0:00:00.964,0:00:02.404
Když mi bylo jedenáct,

0:00:02.404,0:00:06.966
pamatuji si, že mě jednoho rána u nás doma probudily radostné výkřiky.

0:00:06.966,0:00:09.437
Můj otec na svém malém, šedivém rádiu

0:00:09.437,0:00:13.611
poslouchal zprávy na BBC.

0:00:13.611,0:00:16.487
Na tváři měl široký úsměv, což bylo tehdy neobvyklé,

0:00:16.487,0:00:20.458
protože ho zprávy většinou deprimovaly.

0:00:20.458,0:00:25.343
„Taliban je pryč!“ křičel otec.

0:00:25.343,0:00:27.931
Nevěděla jsem, co to znamená,

0:00:27.931,0:00:33.117
ale viděla jsem, že je otec velmi, velmi šťastný.

0:00:33.117,0:00:41.628
„Teď můžeš chodit do opravdové školy,“ řekl mi.

0:00:41.628,0:00:46.797
Na to ráno nikdy nezapomenu.

0:00:46.797,0:00:51.965
Opravdová škola.

0:00:51.965,0:00:55.073
Víte, bylo mi šest, když Taliban převzal nadvládu nad Afghánistánem

0:00:55.073,0:00:58.596
a prohlásil vzdělávání dívek za protizákonné.

0:00:58.596,0:01:01.704
Takže jsem se dalších pět let převlékala za chlapce,

0:01:01.704,0:01:04.215
abych doprovázela svou starší sestru, která už

0:01:04.215,0:01:09.629
nesměla sama ven, na cestě do tajné školy.

0:01:09.629,0:01:14.254
Jedině tak jsme se mohly obě dvě vzdělávat.

0:01:14.254,0:01:17.488
Každý den jsme šly jinou cestou,

0:01:17.488,0:01:21.511
aby nikdo nepojal podezření, kam chodíme.

0:01:21.511,0:01:23.705
Učebnice jsme schovávaly do nákupních tašek,

0:01:23.705,0:01:29.841
aby to vypadalo, že jsme byly jen na nákupu.

0:01:29.841,0:01:32.217
Škola byla v domě,

0:01:32.217,0:01:37.880
kde se nás víc než sto tísnilo v jednom malém obýváku.

0:01:37.880,0:01:43.730
V zimě tam bylo útulně, ale v létě strašné dusno.

0:01:43.730,0:01:46.251
Všichni jsme si byli vědomi toho, že riskujeme životy –

0:01:46.251,0:01:50.605
učitelka, studentky i naši rodiče.

0:01:50.605,0:01:52.978
Čas od času byla výuka na týden zrušena,

0:01:52.978,0:01:56.894
protože Taliban měl podezření.

0:01:56.894,0:01:59.674
Pořád jsme se dohadovaly, co všechno Taliban ví.

0:01:59.674,0:02:02.706
Sledují nás?

0:02:02.706,0:02:06.238
Vědí, kde bydlíme?

0:02:06.238,0:02:08.896
Měly jsme hrozný strach,

0:02:08.896,0:02:15.822
ale i tak jsme do školy chtěly chodit.

0:02:15.822,0:02:19.562
Měla jsem velké štěstí, že jsem vyrostla v rodině,

0:02:19.562,0:02:25.809
která si vzdělání cenila a dcery hýčkala.

0:02:25.809,0:02:30.960
Můj dědeček byl na svou dobu výjimečný muž.

0:02:30.960,0:02:34.439
Byl v zapadlé afghánské provincii naprostým úkazem,

0:02:34.439,0:02:37.935
když trval na tom, že se jeho dceři, mé mamince,

0:02:37.935,0:02:44.348
dostane vzdělání, a jeho otec se ho proto zřekl.

0:02:44.348,0:02:47.858
Ale moje vzdělaná matka se stala učitelkou.

0:02:47.858,0:02:50.884
To je ona.

0:02:50.884,0:02:53.551
Před dvěma lety odešla do důchodu, jen aby mohla z našeho domu

0:02:53.551,0:02:58.929
udělat školu pro místní dívky a ženy.

0:02:58.929,0:03:03.317
A můj otec – to je on –

0:03:03.317,0:03:10.218
byl úplně první v rodině, který kdy získal nějaké vzdělání.

0:03:10.218,0:03:12.327
Bylo bez debaty, že jeho děti,

0:03:12.327,0:03:17.416
včetně dcer, budou také vzdělané,

0:03:17.416,0:03:21.836
navzdory Talibanu, navzdory všem rizikům.

0:03:21.836,0:03:30.182
Za větší riziko považoval své děti nevzdělávat.

0:03:30.182,0:03:33.310
Pamatuji si, že jsem během nadvlády Talibanu

0:03:33.310,0:03:38.403
měla období, kdy mě náš život v neustálém strachu

0:03:38.403,0:03:42.355
a beznaděj do budoucna tak frustrovaly,

0:03:42.355,0:03:45.409
že jsem chtěla ze školy odejít.

0:03:45.409,0:03:48.545
Můj otec mi

0:03:48.545,0:03:51.054
ale vždy řekl:

0:03:51.054,0:03:53.159
„Poslouchej, dcero,

0:03:53.159,0:03:56.475
v životě můžeš přijít o všechno, co máš.

0:03:56.475,0:04:00.680
Můžou ti ukrást peníze. Během války možná budeš muset opustit domov.

0:04:00.680,0:04:03.461
Ale co ti vždycky zůstane,

0:04:03.461,0:04:06.769
je to, co je tady,

0:04:06.769,0:04:11.685
a i kdybychom měli za tvé školné platit krví,

0:04:11.685,0:04:14.906
tak to uděláme.

0:04:14.906,0:04:19.988
Ještě pořád chceš odejít?“

0:04:19.988,0:04:23.116
Dnes je mi dvacet dva.

0:04:23.116,0:04:25.886
Byla jsem vychovaná v zemi,

0:04:25.886,0:04:29.056
kterou zničila desetiletí války.

0:04:29.056,0:04:34.197
Méně než šest procent žen mého věku se dostalo dál než na střední školu,

0:04:34.197,0:04:36.662
a kdyby má rodina nebyla mému vzdělání tak oddaná,

0:04:36.662,0:04:39.266
byla bych jednou z nich.

0:04:39.266,0:04:44.581
Místo toho tu dnes stojím jakožto hrdá absolventka Middlebury College.

0:04:44.581,0:04:54.594
(Potlesk)

0:04:54.594,0:04:57.542
Když jsem se vrátila do Afghánistánu, byl můj dědeček,

0:04:57.542,0:05:02.121
ten, kterého vyhnali z domu, protože se odvážil dopřát svým dcerám vzdělání,

0:05:02.121,0:05:05.615
mezi prvními, kteří mi přišli pogratulovat.

0:05:05.615,0:05:08.245
Chlubí se nejen mým vysokoškolským diplomem,

0:05:08.245,0:05:10.454
ale také tím, že jsem byla první žena,

0:05:10.454,0:05:12.176
a jsem první žena,

0:05:12.176,0:05:15.678
která ho vozí po kábulských ulicích.

0:05:15.678,0:05:21.040
(Potlesk)

0:05:21.040,0:05:23.689
Má rodina ve mě věří.

0:05:23.689,0:05:28.639
Já sním o skvělé budoucnosti, ale moje rodina si pro mě vysnila budoucnost ještě skvělejší.

0:05:28.639,0:05:33.106
Proto jsem se stala světovou ambasadorkou pro globální kampaň 10x10,

0:05:33.106,0:05:35.870
která se zasazuje o vzdělávání žen.

0:05:35.870,0:05:38.449
Proto jsem spoluzaložila organizaci SOLA,

0:05:38.449,0:05:40.916
která provozuje první a pravděpodobně jedinou internátní školu

0:05:40.916,0:05:42.645
pro dívky v Afghánistánu,

0:05:42.645,0:05:48.282
v zemi, kde je pro dívky školní docházka stále ještě nebezpečná.

0:05:48.282,0:05:52.047
Úžasné je, že vidím studentky v naší škole,

0:05:52.047,0:05:57.675
které mají ambice a dokážou se chopit příležitosti.

0:05:57.675,0:06:00.602
A vidím i jejich rodiče a otce,

0:06:00.602,0:06:05.180
kteří je, stejně jako můj otec mě, podporují,

0:06:05.180,0:06:14.112
navzdory a i přes zneklidňující hrozbu opozice.

0:06:14.112,0:06:16.818
Jako Ahmed. Není to jeho pravé jméno,

0:06:16.818,0:06:19.446
a ani vám nemůžu ukázat jeho obličej,

0:06:19.446,0:06:23.091
ale Ahmed je otec jedné z mých studentek.

0:06:23.091,0:06:26.927
Před necelým měsícem jel se svou dcerou

0:06:26.927,0:06:30.261
z naší školy do své vesnice

0:06:30.261,0:06:36.754
a doslova o minuty unikli smrti,

0:06:36.754,0:06:41.536
když u cesty vybuchla bomba.

0:06:41.536,0:06:44.939
Když přijel domů, zazvonil telefon

0:06:44.939,0:06:47.634
a hlas v něm ho varoval,

0:06:47.634,0:06:51.029
že pokud svou dceru ještě pošle do školy,

0:06:51.029,0:06:53.806
zkusí to znovu.

0:06:53.806,0:06:57.708
„Zabijte mě hned, jestli chcete,“ řekl.

0:06:57.708,0:07:01.602
„Ale já nezničím své dceři budoucnost

0:07:01.602,0:07:06.434
kvůli vašim zastaralým a zpátečnickým názorům.“

0:07:06.434,0:07:08.803
O Afghánistánu jsem si uvědomila jednu věc,

0:07:08.803,0:07:12.323
která je na západě často opomíjena,

0:07:12.323,0:07:15.546
a to že za většinou z nás, které uspějí,

0:07:15.546,0:07:22.909
stojí otec, který je schopen rozpoznat hodnotu své dcery

0:07:22.909,0:07:27.536
a který její úspěch považuje i za svůj úspěch.

0:07:27.536,0:07:31.474
Tím nechci říct, že naše matky při našem úspěchu nehrají důležitou roli.

0:07:31.474,0:07:36.010
Ve skutečnosti jsou často právě ony tím prvopočátečním a rozhodujícím prostředníkem

0:07:36.010,0:07:39.350
na naší cestě k zářné budoucnosti,

0:07:39.350,0:07:42.761
ale v kontextu společnosti, jako je ta afghánská,

0:07:42.761,0:07:46.181
podporu mužů potřebujeme.

0:07:46.181,0:07:49.731
Pod nadvládou Talibanu se dívky, které chodily do školy,

0:07:49.731,0:07:51.523
počítaly na stovky –

0:07:51.523,0:07:53.861
nezapomeňte, že tehdy to bylo nezákonné.

0:07:53.861,0:07:59.353
Ale dnes se v Afghánistánu vzdělávají více než tři miliony dívek.

0:07:59.353,0:08:06.600
(Potlesk)

0:08:06.600,0:08:12.751
Odtud z Ameriky vypadá Afghánistán úplně jinak.

0:08:12.751,0:08:17.723
Zjistila jsem, že Američané považují změny za velmi křehké.

0:08:17.723,0:08:20.773
I já se bojím, že tyto změny

0:08:20.773,0:08:25.265
po stažení amerických vojsk nepřežijí dlouho.

0:08:25.265,0:08:28.918
Ale když se vracím do Afghánistánu

0:08:28.918,0:08:33.703
a vidím své studentky v naší škole

0:08:33.703,0:08:36.343
a jejich rodiče, kteří je podporují

0:08:36.343,0:08:40.810
a povzbuzují, vidím slibnou budoucnost

0:08:40.810,0:08:44.110
a trvalé změny.

0:08:44.110,0:08:52.577
Pro mě je Afghánistán zemí naděje a nekonečných možností

0:08:52.577,0:08:55.989
a dívky v naší škole SOLA

0:08:55.989,0:08:59.397
mi to každý den připomínají.

0:08:59.397,0:09:02.604
Stejně jako já sní o skvělé budoucnosti.

0:09:02.604,0:09:04.315
Děkuji.

0:09:04.315,0:09:15.192
(Potlesk)