1
00:00:00,746 --> 00:00:03,589
Zopakujeme si, co jsme viděli u rozpočtových linií.

2
00:00:03,589 --> 00:00:09,369
Řekněme, že vydělávám 20 dolarů měsíčně. Můj příjem je 20 dolarů za měsíc.

3
00:00:11,508 --> 00:00:18,512
Cena čokolády je 1 dolar za tyčinku.

4
00:00:18,512 --> 00:00:23,946
A cena ovoce jsou 2 dolary za libru.

5
00:00:23,946 --> 00:00:28,591
A již jsem to dělal předtím, ale znovu překreslím rozpočtovou linii.

6
00:00:28,591 --> 00:00:33,500
Tahle osa řekněme, tohle je množství čokolády. Mohl jsem to udělat i opačně.

7
00:00:33,500 --> 00:00:37,913
A tohle je množství ovoce.

8
00:00:37,913 --> 00:00:40,443
Ne množství ovce, množství ovoce.

9
00:00:40,443 --> 00:00:46,108
Když utratím všechny své peníze za čokoládu, mohl bych si koupit 20 tyčinek čokolády měsíčně. Tohle je 20.

10
00:00:46,108 --> 00:00:53,254
Tohle tady je 10. Při těchto cenách, kdybych utratil všechny své peníze za ovoce, mohl bych si koupit 10 liber měsíčně.

11
00:00:53,254 --> 00:00:55,710
Tohle je 10. 10 liber měsíčně.

12
00:00:55,710 --> 00:01:01,506
Mám rozpočtovou linii, která vypadá takhle.

13
00:01:01,506 --> 00:01:06,304
A rovnice této rozpočtové linie bude... mohl bych to zapsat takhle.

14
00:01:06,304 --> 00:01:10,712
Můj rozpočet 20 se bude rovnat ceně čokolády,

15
00:01:10,712 --> 00:01:16,336
což je 1 krát množství čokolády. Tohle je 1 krát množství čokolády.

16
00:01:16,336 --> 00:01:22,002
Plus cena ovoce, což je 2 krát množství ovoce.

17
00:01:23,171 --> 00:01:29,237
A když to chci zapsat explicitně, pokud jde o mé množství čokolády, když jsem to umístil na svislou osu,

18
00:01:29,237 --> 00:01:34,774
která má tendenci být ta závislá osa, mohu jen odečíst dvojnásobné množství ovoce na obou stranách.

19
00:01:34,774 --> 00:01:42,845
A mohu je prohodit a moje množství čokolády se rovná 20 mínus 2 krát mé množství ovoce.

20
00:01:42,845 --> 00:01:44,772
A získám zde tuhle rozpočtovou linii.

21
00:01:44,772 --> 00:01:47,639
Také jsme se dívali na myšlenku indiferenční křivky.

22
00:01:47,639 --> 00:01:51,506
Například řekněme, že jsem na rozpočtové linii v určitém bodě,

23
00:01:51,506 --> 00:01:57,676
kde mám... řekněme, že spotřebovávám 18 tyčinek čokoldády a jednu libru ovoce.

24
00:01:57,676 --> 00:02:01,503
18. A můžete to ověřit a dává to smysl. Bude to 18 dolarů plus 2, to je 20 dolarů.

25
00:02:01,503 --> 00:02:07,425
Řekněme, že jsem v tomto bodě na mé rozpočtové linii. 18 tyčinek čokolády...

26
00:02:07,425 --> 00:02:14,847
tohle je v tyčinkách... a jedna libra ovoce měsíčně. To je 1 a je to v librách.

27
00:02:14,847 --> 00:02:19,920
A tohle je čokoláda. A tohle zde je ovoce.

28
00:02:19,920 --> 00:02:22,510
Víme, že máme tuto myšlenku indiferenční křivky.

29
00:02:22,510 --> 00:02:25,920
Existují různé kombinace čokolády a ovoce, vůči kterým jsme indiferentní,

30
00:02:25,920 --> 00:02:29,109
ze kterých bychom získali naprosto stejný celkový užitek.

31
00:02:29,109 --> 00:02:33,770
Můžeme zakreslit všechny tyto body. Udělám to bíle, může to vypadat nějak takhle.

32
00:02:33,770 --> 00:02:38,320
Udělám to jako tečkovanou čáru. Je to trochu jednodušší. Měl bych to nakreslit takhle.

33
00:02:38,320 --> 00:02:45,041
Řekněme, že jsem indiferentní mezi jakýmikoli těmito body. Body zde.

34
00:02:45,041 --> 00:02:47,267
Nakreslím to trochu lépe.

35
00:02:47,267 --> 00:02:52,921
Mezi těmito body zde, mohu mít například 18 tyčinek čokolády

36
00:02:52,921 --> 00:03:00,674
a jednu libru ovoce nebo mohu mít... řekněme, že to jsou 4 tyčinky čokolády

37
00:03:00,674 --> 00:03:06,902
a zhruba 8 liber ovoce. Jsem indiferentní.

38
00:03:06,902 --> 00:03:09,768
Získávám naprosto stejný celkový užitek.

39
00:03:09,768 --> 00:03:14,505
Maximalizuji svůj celkový užitek v jednom z těchto bodů?

40
00:03:14,505 --> 00:03:20,584
Již jsme viděli, že cokoli v pravém horním rohu naší indiferenční křivky této bíle křivky zde...

41
00:03:20,584 --> 00:03:24,040
Označím to. Toto je naše indifereční křivka.

42
00:03:24,040 --> 00:03:27,849
Všechno v pravém horním rohu naší indiferenční křivky je výhodné.

43
00:03:27,849 --> 00:03:30,310
Získáme větší celkový užitek.

44
00:03:30,310 --> 00:03:31,938
Vybarvím to.

45
00:03:31,938 --> 00:03:36,103
Všechno v pravém horním rohu naší indiferenční křivky bude výhodné.

46
00:03:36,103 --> 00:03:40,295
Všechny tyto ostatní body na naší rozpočtové linii, dokonce i několik bodů pod naší rozpočtovou linií,

47
00:03:40,295 --> 00:03:42,965
kde ve skutečnosti můžeme ušetřit peníze, jsou výhodné.

48
00:03:42,965 --> 00:03:47,770
Žádný z těchto bodů nebude maximalizovat náš celkový užitek.

49
00:03:47,770 --> 00:03:52,650
Můžeme maximalizovat náš celkový užitek ve všech těchto ostatních bodech podél naší rozpočtové linie.

50
00:03:52,650 --> 00:03:58,512
Abychom ve skutečnosti maximalizovali náš celkový užitek, co chceme udělat, je najít bod na naší rozpočtové linii,

51
00:03:58,512 --> 00:04:06,258
který je tečnou, která se dotýká přesně jednoho bodu jedné z našich indiferenčních křivek.

52
00:04:06,258 --> 00:04:09,779
Můžeme mít nekonečný počet indiferenčních křivek. Může být jedna, která vypadá takhle.

53
00:04:09,779 --> 00:04:12,041
Může být další indiferenční křivka, která vypadá takhle.

54
00:04:12,041 --> 00:04:15,190
Všechno nám to říká, že jsme indiferentní mezi jakýmikoli body na této křivce.

55
00:04:15,190 --> 00:04:19,704
A je tu indiferenční křivka, která se přesně dotýká této rozpočtové linie

56
00:04:19,704 --> 00:04:22,342
nebo se přesně dotýká linie v jednom bodě.

57
00:04:22,342 --> 00:04:25,906
Mohu mít indifereční křivku, která vypadá takto.

58
00:04:25,906 --> 00:04:29,516
Udělám to sytou barvou, fialovou.

59
00:04:29,516 --> 00:04:32,770
Mohu mít indifereční křivku, která vypadá takto.

60
00:04:32,770 --> 00:04:38,595
A protože je to tečna, dotýká se právě jednoho bodu a také sklon mé indifereční křivky,

61
00:04:38,595 --> 00:04:41,106
jak jsme se učili, je mezní míra substituce,

62
00:04:41,106 --> 00:04:47,260
je naprosto stejný jako sklon naší rozpočtové linie zde,

63
00:04:47,260 --> 00:04:49,978
o které jsme se dříve učili, že to byla poměrná cena.

64
00:04:49,978 --> 00:04:56,258
Tohle zde je optimální alokace na naší rozpočtové linii.

65
00:04:56,258 --> 00:04:59,510
Tohle zde je optimální. A jak víme, že je to optimální?

66
00:04:59,510 --> 00:05:03,503
Není na rozpočtové linii žádný jiný bod vpravo nahoře.

67
00:05:03,503 --> 00:05:10,201
Ve skutečnosti každý další bod na naší rozpočtové linii je vpravo dole na této indiferenční křivce.

68
00:05:10,201 --> 00:05:15,109
Každý další bod na naší rozpočtové linii není výhodnější.

69
00:05:15,109 --> 00:05:20,757
Pamatujte si, všechno pod indiferenční křivkou, celá tahle šedá oblast...

70
00:05:20,757 --> 00:05:22,369
vlastně bychom to měli udělat jinou barvou.

71
00:05:22,369 --> 00:05:25,441
Kvůli indiferenční křivce jsme nestranní, ale všechno pod indiferenční křivkou...

72
00:05:25,441 --> 00:05:29,713
celá tahle zelená oblast... není výhodnější.

73
00:05:29,713 --> 00:05:35,513
A každý další bod na rozpočtové linii není výhodnější než tento bod zde.

74
00:05:35,513 --> 00:05:39,257
Protože to je jediný bod... nebo myslím, že mohu říct, že každý další bod na naší rozpočtové linii

75
00:05:39,257 --> 00:05:43,700
není výhodnější než body na indiferenční křivce.

76
00:05:43,700 --> 00:05:49,765
Ty také nejsou výhodnější než bod zde, který je ve skutečnosti na indiferenční křivce.

77
00:05:49,765 --> 00:05:56,706
Nyní se zamyslíme nad tím, co se stane, když by cena ovoce klesla.

78
00:05:56,706 --> 00:06:04,855
Cena ovoce by klesla ze 2 dolarů na 1 dolar. Ze 2 dolarů na 1 dolar za libru.

79
00:06:04,855 --> 00:06:10,267
Když cena klesla ze 2 na 1 dolar, potom by naše současná rozpočtová linie vypadal úplně jinak.

80
00:06:10,267 --> 00:06:13,439
Naše nová rozpočtová linie... udělám ji modře... by vypadala takhle.

81
00:06:13,439 --> 00:06:15,925
Když utratíme všechny naše peníze za čokoládu, můžeme si koupit 20 tyčinek.

82
00:06:15,925 --> 00:06:20,711
Když utratíme všechny naše peníze za ovoce při nové ceně, můžeme si koupit 20 liber ovoce.

83
00:06:20,711 --> 00:06:28,302
Naše nová rozpočtová linie bude vypadat nějak takto.

84
00:06:28,302 --> 00:06:35,526
Tohle je naše nová rozpočtová linie. Nová rozpočtová linie

85
00:06:35,526 --> 00:06:41,305
Co bude nyní optimální alokace našich dolarů. Nebo nejlepší kombinace, kterou bychom si koupili?

86
00:06:41,305 --> 00:06:48,645
Dělali bychom úplně stejné cvičení. Za předpokladu, že máme data na všech těchto indiferenčních křivkách,

87
00:06:48,645 --> 00:06:54,021
bychom našli indiferenční křivku, která se přesně dotýká naší nové rozpočtové linie.

88
00:06:54,021 --> 00:07:01,034
Řekněme, že tento bod zde se přesně dotýká jiné indiferenční křivky.

89
00:07:01,034 --> 00:07:06,519
Takhle. Je zde další indiferenční křivka, která vypadá takto.

90
00:07:06,519 --> 00:07:10,042
Pokusím se to udělat trochu hezčí, vypadá nějak takhle.

91
00:07:10,042 --> 00:07:16,868
A na základě toho, jak cena... za předpokladu, že máme přístup k těmto mnoha indiferenčním křivkám,

92
00:07:16,868 --> 00:07:23,677
můžeme nyní vidět na základě toho, jak cena, když vše ostatní je konstantní, jak změna ceny ovoce

93
00:07:23,677 --> 00:07:27,117
změnila množství ovoce, které poptáváme.

94
00:07:27,117 --> 00:07:31,112
Protože nyní je naše optimální utrácení tento bod na naší nové rozpočtové linii,

95
00:07:31,112 --> 00:07:37,509
který vypadá, že je to zhruba 10 liber ovoce.

96
00:07:37,509 --> 00:07:41,320
Najednou když jsme... berme v úvahu jen ovoce.

97
00:07:41,320 --> 00:07:45,179
Vše ostatní držíme konstantní. Jen ovoce.

98
00:07:45,179 --> 00:07:51,161
Když byla cena 2, poptávané množství bylo 8 liber.

99
00:07:51,161 --> 00:07:54,800
A nyní, když je cena 1, poptávané množství je 10 liber.

100
00:07:54,800 --> 00:07:58,767
Co vlastně děláme... a ještě jednou v podstatě se díváme na naprosto stejné myšlenky

101
00:07:58,767 --> 00:08:03,341
jen z různých pohledů. Předtím jsme se na to dívali z pohledu mezního užitku z dolaru

102
00:08:03,341 --> 00:08:07,512
a přemýšleli jsme o tom, jak ho maximalizujete. A byli jsme schopni změnit ceny

103
00:08:07,512 --> 00:08:12,452
a potom z toho odvodit křivku poptávky. Zde se na to díváme trochu jinou optikou.

104
00:08:12,452 --> 00:08:15,106
Ale skutečně jsou to všechno stejné myšlenky.

105
00:08:15,106 --> 00:08:19,100
Ale za předpokladu, že máme přístup k řadě indiferenčních křivek,

106
00:08:19,100 --> 00:08:23,103
můžeme vidět jak změna ceny mění naši rozpočtovou linii

107
00:08:23,103 --> 00:08:28,367
a jak by to změnilo optimální množství daného produktu, které bychom chtěli.

108
00:08:28,367 --> 00:08:32,602
Například bychom v tomhle mohli pokračovat a mohli bychom načrtnout naši novou křivku poptávky.

109
00:08:32,602 --> 00:08:36,931
Mohu udělat křivku poptávky nyní pro ovoce. Alespoň mám dva body na křivce poptávky.

110
00:08:36,931 --> 00:08:42,268
Když tohle je cena ovoce a tohle je poptávané množství ovoce,

111
00:08:42,268 --> 00:08:45,316
kde cena je 2, množství je 8.

112
00:08:46,654 --> 00:08:52,021
A když je cena... vlastně to udělám trochu jinak.

113
00:08:52,021 --> 00:08:56,385
Když je cena 2 a tohle není podle měřítka, poptávané množství je 8.

114
00:08:56,385 --> 00:09:00,195
A potom... vlastně bych to měl udělat zde. A tyhle nejsou podle měřítka.

115
00:09:00,195 --> 00:09:07,770
Když je cena 1, poptávané množství je 10. 2, 8, poptávané množství je 10.

116
00:09:09,170 --> 00:09:13,201
A tak naše křivka poptávky... tohle jsou na ní dva body... můžeme to neustále měnit.

117
00:09:13,201 --> 00:09:17,971
Za předpokladu, že máme přístup k řadě indiferenčních křivek, můžeme to měnit

118
00:09:22,309 --> 00:09:23,394
a nakonec načrtnout naši křivku poptávky, která může vypadat nějak takhle.