1 00:00:00,964 --> 00:00:02,404 Když mi bylo jedenáct, 2 00:00:02,404 --> 00:00:06,966 pamatuji si, že mě jednoho rána u nás doma probudily radostné výkřiky. 3 00:00:06,966 --> 00:00:09,437 Můj otec na svém malém, šedivém rádiu 4 00:00:09,437 --> 00:00:13,611 poslouchal zprávy na BBC. 5 00:00:13,611 --> 00:00:16,487 Na tváři měl široký úsměv, což bylo tehdy neobvyklé, 6 00:00:16,487 --> 00:00:20,458 protože ho zprávy většinou deprimovaly. 7 00:00:20,458 --> 00:00:25,343 „Taliban je pryč!“ křičel otec. 8 00:00:25,343 --> 00:00:27,931 Nevěděla jsem, co to znamená, 9 00:00:27,931 --> 00:00:33,117 ale viděla jsem, že je otec velmi, velmi šťastný. 10 00:00:33,117 --> 00:00:41,628 „Teď můžeš chodit do opravdové školy,“ řekl mi. 11 00:00:41,628 --> 00:00:46,797 Na to ráno nikdy nezapomenu. 12 00:00:46,797 --> 00:00:51,965 Opravdová škola. 13 00:00:51,965 --> 00:00:55,073 Víte, bylo mi šest, když Taliban převzal nadvládu nad Afghánistánem 14 00:00:55,073 --> 00:00:58,596 a prohlásil vzdělávání dívek za protizákonné. 15 00:00:58,596 --> 00:01:01,704 Takže jsem se dalších pět let převlékala za chlapce, 16 00:01:01,704 --> 00:01:04,215 abych doprovázela svou starší sestru, která už 17 00:01:04,215 --> 00:01:09,629 nesměla sama ven, na cestě do tajné školy. 18 00:01:09,629 --> 00:01:14,254 Jedině tak jsme se mohly obě dvě vzdělávat. 19 00:01:14,254 --> 00:01:17,488 Každý den jsme šly jinou cestou, 20 00:01:17,488 --> 00:01:21,511 aby nikdo nepojal podezření, kam chodíme. 21 00:01:21,511 --> 00:01:23,705 Učebnice jsme schovávaly do nákupních tašek, 22 00:01:23,705 --> 00:01:29,841 aby to vypadalo, že jsme byly jen na nákupu. 23 00:01:29,841 --> 00:01:32,217 Škola byla v domě, 24 00:01:32,217 --> 00:01:37,880 kde se nás víc než sto tísnilo v jednom malém obýváku. 25 00:01:37,880 --> 00:01:43,730 V zimě tam bylo útulně, ale v létě strašné dusno. 26 00:01:43,730 --> 00:01:46,251 Všichni jsme si byli vědomi toho, že riskujeme životy – 27 00:01:46,251 --> 00:01:50,605 učitelka, studentky i naši rodiče. 28 00:01:50,605 --> 00:01:52,978 Čas od času byla výuka na týden zrušena, 29 00:01:52,978 --> 00:01:56,894 protože Taliban měl podezření. 30 00:01:56,894 --> 00:01:59,674 Pořád jsme se dohadovaly, co všechno Taliban ví. 31 00:01:59,674 --> 00:02:02,706 Sledují nás? 32 00:02:02,706 --> 00:02:06,238 Vědí, kde bydlíme? 33 00:02:06,238 --> 00:02:08,896 Měly jsme hrozný strach, 34 00:02:08,896 --> 00:02:15,822 ale i tak jsme do školy chtěly chodit. 35 00:02:15,822 --> 00:02:19,562 Měla jsem velké štěstí, že jsem vyrostla v rodině, 36 00:02:19,562 --> 00:02:25,809 která si vzdělání cenila a dcery hýčkala. 37 00:02:25,809 --> 00:02:30,960 Můj dědeček byl na svou dobu výjimečný muž. 38 00:02:30,960 --> 00:02:34,439 Byl v zapadlé afghánské provincii naprostým úkazem, 39 00:02:34,439 --> 00:02:37,935 když trval na tom, že se jeho dceři, mé mamince, 40 00:02:37,935 --> 00:02:44,348 dostane vzdělání, a jeho otec se ho proto zřekl. 41 00:02:44,348 --> 00:02:47,858 Ale moje vzdělaná matka se stala učitelkou. 42 00:02:47,858 --> 00:02:50,884 To je ona. 43 00:02:50,884 --> 00:02:53,551 Před dvěma lety odešla do důchodu, jen aby mohla z našeho domu 44 00:02:53,551 --> 00:02:58,929 udělat školu pro místní dívky a ženy. 45 00:02:58,929 --> 00:03:03,317 A můj otec – to je on – 46 00:03:03,317 --> 00:03:10,218 byl úplně první v rodině, který kdy získal nějaké vzdělání. 47 00:03:10,218 --> 00:03:12,327 Bylo bez debaty, že jeho děti, 48 00:03:12,327 --> 00:03:17,416 včetně dcer, budou také vzdělané, 49 00:03:17,416 --> 00:03:21,836 navzdory Talibanu, navzdory všem rizikům. 50 00:03:21,836 --> 00:03:30,182 Za větší riziko považoval své děti nevzdělávat. 51 00:03:30,182 --> 00:03:33,310 Pamatuji si, že jsem během nadvlády Talibanu 52 00:03:33,310 --> 00:03:38,403 měla období, kdy mě náš život v neustálém strachu 53 00:03:38,403 --> 00:03:42,355 a beznaděj do budoucna tak frustrovaly, 54 00:03:42,355 --> 00:03:45,409 že jsem chtěla ze školy odejít. 55 00:03:45,409 --> 00:03:48,545 Můj otec mi 56 00:03:48,545 --> 00:03:51,054 ale vždy řekl: 57 00:03:51,054 --> 00:03:53,159 „Poslouchej, dcero, 58 00:03:53,159 --> 00:03:56,475 v životě můžeš přijít o všechno, co máš. 59 00:03:56,475 --> 00:04:00,680 Můžou ti ukrást peníze. Během války možná budeš muset opustit domov. 60 00:04:00,680 --> 00:04:03,461 Ale co ti vždycky zůstane, 61 00:04:03,461 --> 00:04:06,769 je to, co je tady, 62 00:04:06,769 --> 00:04:11,685 a i kdybychom měli za tvé školné platit krví, 63 00:04:11,685 --> 00:04:14,906 tak to uděláme. 64 00:04:14,906 --> 00:04:19,988 Ještě pořád chceš odejít?“ 65 00:04:19,988 --> 00:04:23,116 Dnes je mi dvacet dva. 66 00:04:23,116 --> 00:04:25,886 Byla jsem vychovaná v zemi, 67 00:04:25,886 --> 00:04:29,056 kterou zničila desetiletí války. 68 00:04:29,056 --> 00:04:34,197 Méně než šest procent žen mého věku se dostalo dál než na střední školu, 69 00:04:34,197 --> 00:04:36,662 a kdyby má rodina nebyla mému vzdělání tak oddaná, 70 00:04:36,662 --> 00:04:39,266 byla bych jednou z nich. 71 00:04:39,266 --> 00:04:44,581 Místo toho tu dnes stojím jakožto hrdá absolventka Middlebury College. 72 00:04:44,581 --> 00:04:54,594 (Potlesk) 73 00:04:54,594 --> 00:04:57,542 Když jsem se vrátila do Afghánistánu, byl můj dědeček, 74 00:04:57,542 --> 00:05:02,121 ten, kterého vyhnali z domu, protože se odvážil dopřát svým dcerám vzdělání, 75 00:05:02,121 --> 00:05:05,615 mezi prvními, kteří mi přišli pogratulovat. 76 00:05:05,615 --> 00:05:08,245 Chlubí se nejen mým vysokoškolským diplomem, 77 00:05:08,245 --> 00:05:10,454 ale také tím, že jsem byla první žena, 78 00:05:10,454 --> 00:05:12,176 a jsem první žena, 79 00:05:12,176 --> 00:05:15,678 která ho vozí po kábulských ulicích. 80 00:05:15,678 --> 00:05:21,040 (Potlesk) 81 00:05:21,040 --> 00:05:23,689 Má rodina ve mě věří. 82 00:05:23,689 --> 00:05:28,639 Já sním o skvělé budoucnosti, ale moje rodina si pro mě vysnila budoucnost ještě skvělejší. 83 00:05:28,639 --> 00:05:33,106 Proto jsem se stala světovou ambasadorkou pro globální kampaň 10x10, 84 00:05:33,106 --> 00:05:35,870 která se zasazuje o vzdělávání žen. 85 00:05:35,870 --> 00:05:38,449 Proto jsem spoluzaložila organizaci SOLA, 86 00:05:38,449 --> 00:05:40,916 která provozuje první a pravděpodobně jedinou internátní školu 87 00:05:40,916 --> 00:05:42,645 pro dívky v Afghánistánu, 88 00:05:42,645 --> 00:05:48,282 v zemi, kde je pro dívky školní docházka stále ještě nebezpečná. 89 00:05:48,282 --> 00:05:52,047 Úžasné je, že vidím studentky v naší škole, 90 00:05:52,047 --> 00:05:57,675 které mají ambice a dokážou se chopit příležitosti. 91 00:05:57,675 --> 00:06:00,602 A vidím i jejich rodiče a otce, 92 00:06:00,602 --> 00:06:05,180 kteří je, stejně jako můj otec mě, podporují, 93 00:06:05,180 --> 00:06:14,112 navzdory a i přes zneklidňující hrozbu opozice. 94 00:06:14,112 --> 00:06:16,818 Jako Ahmed. Není to jeho pravé jméno, 95 00:06:16,818 --> 00:06:19,446 a ani vám nemůžu ukázat jeho obličej, 96 00:06:19,446 --> 00:06:23,091 ale Ahmed je otec jedné z mých studentek. 97 00:06:23,091 --> 00:06:26,927 Před necelým měsícem jel se svou dcerou 98 00:06:26,927 --> 00:06:30,261 z naší školy do své vesnice 99 00:06:30,261 --> 00:06:36,754 a doslova o minuty unikli smrti, 100 00:06:36,754 --> 00:06:41,536 když u cesty vybuchla bomba. 101 00:06:41,536 --> 00:06:44,939 Když přijel domů, zazvonil telefon 102 00:06:44,939 --> 00:06:47,634 a hlas v něm ho varoval, 103 00:06:47,634 --> 00:06:51,029 že pokud svou dceru ještě pošle do školy, 104 00:06:51,029 --> 00:06:53,806 zkusí to znovu. 105 00:06:53,806 --> 00:06:57,708 „Zabijte mě hned, jestli chcete,“ řekl. 106 00:06:57,708 --> 00:07:01,602 „Ale já nezničím své dceři budoucnost 107 00:07:01,602 --> 00:07:06,434 kvůli vašim zastaralým a zpátečnickým názorům.“ 108 00:07:06,434 --> 00:07:08,803 O Afghánistánu jsem si uvědomila jednu věc, 109 00:07:08,803 --> 00:07:12,323 která je na západě často opomíjena, 110 00:07:12,323 --> 00:07:15,546 a to že za většinou z nás, které uspějí, 111 00:07:15,546 --> 00:07:22,909 stojí otec, který je schopen rozpoznat hodnotu své dcery 112 00:07:22,909 --> 00:07:27,536 a který její úspěch považuje i za svůj úspěch. 113 00:07:27,536 --> 00:07:31,474 Tím nechci říct, že naše matky při našem úspěchu nehrají důležitou roli. 114 00:07:31,474 --> 00:07:36,010 Ve skutečnosti jsou často právě ony tím prvopočátečním a rozhodujícím prostředníkem 115 00:07:36,010 --> 00:07:39,350 na naší cestě k zářné budoucnosti, 116 00:07:39,350 --> 00:07:42,761 ale v kontextu společnosti, jako je ta afghánská, 117 00:07:42,761 --> 00:07:46,181 podporu mužů potřebujeme. 118 00:07:46,181 --> 00:07:49,731 Pod nadvládou Talibanu se dívky, které chodily do školy, 119 00:07:49,731 --> 00:07:51,523 počítaly na stovky – 120 00:07:51,523 --> 00:07:53,861 nezapomeňte, že tehdy to bylo nezákonné. 121 00:07:53,861 --> 00:07:59,353 Ale dnes se v Afghánistánu vzdělávají více než tři miliony dívek. 122 00:07:59,353 --> 00:08:06,600 (Potlesk) 123 00:08:06,600 --> 00:08:12,751 Odtud z Ameriky vypadá Afghánistán úplně jinak. 124 00:08:12,751 --> 00:08:17,723 Zjistila jsem, že Američané považují změny za velmi křehké. 125 00:08:17,723 --> 00:08:20,773 I já se bojím, že tyto změny 126 00:08:20,773 --> 00:08:25,265 po stažení amerických vojsk nepřežijí dlouho. 127 00:08:25,265 --> 00:08:28,918 Ale když se vracím do Afghánistánu 128 00:08:28,918 --> 00:08:33,703 a vidím své studentky v naší škole 129 00:08:33,703 --> 00:08:36,343 a jejich rodiče, kteří je podporují 130 00:08:36,343 --> 00:08:40,810 a povzbuzují, vidím slibnou budoucnost 131 00:08:40,810 --> 00:08:44,110 a trvalé změny. 132 00:08:44,110 --> 00:08:52,577 Pro mě je Afghánistán zemí naděje a nekonečných možností 133 00:08:52,577 --> 00:08:55,989 a dívky v naší škole SOLA 134 00:08:55,989 --> 00:08:59,397 mi to každý den připomínají. 135 00:08:59,397 --> 00:09:02,604 Stejně jako já sní o skvělé budoucnosti. 136 00:09:02,604 --> 00:09:04,315 Děkuji. 137 00:09:04,315 --> 00:09:15,192 (Potlesk)