1
00:00:04,497 --> 00:00:06,113
Když jsem studoval starověký Řím,

2
00:00:06,113 --> 00:00:08,280
jedna z nejtěžších věcí 
pro mě bylo pochopit,

3
00:00:08,280 --> 00:00:11,377
jak do sebe všechny
ty starověké zříceniny zapadají.

4
00:00:11,377 --> 00:00:13,907
Ale naštěstí tu máme
doktora Bernarda Frischera,

5
00:00:13,926 --> 00:00:16,636
který vytvořil vynikající
vizuální simulaci,

6
00:00:16,657 --> 00:00:19,237
která nám umožňuje pohyb těmito prostory.

7
00:00:19,248 --> 00:00:21,048
Problémy jsou s tím hned dva.

8
00:00:21,054 --> 00:00:24,034
Za prvé, jde o to, že ze
starověkého města jsou nyní ruiny,

9
00:00:24,034 --> 00:00:25,713
takže problém, který máme, je,

10
00:00:25,713 --> 00:00:28,723
jak se dostaneme od ruin k tomu,
jak to vypadalo ve starověku.

11
00:00:28,723 --> 00:00:31,633
Za druhé, máme jen náhodné ruiny.
Nemáme všechno.

12
00:00:31,633 --> 00:00:34,633
Můžeme si představit,
jak vypadal Pantheon nebo Koloseum,

13
00:00:34,633 --> 00:00:36,353
ale ve městě jsou od sebe míli vzdálené.

14
00:00:36,353 --> 00:00:38,763
Co všechno ostatní?
Většina z toho chybí.

15
00:00:38,763 --> 00:00:41,683
Vizualizace se snaží
rekonstruovat celé město.

16
00:00:41,683 --> 00:00:43,373
Pojďme se na to podívat.

17
00:00:43,373 --> 00:00:45,243
Je to prostě nádherné.

18
00:00:45,243 --> 00:00:48,313
Letíme nízko nad městem nad řekou Tiberou.

19
00:00:48,313 --> 00:00:49,803
Toto je dobré místo kde začít,

20
00:00:49,803 --> 00:00:52,453
protože Tibera rozděluje Řím na dvě části.

21
00:00:52,453 --> 00:00:55,353
V dálce vidím obrovský chrám.

22
00:00:55,353 --> 00:00:59,773
To je chrám Jupitera Optima Maxima,
Jupitera nejlepšího a největšího,

23
00:00:59,773 --> 00:01:03,663
který byl hlavním chrámem
kultu Římského státu

24
00:01:03,663 --> 00:01:05,623
a nachází se na vrcholu Kapitolu,

25
00:01:05,623 --> 00:01:07,973
který se díky tomuto chrámu a pár dalším

26
00:01:07,973 --> 00:01:11,203
považoval za centrum
státního kultu a náboženství.

27
00:01:11,203 --> 00:01:14,163
Takže který moment z historie
Říma jste si vybrali?

28
00:01:14,163 --> 00:01:17,333
Toto je rok 320 našeho letopočtu.

29
00:01:17,333 --> 00:01:21,123
Vrchol vývoje osídlení Říma
z hlediska veřejné architektury.

30
00:01:21,123 --> 00:01:22,973
A to z toho prostého důvodu,

31
00:01:22,973 --> 00:01:25,333
že císařem v této době byl Konstantin Veliký,

32
00:01:25,333 --> 00:01:30,533
který krátce po tomto roce přesunul
hlavní město z Říma do Konstantinopole.

33
00:01:30,533 --> 00:01:36,473
Dobře, takže letíme přes řeku
a po Kapitolu vidíme Palatin,

34
00:01:36,473 --> 00:01:39,903
další ze sedmi hlavních pahorků Říma.

35
00:01:39,903 --> 00:01:43,613
Palatinu si všimne každý návštěvník Říma.

36
00:01:43,613 --> 00:01:46,943
Pokud stojíte ve fóru,
je to ten největší pahorek s paláci.

37
00:01:46,943 --> 00:01:50,293
Ve skutečnosti slovo "palác"
pochází ze slova "Palatin".

38
00:01:50,293 --> 00:01:53,873
Římané s postupem času
začali říkat: "Kde je císař,

39
00:01:53,873 --> 00:01:55,903
tam je také palác" nebo Palatin.

40
00:01:55,903 --> 00:01:59,043
Takže se slovo "palác" oddělilo
od samotného fyzického kopce

41
00:01:59,043 --> 00:02:01,703
a stalo se označením místa,
kde žije vládce.

42
00:02:01,703 --> 00:02:05,403
Teď letíme kolem toho,
co je známo jako Circus Maximus,

43
00:02:05,403 --> 00:02:07,583
vidím císařský palác.

44
00:02:07,583 --> 00:02:11,333
Je tak velký, že doslova
zahalil celou stráň kopce.

45
00:02:11,333 --> 00:02:15,213
Nesmíme zapomenout, že toto nebylo jenom
místo, kde žil císař se svou rodinou,

46
00:02:15,213 --> 00:02:17,433
ale bylo to také centrum vlády.

47
00:02:17,433 --> 00:02:22,393
Nějaký významný vztah mezi tímto
obrovským okruhem Cirku a palácem?

48
00:02:22,393 --> 00:02:24,183
Ve skutečnosti jsou propojené

49
00:02:24,183 --> 00:02:28,033
a císař, velký vyznavač her,

50
00:02:28,033 --> 00:02:32,033
mohl z paláce sejít do císařské lóže

51
00:02:32,033 --> 00:02:36,033
nebo kdyby chtěl, mohl
dokonce sledovat hry v Cirku z paláce.

52
00:02:36,033 --> 00:02:38,362
Nemluvíme tady o Barnum & Bailey,
(slavný americký cirkus)

53
00:02:38,362 --> 00:02:40,893
mluvíme o sportovních událostech.

54
00:02:40,893 --> 00:02:43,573
Mluvíme především o závodech spřežení.

55
00:02:43,573 --> 00:02:46,383
Vzpomeň si na film Ben Hur,
scény závodu spřežení,

56
00:02:46,383 --> 00:02:48,923
byly tam také hony na zvířata,
byly tam průvody

57
00:02:48,923 --> 00:02:51,793
byly tam náboženské průvody,
triumfální průvody.

58
00:02:51,793 --> 00:02:53,713
Pojďme do města samotného.

59
00:02:53,713 --> 00:02:57,453
Víme, že Řím byl obchodním a kulturním
centrem, kde byly pořádány trhy.

60
00:02:57,453 --> 00:03:01,453
Kolik toho víme o každodenním
životě jeho obyvatel?

61
00:03:01,453 --> 00:03:02,803
Víme toho hodně.

62
00:03:02,803 --> 00:03:05,973
Víme o stovkách jejich řemesel a povolání,

63
00:03:05,973 --> 00:03:07,573
o rozdílných sociálních vrstvách.

64
00:03:07,573 --> 00:03:10,103
Víme o jejich stravě, 
o jejich dlouhověkosti.

65
00:03:10,103 --> 00:03:14,103
Odborníci zrekonstruovali mnoho detailů
o tom, jak každodenní život vypadal.

66
00:03:14,103 --> 00:03:17,623
Jedna z nejpůsobivějších staveb,
které tu vidím, je tenhle akvadukt,

67
00:03:17,623 --> 00:03:19,313
tato dálnice pro vodu.

68
00:03:19,313 --> 00:03:21,173
Ano, Římané jsou známí svými akvadukty.

69
00:03:21,173 --> 00:03:24,473
Nikdy by bez akvaduktů nemohli mít velké
milionové nebo dvoumilionové město,

70
00:03:24,473 --> 00:03:26,747
které nyní vidíme.

71
00:03:26,747 --> 00:03:29,587
Přiváděli vodu
z 20 nebo 30 mil vzdálených hor.

72
00:03:29,587 --> 00:03:34,597
Vytvořili systém využívající gravitace tak,
že našli zdroj vody v horách

73
00:03:34,597 --> 00:03:38,677
a nechali ji stéct do města v údolí.

74
00:03:38,677 --> 00:03:43,017
Byli schopni nějak spočítat sklon
pouhé 1 stopy na každých 2 tisíc stop,

75
00:03:43,017 --> 00:03:44,207
což je pozoruhodné.

76
00:03:44,207 --> 00:03:46,587
Nevíme, jak dokázali měřit tak přesně,

77
00:03:46,587 --> 00:03:50,517
aby voda tekla mírně,
ale vytrvale z kopce.

78
00:03:50,517 --> 00:03:55,167
Je tady jakási touha, ta představa,
že člověk může ovládat přírodu.

79
00:03:54,953 --> 00:03:58,853
Nemusí budovat města tam, kde už voda je,

80
00:03:58,853 --> 00:04:02,056
může si přetvořit přírodu dle svého přání.

81
00:04:02,056 --> 00:04:04,334
Římané byli neobyčejní inženýři.

82
00:04:04,334 --> 00:04:06,654
Používali vodu k pití,

83
00:04:06,654 --> 00:04:07,560
vaření apod.

84
00:04:07,560 --> 00:04:09,564
Ale spousta akvaduktů také

85
00:04:09,564 --> 00:04:11,118
končila obrovskými fontánami

86
00:04:11,118 --> 00:04:12,995
nebo velkými veřejnými lázněmi.

87
00:04:12,995 --> 00:04:16,629
Tato oblast vypadá odlišně

88
00:04:16,629 --> 00:04:18,471
od těch hustších, městských částí.

89
00:04:18,471 --> 00:04:20,250
Tady jsou Trajánovy lázně.

90
00:04:20,250 --> 00:04:22,467
Nebyly to sice první veřejné lázně,

91
00:04:22,467 --> 00:04:23,977
ale byly to ty,

92
00:04:23,977 --> 00:04:26,583
které udaly standard pro design 
veřejných lázní.

93
00:04:26,583 --> 00:04:28,282
Blok lázeňských budov

94
00:04:28,282 --> 00:04:30,000
ve středu oblasti se zahradou

95
00:04:30,000 --> 00:04:31,544
ohraničenou zdmi.

96
00:04:31,544 --> 00:04:34,583
Dříve jsme hovořili o způsobech,

97
00:04:34,583 --> 00:04:36,273
kterými císaři zajišťovali

98
00:04:36,273 --> 00:04:37,340
blaho města,

99
00:04:37,340 --> 00:04:39,070
a toto je vskutku ukázkový příklad.

100
00:04:39,070 --> 00:04:41,302
Nyní se přesouváme k jednomu 
z nejznámějších

101
00:04:41,302 --> 00:04:42,674
monumentů starověkého Říma.

102
00:04:42,674 --> 00:04:43,997
Koloseu.

103
00:04:43,997 --> 00:04:46,389
Nacházíme se v poměrně 
pozdní historii Říma.

104
00:04:46,389 --> 00:04:49,165
Nestál zde před Koloseem nějaký palác?

105
00:04:49,165 --> 00:04:49,930
Ano, stál.

106
00:04:49,930 --> 00:04:52,324
Koloseum bylo postaveno 
císařem Vespasianem,

107
00:04:52,324 --> 00:04:56,097
který se stal císařem v roce 69 n. l.

108
00:04:56,097 --> 00:04:59,945
po sebevraždě značně 
neoblíbeného císaře Nera.

109
00:04:59,945 --> 00:05:02,493
Jedním z důvodů jeho nízké 
popularity bylo to,

110
00:05:02,493 --> 00:05:04,364
že po velkém požáru v roce 64 n. l.,

111
00:05:04,364 --> 00:05:06,427
ve kterém lehla popelem velká část města,

112
00:05:06,427 --> 00:05:09,153
sebral přes 100 akrů ze středu města

113
00:05:09,153 --> 00:05:10,972
soukromým vlastníkům a užil

114
00:05:10,972 --> 00:05:13,596
je jako pozemek pro svůj palác.

115
00:05:13,596 --> 00:05:14,984
Zlatý dům Neronův

116
00:05:14,984 --> 00:05:18,016
a Koloseum ve skutečnosti stály 
na jezeru v jeho paláci.

117
00:05:18,016 --> 00:05:19,202
Vespasian,

118
00:05:19,202 --> 00:05:21,095
aby ukázal, že je přítelem lidu,

119
00:05:21,095 --> 00:05:23,326
zasypal jezero a postavil na něm Koloseum.

120
00:05:23,326 --> 00:05:26,400
Koloseum nebylo původně nazváno Koloseem.

121
00:05:26,400 --> 00:05:27,552
Ne. Je to termín, který

122
00:05:27,552 --> 00:05:29,384
se datuje do raného středověku.

123
00:05:29,384 --> 00:05:31,758
Římané ho nazývali Flaviovský Amfiteátr,

124
00:05:31,758 --> 00:05:34,844
neboť Vespasianovo rodové 
jméno bylo Flavius,

125
00:05:34,844 --> 00:05:36,303
proto Flaviovský.

126
00:05:36,303 --> 00:05:38,846
Je to amfiteátr, něco 
jako dvojité divadlo,

127
00:05:38,846 --> 00:05:40,477
oválného tvaru.

128
00:05:40,477 --> 00:05:42,513
Římané ho Koloseem určitě nenazývali,

129
00:05:42,513 --> 00:05:45,032
ovšem této ohromné soše přezdívali Kolos.

130
00:05:45,032 --> 00:05:46,532
Je to socha boha Slunce.

131
00:05:46,532 --> 00:05:49,542
Zmínil jste, že jsme v době,

132
00:05:49,542 --> 00:05:51,338
kdy Konstantin vládl Římu

133
00:05:51,338 --> 00:05:53,715
a ještě nepřesunul hlavní město na východ.

134
00:05:53,715 --> 00:05:55,680
Je zajímavé podívat se na jeho oblouk,

135
00:05:55,680 --> 00:05:57,146
Konstantinův oblouk,

136
00:05:57,146 --> 00:05:59,124
a uvědomit si, že je zbrusu nový.

137
00:05:59,124 --> 00:06:00,780
Je pouze několik let starý.

138
00:06:00,780 --> 00:06:04,299
Konstantin opustil Řím poté, 
co porazil Maxentia

139
00:06:04,299 --> 00:06:06,032
v bitvě u Milvijského mostu.

140
00:06:06,032 --> 00:06:07,054
Pokud víme,

141
00:06:07,054 --> 00:06:09,120
nikdy se do Říma nevrátil, aby ho spatřil.

142
00:06:09,120 --> 00:06:12,032
Právě jsme se přehoupli přes okraj Kolosea

143
00:06:12,032 --> 00:06:13,199
a shlížíme dolů.

144
00:06:13,199 --> 00:06:15,613
Svým způsobem jde o 
zrcadlo římské společnosti.

145
00:06:15,613 --> 00:06:17,796
Nejlepší místa jsou ty nejspodnější,

146
00:06:17,796 --> 00:06:19,262
nejbližší aréně,

147
00:06:19,262 --> 00:06:21,456
ta byla rezervována pro císaře,

148
00:06:21,456 --> 00:06:24,224
vysoké funkcionáře, kněží atd.

149
00:06:24,224 --> 00:06:25,914
Hned za nimi byli senátoři.

150
00:06:25,914 --> 00:06:27,564
Za nimi zámožní obchodníci.

151
00:06:27,564 --> 00:06:30,932
Za nimi svobodní, řadoví občané.

152
00:06:30,932 --> 00:06:35,319
Nejvýše seděli ženy, otroci a cizinci.

153
00:06:35,319 --> 00:06:36,907
Na co se chodili dívat?

154
00:06:36,907 --> 00:06:38,610
Jak můžeme vidět,

155
00:06:38,610 --> 00:06:40,530
hlavní událostí spojovanou s Koloseem

156
00:06:40,530 --> 00:06:42,237
jsou zápasy gladiátorů.

157
00:06:42,237 --> 00:06:43,988
Další událostí, která zde probíhala

158
00:06:43,988 --> 00:06:46,488
a kterou Římané milovali, 
byl lov divokých zvířat.

159
00:06:46,488 --> 00:06:49,106
Třetí událostí pak byla 
poprava odsouzených.

160
00:06:49,106 --> 00:06:51,255
Často velmi rozličnými způsoby.

161
00:06:51,255 --> 00:06:53,397
Způsoby, jež by nám připadli velmi kruté.

162
00:06:53,397 --> 00:06:56,769
Zatočme doleva a přesuňme 
se směrem k fóru.

163
00:06:56,769 --> 00:06:58,875
Co je to za obrovský chrám?

164
00:06:58,875 --> 00:07:01,496
To je největší chrám státního náboženství.

165
00:07:01,496 --> 00:07:03,187
Je to chrám Venuše a Romy.

166
00:07:03,187 --> 00:07:05,267
Byl postaven císařem Hadriánem.

167
00:07:05,267 --> 00:07:06,695
Je skutečně zajímavý, protože

168
00:07:06,695 --> 00:07:08,521
jde o dva chrámy stojící zády k sobě.

169
00:07:08,521 --> 00:07:10,569
Jedna část byla vyhrazena k uctívání

170
00:07:10,569 --> 00:07:12,025
bohyně Venuše.

171
00:07:12,025 --> 00:07:13,819
Je to ta část směřující ke Koloseu.

172
00:07:13,819 --> 00:07:16,319
Druhá, směřující k fóru, 
byla věnována bohyni Romě.

173
00:07:16,319 --> 00:07:17,946
A zdá se, že to mělo svůj důvod.

174
00:07:17,946 --> 00:07:19,435
Venuše se dívá na Koloseum,

175
00:07:19,435 --> 00:07:21,332
které je spojováno se zábavou a hrami.

176
00:07:21,332 --> 00:07:23,324
Otium, jak by řekli Římané. Volný čas.

177
00:07:23,324 --> 00:07:26,000
Zatímco Roma je vážnější bohyně.

178
00:07:26,000 --> 00:07:28,201
Směřuje k fóru, jež je místem k jednání,

179
00:07:28,201 --> 00:07:30,134
obchodu a práci.

180
00:07:30,134 --> 00:07:32,860
Nyní se pohybujeme směrem 
k samotnému fóru.

181
00:07:32,860 --> 00:07:36,061
Nejdřív se zastavíme v 
Maxentiově bazilice,

182
00:07:36,061 --> 00:07:38,417
poslední velké městské budově

183
00:07:38,417 --> 00:07:41,554
zbudované v Římě předtím, než 
Konstantin přesunul hlavní město.

184
00:07:41,554 --> 00:07:42,688
Je to obrovská stavba

185
00:07:42,688 --> 00:07:45,448
a slovo "bazilika" je nám povědomé.

186
00:07:45,448 --> 00:07:47,493
Často dnes nazýváme kostely "bazilikami".

187
00:07:47,493 --> 00:07:49,679
Pro Římany to byla budova města

188
00:07:49,679 --> 00:07:51,793
užívaná hlavně pro soudy.

189
00:07:51,793 --> 00:07:53,834
Křesťané přejali tento typ stavby,

190
00:07:53,834 --> 00:07:55,643
a protože se vevnitř uctívalo,

191
00:07:55,643 --> 00:07:58,667
uzpůsobili tomu původní stavbu

192
00:07:58,667 --> 00:07:59,807
a dali jí nový obsah.

193
00:07:59,807 --> 00:08:01,238
Nyní se přesouváme do

194
00:08:01,238 --> 00:08:03,326
jedné z nejkomplikovanějších částí Říma.

195
00:08:03,326 --> 00:08:05,445
Především pokud se snažíte 
podívat na ruiny

196
00:08:05,445 --> 00:08:07,726
a pochopit, jak do sebe 
tyto budovy zapadají.

197
00:08:07,726 --> 00:08:10,630
Vždy říkám, že fórum je jako 
nákupní centrum ve Washingtonu.

198
00:08:10,630 --> 00:08:12,391
Je to velký otevřený veřejný prostor

199
00:08:12,391 --> 00:08:16,096
užívaný pro veřejné události 
jako průvody a projevy.

200
00:08:16,096 --> 00:08:19,425
Budovy okolo toho otevřeného 
prostoru jsou také veřejné,

201
00:08:19,425 --> 00:08:21,931
jsou to soudní budovy a chrámy.

202
00:08:21,931 --> 00:08:24,155
Dále jsou na náměstí fóra,

203
00:08:24,155 --> 00:08:26,794
stejně jako v obchodu ve Washingtonu,

204
00:08:26,794 --> 00:08:27,999
památky připomínající

205
00:08:27,999 --> 00:08:30,321
velké muže a významné události.

206
00:08:30,321 --> 00:08:31,691
Pozemky sousedící s

207
00:08:31,691 --> 00:08:34,267
fórem byly čím dál více skupovány,

208
00:08:34,267 --> 00:08:37,419
aby si každý císař mohl postavit 
své vlastní fórum,

209
00:08:37,419 --> 00:08:40,408
takzvané císařské fórum.

210
00:08:40,408 --> 00:08:41,929
Udělali jsme celé kolečko

211
00:08:41,929 --> 00:08:44,128
a znovu se díváme na Kapitol.

212
00:08:44,128 --> 00:08:45,872
Přelétáme nad Forum Romanum,

213
00:08:45,872 --> 00:08:46,779
k tomu se ještě vrátíme.

214
00:08:46,779 --> 00:08:48,519
Míjíme pahorek Kapitol

215
00:08:48,519 --> 00:08:51,239
a můžeme vidět chrám 
Jupitera Optima Maxima.

216
00:08:51,239 --> 00:08:53,447
Letíme za něj, zpět k řece,

217
00:08:53,447 --> 00:08:55,814
kde můžeme vidět velkou 
plochou oblast Říma

218
00:08:55,814 --> 00:08:57,175
nazvanou Campus Martius,

219
00:08:57,175 --> 00:08:58,402
Marsovo pole.

220
00:08:58,402 --> 00:09:00,701
Nese tento název, 
protože za Římské republiky

221
00:09:00,701 --> 00:09:02,263
existovala armáda z řad občanů,

222
00:09:02,263 --> 00:09:04,204
která se zde shromažďovala a trénovala.

223
00:09:04,204 --> 00:09:08,366
Právě jsme se přenesli přes tento 
překrásný čtvercový rybník

224
00:09:08,366 --> 00:09:10,297
a díváme se na úbočí

225
00:09:10,297 --> 00:09:13,154
nesmírně důležité stavby, Pantheonu.

226
00:09:13,154 --> 00:09:14,741
Rotundu, tu zaoblenou část,

227
00:09:14,741 --> 00:09:16,952
bychom ve starověku nenašli.

228
00:09:16,952 --> 00:09:19,324
Našli bychom tu část s osmi sloupy

229
00:09:19,324 --> 00:09:21,709
vepředu, která vypadá jako tradiční chrám.

230
00:09:21,709 --> 00:09:25,252
Rádi říkáme, že byl postaven jako budova

231
00:09:25,252 --> 00:09:26,624
s překvapením uvnitř.

232
00:09:26,624 --> 00:09:28,926
Protože vypadá jako běžný

233
00:09:28,926 --> 00:09:30,230
řecký nebo římský chrám,

234
00:09:30,230 --> 00:09:31,455
ale když vejdete dovnitř,

235
00:09:31,455 --> 00:09:33,774
zjistíte, že je to ve skutečnosti rotunda.

236
00:09:33,774 --> 00:09:35,484
Rád bych tu chvíli setrval

237
00:09:35,484 --> 00:09:37,959
a obdivoval rozměry této stavby.

238
00:09:37,959 --> 00:09:41,704
Koukněte na ty sloupy, jsou ohromné.

239
00:09:41,704 --> 00:09:45,201
Dovednost vztyčit tak obrovské kameny

240
00:09:45,201 --> 00:09:47,244
je fenomenální sama o sobě.

241
00:09:47,244 --> 00:09:50,508
Je to fenomenální o to více, uvážíme-li,

242
00:09:50,508 --> 00:09:52,625
že jde o žulu a všechna je z Egypta.

243
00:09:52,625 --> 00:09:54,637
Takže byla dovezena z veliké dálky.

244
00:09:54,637 --> 00:09:57,498
Toto je budova, která oslavuje 
římské císaře.

245
00:09:57,498 --> 00:09:59,504
V budově jsou sochy

246
00:09:59,504 --> 00:10:01,654
Julia Caesara a Augusta,

247
00:10:01,654 --> 00:10:04,813
a proto si myslíme, že byla zasvěcena

248
00:10:04,813 --> 00:10:06,693
uctívání císařů.

249
00:10:06,693 --> 00:10:10,023
Prostor se zde jako kouzlem rozevírá.

250
00:10:10,023 --> 00:10:12,485
To ano, je to pozoruhodně kouzelné.

251
00:10:12,485 --> 00:10:14,087
Vzal jsem sem spoustu návštěvníků

252
00:10:14,087 --> 00:10:15,203
a ptal se jich,

253
00:10:15,203 --> 00:10:17,184
jestli měli podobný zážitek jako já.

254
00:10:17,184 --> 00:10:18,811
Když se zastavíte přímo na prahu

255
00:10:18,811 --> 00:10:21,160
a podíváte se před sebe, vždy se zeptám:

256
00:10:21,160 --> 00:10:23,233
"Co vidíte?" a všichni odpoví shodně.

257
00:10:23,233 --> 00:10:25,907
Vidíme otvor v kupoli nahoře,

258
00:10:25,907 --> 00:10:26,824
kterému říkáme oko.

259
00:10:26,824 --> 00:10:27,769
Vidíme podlahu

260
00:10:27,769 --> 00:10:30,473
a vidíme nalevo i napravo.

261
00:10:30,473 --> 00:10:33,258
Jinými slovy, jde o velkolepý prostor.

262
00:10:33,258 --> 00:10:35,631
Leží však přesně na hranici našeho zraku,

263
00:10:35,631 --> 00:10:38,224
a to pro mě vždy určuje, co je klasické,

264
00:10:38,224 --> 00:10:41,534
co má vždy původ v člověku,

265
00:10:41,534 --> 00:10:44,157
v jeho proporcích a jeho omezeních.

266
00:10:44,157 --> 00:10:46,746
A vybudování budovy, jež přesně

267
00:10:46,746 --> 00:10:51,515
odpovídá hranicím našeho zraku, 
jež nás povznáší.

268
00:10:51,515 --> 00:10:54,292
Probouzí to v nás pocity velikosti 
a významu tak silné,

269
00:10:54,292 --> 00:10:55,580
jak jen je lidsky možné.

270
00:10:55,580 --> 00:10:57,497
Nesnižuje nás. Kdyby byla desetkrát větší,

271
00:10:57,497 --> 00:10:59,203
připadali bychom si

272
00:10:59,203 --> 00:11:01,486
jako mravenci nebo tak.

273
00:11:01,486 --> 00:11:05,205
Stavba klade až přehnaný 
důraz na kruhovitost.

274
00:11:05,205 --> 00:11:07,777
Ale dbá i na čtverce.

275
00:11:07,777 --> 00:11:09,507
Což vidíme, když se podíváme 
na podlahu, vidíme

276
00:11:09,507 --> 00:11:11,042
hru čtverců a kruhů.

277
00:11:11,042 --> 00:11:12,828
Pak tu máme stropní kazety,

278
00:11:12,828 --> 00:11:15,258
které dotvářejí krásný 
pocit pravidelnosti.

279
00:11:15,258 --> 00:11:17,087
Naprosto. A povšimněte si také,

280
00:11:17,087 --> 00:11:18,740
že i zde máme hru 
čtverců a kruhů,

281
00:11:18,740 --> 00:11:20,414
protože jsou zde čtvercové kazety,

282
00:11:20,414 --> 00:11:21,994
které tvoří půlkruhovou kupoli.

283
00:11:21,994 --> 00:11:24,092
Co mi přijde zajímavé, je to,

284
00:11:24,092 --> 00:11:25,332
že je tu vymalováno.

285
00:11:25,332 --> 00:11:26,468
Když tam zajdete dnes,

286
00:11:26,468 --> 00:11:27,780
všechna barva z kupole

287
00:11:27,780 --> 00:11:29,593
s nebeskými motivy je naprosto pryč.

288
00:11:29,593 --> 00:11:31,836
Základ kupole je natřen na modro.

289
00:11:31,836 --> 00:11:34,295
Kazety jsou zvýrazněny žlutou, jako

290
00:11:34,295 --> 00:11:35,590
by zářili slunečním svitem,

291
00:11:35,590 --> 00:11:37,867
a uprostřed měli pravděpodobně rozety,

292
00:11:37,867 --> 00:11:40,723
které připomínaly slunce a hvězdy.

293
00:11:40,723 --> 00:11:43,276
Ze záznamů historika,

294
00:11:43,276 --> 00:11:44,839
pořízených pouhých sto let po

295
00:11:44,839 --> 00:11:46,244
zbudování kupole, víme,

296
00:11:46,244 --> 00:11:48,551
že lidem vrtalo hlavou, 
jak asi byla postavena.

297
00:11:48,551 --> 00:11:49,716
Jak to dokázali?

298
00:11:49,716 --> 00:11:51,273
Žasli nad tím i ve starověku.

299
00:11:51,273 --> 00:11:52,804
Osvětlení je velice zajímavé.

300
00:11:52,804 --> 00:11:56,149
Když se podíváte na obklad kazetami, 
může vás napadnout,

301
00:11:56,149 --> 00:12:00,337
že světlo z oka směřuje

302
00:12:00,337 --> 00:12:02,917
sluneční paprsky do různých částí

303
00:12:02,917 --> 00:12:04,893
v různou denní a roční dobu.

304
00:12:04,893 --> 00:12:07,288
Nedávné poznatky však naznačují,

305
00:12:07,288 --> 00:12:09,375
že ve skutečnosti nešlo o sluneční hodiny,

306
00:12:09,375 --> 00:12:11,740
ale o hru s plynutím času,

307
00:12:11,740 --> 00:12:13,674
o hru světla v prostoru, které značilo

308
00:12:13,674 --> 00:12:15,404
plynutí času během roku.

309
00:12:15,404 --> 00:12:17,447
Jedno postavení však působí

310
00:12:17,447 --> 00:12:19,066
velice záměrně,

311
00:12:19,066 --> 00:12:22,656
a to když slunce prosvítající okem

312
00:12:22,656 --> 00:12:25,203
v poledne 21. dubna

313
00:12:25,203 --> 00:12:28,076
přesně osvětluje hlavní dveře 
do Panteonu.

314
00:12:28,076 --> 00:12:30,673
Mějte na paměti, že v tomto období

315
00:12:30,673 --> 00:12:33,270
to byl Hadrián, kdo zodpovídal za Panteon.

316
00:12:33,270 --> 00:12:36,206
21. dubna jsou oslavy založení Říma

317
00:12:36,206 --> 00:12:38,542
a Hadriána oslavy založení 
velice zajímaly.

318
00:12:38,542 --> 00:12:41,275
Změnil jméno oslav na svátek Romy

319
00:12:41,275 --> 00:12:42,940
na počest bohyně Romy.

320
00:12:42,940 --> 00:12:46,360
Zdá se, že uspořádal budovu tak,

321
00:12:46,360 --> 00:12:48,773
aby v ní v poledne vznikl 
tento dramatický efekt,

322
00:12:48,773 --> 00:12:50,300
a my si můžeme jen domýšlet,

323
00:12:50,300 --> 00:12:52,414
že se toho dne odehrávala v Panteonu

324
00:12:52,414 --> 00:12:53,614
nějaká oslava k založení.

325
00:12:53,614 --> 00:12:56,323
Teď se vrátíme zpět na Forum.

326
00:12:56,323 --> 00:12:58,481
Některé z hlavních ulic města

327
00:12:58,481 --> 00:13:00,352
se protínají zde na fóru,

328
00:13:00,352 --> 00:13:03,002
na místě, kudy obyčejní Římané

329
00:13:03,002 --> 00:13:05,177
běžně procházeli.

330
00:13:05,177 --> 00:13:06,741
Jak se kamera oddaluje,

331
00:13:06,741 --> 00:13:09,793
můžeme vidět město se vším všudy

332
00:13:09,793 --> 00:13:12,398
a pochopit, jak složitý

333
00:13:12,398 --> 00:13:14,585
a jak rozvinutý svět ve starověku byl.

334
00:13:14,585 --> 00:13:16,601
Kolik předpokládáme, že zde stálo budov?

335
00:13:16,601 --> 00:13:20,274
Máme dvě sčítání lidu ze 
4. století n. l., podle kterých

336
00:13:20,274 --> 00:13:21,477
zde bylo

337
00:13:21,477 --> 00:13:23,580
mezi osmi sty a tisícem budov.

338
00:13:23,580 --> 00:13:25,220
Předpokládáme, že počet obyvatel

339
00:13:25,220 --> 00:13:27,163
byl zhruba mezi jedním a dvěma miliony.

340
00:13:27,163 --> 00:13:29,325
Celková plocha města byla okolo

341
00:13:29,325 --> 00:13:31,452
pětadvaceti čtverečních kilometrů,

342
00:13:31,452 --> 00:13:33,826
takže to bylo největší město 
západního světa

343
00:13:33,826 --> 00:13:35,609
až do Londýna 19. století.