak jsme se učili, je mezní míra substituce,

0:04:41.106,0:04:47.260
je naprosto stejný jako sklon naší rozpočtové linie zde,

0:04:47.260,0:04:49.978
o které jsme se dříve učili, že to byla poměrná cena.

0:04:49.978,0:04:56.258
Tohle zde je optimální alokace na naší rozpočtové linii.

0:04:56.258,0:04:59.510
Tohle zde je optimální. A jak víme, že je to optimální?

0:04:59.510,0:05:03.503
Není na rozpočtové linii žádný jiný bod vpravo nahoře.

0:05:03.503,0:05:10.201
Ve skutečnosti každý další bod na naší rozpočtové linii je vpravo dole na této indiferenční křivce.

0:05:10.201,0:05:15.109
Každý další bod na naší rozpočtové linii není výhodnější.

0:05:15.109,0:05:20.757
Pamatujte si, všechno pod indiferenční křivkou, celá tahle šedá oblast...

0:05:20.757,0:05:22.369
vlastně bychom to měli udělat jinou barvou.

0:05:22.369,0:05:25.441
Kvůli indiferenční křivce jsme nestranní, ale všechno pod indiferenční křivkou...

0:05:25.441,0:05:29.713
celá tahle zelená oblast... není výhodnější.

0:05:29.713,0:05:35.513
A každý další bod na rozpočtové linii není výhodnější než tento bod zde.

0:05:35.513,0:05:39.257
Protože to je jediný bod... nebo myslím, že mohu říct, že každý další bod na naší rozpočtové linii

0:05:39.257,0:05:43.700
není výhodnější než body na indiferenční křivce.

0:05:43.700,0:05:49.765
Ty také nejsou výhodnější než bod zde, který je ve skutečnosti na indiferenční křivce.

0:05:49.765,0:05:56.706
Nyní se zamyslíme nad tím, co se stane, když by cena ovoce klesla.

0:05:56.706,0:06:04.855
Cena ovoce by klesla ze 2 dolarů na 1 dolar. Ze 2 dolarů na 1 dolar za libru.

0:06:04.855,0:06:10.267
Když cena klesla ze 2 na 1 dolar, potom by naše současná rozpočtová linie vypadal úplně jinak.

0:06:10.267,0:06:13.439
Naše nová rozpočtová linie... udělám ji modře... by vypadala takhle.

0:06:13.439,0:06:15.925
Když utratíme všechny naše peníze za čokoládu, můžeme si koupit 20 tyčinek.

0:06:15.925,0:06:20.711
Když utratíme všechny naše peníze za ovoce při nové ceně, můžeme si koupit 20 liber ovoce.

0:06:20.711,0:06:28.302
Naše nová rozpočtová linie bude vypadat nějak takto.

0:06:28.302,0:06:35.526
Tohle je naše nová rozpočtová linie. Nová rozpočtová linie

0:06:35.526,0:06:41.305
Co bude nyní optimální alokace našich dolarů. Nebo nejlepší kombinace, kterou bychom si koupili?

0:06:41.305,0:06:48.645
Dělali bychom úplně stejné cvičení. Za předpokladu, že máme data na všech těchto indiferenčních křivkách,

0:06:48.645,0:06:54.021
bychom našli indiferenční křivku, která se přesně dotýká naší nové rozpočtové linie.

0:06:54.021,0:07:01.034
Řekněme, že tento bod zde se přesně dotýká jiné indiferenční křivky.

0:07:01.034,0:07:06.519
Takhle. Je zde další indiferenční křivka, která vypadá takto.

0:07:06.519,0:07:10.042
Pokusím se to udělat trochu hezčí, vypadá nějak takhle.

0:07:10.042,0:07:16.868
A na základě toho, jak cena... za předpokladu, že máme přístup k těmto mnoha indiferenčním křivkám,

0:07:16.868,0:07:23.677
můžeme nyní vidět na základě toho, jak cena, když vše ostatní je konstantní, jak změna ceny ovoce

0:07:23.677,0:07:27.117
změnila množství ovoce, které poptáváme.

0:07:27.117,0:07:31.112
Protože nyní je naše optimální utrácení tento bod na naší nové rozpočtové linii,

0:07:31.112,0:07:37.509
který vypadá, že je to zhruba 10 liber ovoce.

0:07:37.509,0:07:41.320
Najednou když jsme... berme v úvahu jen ovoce.

0:07:41.320,0:07:45.179
Vše ostatní držíme konstantní. Jen ovoce.

0:07:45.179,0:07:51.161
Když byla cena 2, poptávané množství bylo 8 liber.

0:07:51.161,0:07:54.800
A nyní, když je cena 1, poptávané množství je 10 liber.

0:07:54.800,0:07:58.767
Co vlastně děláme... a ještě jednou v podstatě se díváme na naprosto stejné myšlenky

0:07:58.767,0:08:03.341
jen z různých pohledů. Předtím jsme se na to dívali z pohledu mezního užitku z dolaru

0:08:03.341,0:08:07.512
a přemýšleli jsme o tom, jak ho maximalizujete. A byli jsme schopni změnit ceny

0:08:07.512,0:08:12.452
a potom z toho odvodit křivku poptávky. Zde se na to díváme trochu jinou optikou.

0:08:12.452,0:08:15.106
Ale skutečně jsou to všechno stejné myšlenky.

0:08:15.106,0:08:19.100
Ale za předpokladu, že máme přístup k řadě indiferenčních křivek,

0:08:19.100,0:08:23.103
můžeme vidět jak změna ceny mění naši rozpočtovou linii

0:08:23.103,0:08:28.367
a jak by to změnilo optimální množství daného produktu, které bychom chtěli.

0:08:28.367,0:08:32.602
Například bychom v tomhle mohli pokračovat a mohli bychom načrtnout naši novou křivku poptávky.

0:08:32.602,0:08:36.931
Mohu udělat křivku poptávky nyní pro ovoce. Alespoň mám dva body na křivce poptávky.

0:08:36.931,0:08:42.268
Když tohle je cena ovoce a tohle je poptávané množství ovoce,

0:08:42.268,0:08:45.316
kde cena je 2, množství je 8.

0:08:46.654,0:08:52.021
A když je cena... vlastně to udělám trochu jinak.

0:08:52.021,0:08:56.385
Když je cena 2 a tohle není podle měřítka, poptávané množství je 8.

0:08:56.385,0:09:00.195
A potom... vlastně bych to měl udělat zde. A tyhle nejsou podle měřítka.

0:09:00.195,0:09:07.770
Když je cena 1, poptávané množství je 10. 2, 8, poptávané množství je 10.

0:09:09.170,0:09:13.201
A tak naše křivka poptávky... tohle jsou na ní dva body... můžeme to neustále měnit.

0:09:13.201,0:09:17.971
Za předpokladu, že máme přístup k řadě indiferenčních křivek, můžeme to měnit

0:09:22.309,0:09:23.394
a nakonec načrtnout naši křivku poptávky, která může vypadat nějak takhle.