WEBVTT

00:00:04.497 --> 00:00:06.113
Když jsem studoval starověký Řím,

00:00:06.113 --> 00:00:08.280
jedna z nejtěžších věcí 
pro mě bylo pochopit,

00:00:08.280 --> 00:00:11.377
jak do sebe všechny
ty starověké zříceniny zapadají.

00:00:11.377 --> 00:00:13.907
Ale naštěstí tu máme
doktora Bernarda Frischera,

00:00:13.926 --> 00:00:16.636
který vytvořil vynikající
vizuální simulaci,

00:00:16.657 --> 00:00:19.237
která nám umožňuje pohyb těmito prostory.

00:00:19.248 --> 00:00:21.048
Problémy jsou s tím hned dva.

00:00:21.054 --> 00:00:24.034
Za prvé, jde o to, že ze
starověkého města jsou nyní ruiny,

00:00:24.034 --> 00:00:25.713
takže problém, který máme, je,

00:00:25.713 --> 00:00:28.723
jak se dostaneme od ruin k tomu,
jak to vypadalo ve starověku.

00:00:28.723 --> 00:00:31.633
Za druhé, máme jen náhodné ruiny.
Nemáme všechno.

00:00:31.633 --> 00:00:34.633
Můžeme si představit,
jak vypadal Pantheon nebo Koloseum,

00:00:34.633 --> 00:00:36.353
ale ve městě jsou od sebe míli vzdálené.

00:00:36.353 --> 00:00:38.763
Co všechno ostatní?
Většina z toho chybí.

00:00:38.763 --> 00:00:41.683
Vizualizace se snaží
rekonstruovat celé město.

00:00:41.683 --> 00:00:43.373
Pojďme se na to podívat.

00:00:43.373 --> 00:00:45.243
Je to prostě nádherné.

00:00:45.243 --> 00:00:48.313
Letíme nízko nad městem nad řekou Tiberou.

00:00:48.313 --> 00:00:49.803
Toto je dobré místo kde začít,

00:00:49.803 --> 00:00:52.453
protože Tibera rozděluje Řím na dvě části.

00:00:52.453 --> 00:00:55.353
V dálce vidím obrovský chrám.

00:00:55.353 --> 00:00:59.773
To je chrám Jupitera Optima Maxima,
Jupitera nejlepšího a největšího,

00:00:59.773 --> 00:01:03.663
který byl hlavním chrámem
kultu Římského státu

00:01:03.663 --> 00:01:05.623
a nachází se na vrcholu Kapitolu,

00:01:05.623 --> 00:01:07.973
který se díky tomuto chrámu a pár dalším

00:01:07.973 --> 00:01:11.203
považoval za centrum
státního kultu a náboženství.

00:01:11.203 --> 00:01:14.163
Takže který moment z historie
Říma jste si vybrali?

00:01:14.163 --> 00:01:17.333
Toto je rok 320 našeho letopočtu.

00:01:17.333 --> 00:01:21.123
Vrchol vývoje osídlení Říma
z hlediska veřejné architektury.

00:01:21.123 --> 00:01:22.973
A to z toho prostého důvodu,

00:01:22.973 --> 00:01:25.333
že císařem v této době byl Konstantin Veliký,

00:01:25.333 --> 00:01:30.533
který krátce po tomto roce přesunul
hlavní město z Říma do Konstantinopole.

00:01:30.533 --> 00:01:36.473
Dobře, takže letíme přes řeku
a po Kapitolu vidíme Palatin,

00:01:36.473 --> 00:01:39.903
další ze sedmi hlavních pahorků Říma.

00:01:39.903 --> 00:01:43.613
Palatinu si všimne každý návštěvník Říma.

00:01:43.613 --> 00:01:46.943
Pokud stojíte ve fóru,
je to ten největší pahorek s paláci.

00:01:46.943 --> 00:01:50.293
Ve skutečnosti slovo "palác"
pochází ze slova "Palatin".

00:01:50.293 --> 00:01:53.873
Římané s postupem času
začali říkat: "Kde je císař,

00:01:53.873 --> 00:01:55.903
tam je také palác" nebo Palatin.

00:01:55.903 --> 00:01:59.043
Takže se slovo "palác" oddělilo
od samotného fyzického kopce

00:01:59.043 --> 00:02:01.703
a stalo se označením místa,
kde žije vládce.

00:02:01.703 --> 00:02:05.403
Teď letíme kolem toho,
co je známo jako Circus Maximus,

00:02:05.403 --> 00:02:07.583
vidím císařský palác.

00:02:07.583 --> 00:02:11.333
Je tak velký, že doslova
zahalil celou stráň kopce.

00:02:11.333 --> 00:02:15.213
Nesmíme zapomenout, že toto nebylo jenom
místo, kde žil císař se svou rodinou,

00:02:15.213 --> 00:02:17.433
ale bylo to také centrum vlády.

00:02:17.433 --> 00:02:22.393
Nějaký významný vztah mezi tímto
obrovským okruhem Cirku a palácem?

00:02:22.393 --> 00:02:24.183
Ve skutečnosti jsou propojené

00:02:24.183 --> 00:02:28.033
a císař, velký vyznavač her,

00:02:28.033 --> 00:02:32.033
mohl z paláce sejít do císařské lóže

00:02:32.033 --> 00:02:36.033
nebo kdyby chtěl, mohl
dokonce sledovat hry v Cirku z paláce.

00:02:36.033 --> 00:02:38.362
Nemluvíme tady o Barnum & Bailey,
(slavný americký cirkus)

00:02:38.362 --> 00:02:40.893
mluvíme o sportovních událostech.

00:02:40.893 --> 00:02:43.573
Mluvíme především o závodech spřežení.

00:02:43.573 --> 00:02:46.383
Vzpomeň si na film Ben Hur,
scény závodu spřežení,

00:02:46.383 --> 00:02:48.923
byly tam také hony na zvířata,
byly tam průvody

00:02:48.923 --> 00:02:51.793
byly tam náboženské průvody,
triumfální průvody.

00:02:51.793 --> 00:02:53.713
Pojďme do města samotného.

00:02:53.713 --> 00:02:57.453
Víme, že Řím byl obchodním a kulturním
centrem, kde byly pořádány trhy.

00:02:57.453 --> 00:03:01.453
Kolik toho víme o každodenním
životě jeho obyvatel?

00:03:01.453 --> 00:03:02.803
Víme toho hodně.

00:03:02.803 --> 00:03:05.973
Víme o stovkách jejich řemesel a povolání,

00:03:05.973 --> 00:03:07.573
o rozdílných sociálních vrstvách.

00:03:07.573 --> 00:03:10.103
Víme o jejich stravě, 
o jejich dlouhověkosti.

00:03:10.103 --> 00:03:14.103
Odborníci zrekonstruovali mnoho detailů
o tom, jak každodenní život vypadal.

00:03:14.103 --> 00:03:17.623
Jedna z nejpůsobivějších staveb,
které tu vidím, je tenhle akvadukt,

00:03:17.623 --> 00:03:19.313
tato dálnice pro vodu.

00:03:19.313 --> 00:03:21.173
Ano, Římané jsou známí svými akvadukty.

00:03:21.173 --> 00:03:24.473
Nikdy by bez akvaduktů nemohli mít velké
milionové nebo dvoumilionové město,

00:03:24.473 --> 00:03:26.747
které nyní vidíme.

00:03:26.747 --> 00:03:29.587
Přiváděli vodu
z 20 nebo 30 mil vzdálených hor.

00:03:29.587 --> 00:03:34.597
Vytvořili systém využívající gravitace tak,
že našli zdroj vody v horách

00:03:34.597 --> 00:03:38.677
a nechali ji stéct do města v údolí.

00:03:38.677 --> 00:03:43.017
Byli schopni nějak spočítat sklon
pouhé 1 stopy na každých 2 tisíc stop,

00:03:43.017 --> 00:03:44.207
což je pozoruhodné.

00:03:44.207 --> 00:03:46.587
Nevíme, jak dokázali měřit tak přesně,

00:03:46.587 --> 00:03:50.517
aby voda tekla mírně,
ale vytrvale z kopce.

00:03:50.517 --> 00:03:55.167
Je tady jakási touha, ta představa,
že člověk může ovládat přírodu.

00:03:54.953 --> 00:03:58.853
Nemusí budovat města tam, kde už voda je,

00:03:58.853 --> 00:04:02.056
může si přetvořit přírodu dle svého přání.

00:04:02.056 --> 00:04:04.334
Římané byli neobyčejní inženýři.

00:04:04.334 --> 00:04:06.654
Používali vodu k pití,

00:04:06.654 --> 00:04:07.560
vaření apod.

00:04:07.560 --> 00:04:09.564
Ale spousta akvaduktů také

00:04:09.564 --> 00:04:11.118
končila obrovskými fontánami

00:04:11.118 --> 00:04:12.995
nebo velkými veřejnými lázněmi.

00:04:12.995 --> 00:04:16.629
Tato oblast vypadá odlišně

00:04:16.629 --> 00:04:18.471
od těch hustších, městských částí.

00:04:18.471 --> 00:04:20.250
Tady jsou Trajánovy lázně.

00:04:20.250 --> 00:04:22.467
Nebyly to sice první veřejné lázně,

00:04:22.467 --> 00:04:23.977
ale byly to ty,

00:04:23.977 --> 00:04:26.583
které udaly standard pro design 
veřejných lázní.

00:04:26.583 --> 00:04:28.282
Blok lázeňských budov

00:04:28.282 --> 00:04:30.000
ve středu oblasti se zahradou

00:04:30.000 --> 00:04:31.544
ohraničenou zdmi.

00:04:31.544 --> 00:04:34.583
Dříve jsme hovořili o způsobech,

00:04:34.583 --> 00:04:36.273
kterými císaři zajišťovali

00:04:36.273 --> 00:04:37.340
blaho města,

00:04:37.340 --> 00:04:39.070
a toto je vskutku ukázkový příklad.

00:04:39.070 --> 00:04:41.302
Nyní se přesouváme k jednomu 
z nejznámějších

00:04:41.302 --> 00:04:42.674
monumentů starověkého Říma.

00:04:42.674 --> 00:04:43.997
Koloseu.

00:04:43.997 --> 00:04:46.389
Nacházíme se v poměrně 
pozdní historii Říma.

00:04:46.389 --> 00:04:49.165
Nestál zde před Koloseem nějaký palác?

00:04:49.165 --> 00:04:49.930
Ano, stál.

00:04:49.930 --> 00:04:52.324
Koloseum bylo postaveno 
císařem Vespasianem,

00:04:52.324 --> 00:04:56.097
který se stal císařem v roce 69 n. l.

00:04:56.097 --> 00:04:59.945
po sebevraždě značně 
neoblíbeného císaře Nera.

00:04:59.945 --> 00:05:02.493
Jedním z důvodů jeho nízké 
popularity bylo to,

00:05:02.493 --> 00:05:04.364
že po velkém požáru v roce 64 n. l.,

00:05:04.364 --> 00:05:06.427
ve kterém lehla popelem velká část města,

00:05:06.427 --> 00:05:09.153
sebral přes 100 akrů ze středu města

00:05:09.153 --> 00:05:10.972
soukromým vlastníkům a užil

00:05:10.972 --> 00:05:13.596
je jako pozemek pro svůj palác.

00:05:13.596 --> 00:05:14.984
Zlatý dům Neronův

00:05:14.984 --> 00:05:18.016
a Koloseum ve skutečnosti stály 
na jezeru v jeho paláci.

00:05:18.016 --> 00:05:19.202
Vespasian,

00:05:19.202 --> 00:05:21.095
aby ukázal, že je přítelem lidu,

00:05:21.095 --> 00:05:23.326
zasypal jezero a postavil na něm Koloseum.

00:05:23.326 --> 00:05:26.400
Koloseum nebylo původně nazváno Koloseem.

00:05:26.400 --> 00:05:27.552
Ne. Je to termín, který

00:05:27.552 --> 00:05:29.384
se datuje do raného středověku.

00:05:29.384 --> 00:05:31.758
Římané ho nazývali Flaviovský Amfiteátr,

00:05:31.758 --> 00:05:34.844
neboť Vespasianovo rodové 
jméno bylo Flavius,

00:05:34.844 --> 00:05:36.303
proto Flaviovský.

00:05:36.303 --> 00:05:38.846
Je to amfiteátr, něco 
jako dvojité divadlo,

00:05:38.846 --> 00:05:40.477
oválného tvaru.

00:05:40.477 --> 00:05:42.513
Římané ho Koloseem určitě nenazývali,

00:05:42.513 --> 00:05:45.032
ovšem této ohromné soše přezdívali Kolos.

00:05:45.032 --> 00:05:46.532
Je to socha boha Slunce.

00:05:46.532 --> 00:05:49.542
Zmínil jste, že jsme v době,

00:05:49.542 --> 00:05:51.338
kdy Konstantin vládl Římu

00:05:51.338 --> 00:05:53.715
a ještě nepřesunul hlavní město na východ.

00:05:53.715 --> 00:05:55.680
Je zajímavé podívat se na jeho oblouk,

00:05:55.680 --> 00:05:57.146
Konstantinův oblouk,

00:05:57.146 --> 00:05:59.124
a uvědomit si, že je zbrusu nový.

00:05:59.124 --> 00:06:00.780
Je pouze několik let starý.

00:06:00.780 --> 00:06:04.299
Konstantin opustil Řím poté, 
co porazil Maxentia

00:06:04.299 --> 00:06:06.032
v bitvě u Milvijského mostu.

00:06:06.032 --> 00:06:07.054
Pokud víme,

00:06:07.054 --> 00:06:09.120
nikdy se do Říma nevrátil, aby ho spatřil.

00:06:09.120 --> 00:06:12.032
Právě jsme se přehoupli přes okraj Kolosea

00:06:12.032 --> 00:06:13.199
a shlížíme dolů.

00:06:13.199 --> 00:06:15.613
Svým způsobem jde o 
zrcadlo římské společnosti.

00:06:15.613 --> 00:06:17.796
Nejlepší místa jsou ty nejspodnější,

00:06:17.796 --> 00:06:19.262
nejbližší aréně,

00:06:19.262 --> 00:06:21.456
ta byla rezervována pro císaře,

00:06:21.456 --> 00:06:24.224
vysoké funkcionáře, kněží atd.

00:06:24.224 --> 00:06:25.914
Hned za nimi byli senátoři.

00:06:25.914 --> 00:06:27.564
Za nimi zámožní obchodníci.

00:06:27.564 --> 00:06:30.932
Za nimi svobodní, řadoví občané.

00:06:30.932 --> 00:06:35.319
Nejvýše seděli ženy, otroci a cizinci.

00:06:35.319 --> 00:06:36.907
Na co se chodili dívat?

00:06:36.907 --> 00:06:38.610
Jak můžeme vidět,

00:06:38.610 --> 00:06:40.530
hlavní událostí spojovanou s Koloseem

00:06:40.530 --> 00:06:42.237
jsou zápasy gladiátorů.

00:06:42.237 --> 00:06:43.988
Další událostí, která zde probíhala

00:06:43.988 --> 00:06:46.488
a kterou Římané milovali, 
byl lov divokých zvířat.

00:06:46.488 --> 00:06:49.106
Třetí událostí pak byla 
poprava odsouzených.

00:06:49.106 --> 00:06:51.255
Často velmi rozličnými způsoby.

00:06:51.255 --> 00:06:53.397
Způsoby, jež by nám připadli velmi kruté.

00:06:53.397 --> 00:06:56.769
Zatočme doleva a přesuňme 
se směrem k fóru.

00:06:56.769 --> 00:06:58.875
Co je to za obrovský chrám?

00:06:58.875 --> 00:07:01.496
To je největší chrám státního náboženství.

00:07:01.496 --> 00:07:03.187
Je to chrám Venuše a Romy.

00:07:03.187 --> 00:07:05.267
Byl postaven císařem Hadriánem.

00:07:05.267 --> 00:07:06.695
Je skutečně zajímavý, protože

00:07:06.695 --> 00:07:08.521
jde o dva chrámy stojící zády k sobě.

00:07:08.521 --> 00:07:10.569
Jedna část byla vyhrazena k uctívání

00:07:10.569 --> 00:07:12.025
bohyně Venuše.

00:07:12.025 --> 00:07:13.819
Je to ta část směřující ke Koloseu.

00:07:13.819 --> 00:07:16.319
Druhá, směřující k fóru, 
byla věnována bohyni Romě.

00:07:16.319 --> 00:07:17.946
A zdá se, že to mělo svůj důvod.

00:07:17.946 --> 00:07:19.435
Venuše se dívá na Koloseum,

00:07:19.435 --> 00:07:21.332
které je spojováno se zábavou a hrami.

00:07:21.332 --> 00:07:23.324
Otium, jak by řekli Římané. Volný čas.

00:07:23.324 --> 00:07:26.000
Zatímco Roma je vážnější bohyně.

00:07:26.000 --> 00:07:28.201
Směřuje k fóru, jež je místem k jednání,

00:07:28.201 --> 00:07:30.134
obchodu a práci.

00:07:30.134 --> 00:07:32.860
Nyní se pohybujeme směrem 
k samotnému fóru.

00:07:32.860 --> 00:07:36.061
Nejdřív se zastavíme v 
Maxentiově bazilice,

00:07:36.061 --> 00:07:38.417
poslední velké městské budově

00:07:38.417 --> 00:07:41.554
zbudované v Římě předtím, než 
Konstantin přesunul hlavní město.

00:07:41.554 --> 00:07:42.688
Je to obrovská stavba

00:07:42.688 --> 00:07:45.448
a slovo "bazilika" je nám povědomé.

00:07:45.448 --> 00:07:47.493
Často dnes nazýváme kostely "bazilikami".

00:07:47.493 --> 00:07:49.679
Pro Římany to byla budova města

00:07:49.679 --> 00:07:51.793
užívaná hlavně pro soudy.

00:07:51.793 --> 00:07:53.834
Křesťané přejali tento typ stavby,

00:07:53.834 --> 00:07:55.643
a protože se vevnitř uctívalo,

00:07:55.643 --> 00:07:58.667
uzpůsobili tomu původní stavbu

00:07:58.667 --> 00:07:59.807
a dali jí nový obsah.

00:07:59.807 --> 00:08:01.238
Nyní se přesouváme do

00:08:01.238 --> 00:08:03.326
jedné z nejkomplikovanějších částí Říma.

00:08:03.326 --> 00:08:05.445
Především pokud se snažíte 
podívat na ruiny

00:08:05.445 --> 00:08:07.726
a pochopit, jak do sebe 
tyto budovy zapadají.

00:08:07.726 --> 00:08:10.630
Vždy říkám, že fórum je jako 
nákupní centrum ve Washingtonu.

00:08:10.630 --> 00:08:12.391
Je to velký otevřený veřejný prostor

00:08:12.391 --> 00:08:16.096
užívaný pro veřejné události 
jako průvody a projevy.

00:08:16.096 --> 00:08:19.425
Budovy okolo toho otevřeného 
prostoru jsou také veřejné,

00:08:19.425 --> 00:08:21.931
jsou to soudní budovy a chrámy.

00:08:21.931 --> 00:08:24.155
Dále jsou na náměstí fóra,

00:08:24.155 --> 00:08:26.794
stejně jako v obchodu ve Washingtonu,

00:08:26.794 --> 00:08:27.999
památky připomínající

00:08:27.999 --> 00:08:30.321
velké muže a významné události.

00:08:30.321 --> 00:08:31.691
Pozemky sousedící s

00:08:31.691 --> 00:08:34.267
fórem byly čím dál více skupovány,

00:08:34.267 --> 00:08:37.419
aby si každý císař mohl postavit 
své vlastní fórum,

00:08:37.419 --> 00:08:40.408
takzvané císařské fórum.

00:08:40.408 --> 00:08:41.929
Udělali jsme celé kolečko

00:08:41.929 --> 00:08:44.128
a znovu se díváme na Kapitol.

00:08:44.128 --> 00:08:45.872
Přelétáme nad Forum Romanum,

00:08:45.872 --> 00:08:46.779
k tomu se ještě vrátíme.

00:08:46.779 --> 00:08:48.519
Míjíme pahorek Kapitol

00:08:48.519 --> 00:08:51.239
a můžeme vidět chrám 
Jupitera Optima Maxima.

00:08:51.239 --> 00:08:53.447
Letíme za něj, zpět k řece,

00:08:53.447 --> 00:08:55.814
kde můžeme vidět velkou 
plochou oblast Říma

00:08:55.814 --> 00:08:57.175
nazvanou Campus Martius,

00:08:57.175 --> 00:08:58.402
Marsovo pole.

00:08:58.402 --> 00:09:00.701
Nese tento název, 
protože za Římské republiky

00:09:00.701 --> 00:09:02.263
existovala armáda z řad občanů,

00:09:02.263 --> 00:09:04.204
která se zde shromažďovala a trénovala.

00:09:04.204 --> 00:09:08.366
Právě jsme se přenesli přes tento 
překrásný čtvercový rybník

00:09:08.366 --> 00:09:10.297
a díváme se na úbočí

00:09:10.297 --> 00:09:13.154
nesmírně důležité stavby, Pantheonu.

00:09:13.154 --> 00:09:14.741
Rotundu, tu zaoblenou část,

00:09:14.741 --> 00:09:16.952
bychom ve starověku nenašli.

00:09:16.952 --> 00:09:19.324
Našli bychom tu část s osmi sloupy

00:09:19.324 --> 00:09:21.709
vepředu, která vypadá jako tradiční chrám.

00:09:21.709 --> 00:09:25.252
Rádi říkáme, že byl postaven jako budova

00:09:25.252 --> 00:09:26.624
s překvapením uvnitř.

00:09:26.624 --> 00:09:28.926
Protože vypadá jako běžný

00:09:28.926 --> 00:09:30.230
řecký nebo římský chrám,

00:09:30.230 --> 00:09:31.455
ale když vejdete dovnitř,

00:09:31.455 --> 00:09:33.774
zjistíte, že je to ve skutečnosti rotunda.

00:09:33.774 --> 00:09:35.484
Rád bych tu chvíli setrval

00:09:35.484 --> 00:09:37.959
a obdivoval rozměry této stavby.

00:09:37.959 --> 00:09:41.704
Koukněte na ty sloupy, jsou ohromné.

00:09:41.704 --> 00:09:45.201
Dovednost vztyčit tak obrovské kameny

00:09:45.201 --> 00:09:47.244
je fenomenální sama o sobě.

00:09:47.244 --> 00:09:50.508
Je to fenomenální o to více, uvážíme-li,

00:09:50.508 --> 00:09:52.625
že jde o žulu a všechna je z Egypta.

00:09:52.625 --> 00:09:54.637
Takže byla dovezena z veliké dálky.

00:09:54.637 --> 00:09:57.498
Toto je budova, která oslavuje 
římské císaře.

00:09:57.498 --> 00:09:59.504
V budově jsou sochy

00:09:59.504 --> 00:10:01.654
Julia Caesara a Augusta,

00:10:01.654 --> 00:10:04.813
a proto si myslíme, že byla zasvěcena

00:10:04.813 --> 00:10:06.693
uctívání císařů.

00:10:06.693 --> 00:10:10.023
Prostor se zde jako kouzlem rozevírá.

00:10:10.023 --> 00:10:12.485
To ano, je to pozoruhodně kouzelné.

00:10:12.485 --> 00:10:14.087
Vzal jsem sem spoustu návštěvníků

00:10:14.087 --> 00:10:15.203
a ptal se jich,

00:10:15.203 --> 00:10:17.184
jestli měli podobný zážitek jako já.

00:10:17.184 --> 00:10:18.811
Když se zastavíte přímo na prahu

00:10:18.811 --> 00:10:21.160
a podíváte se před sebe, vždy se zeptám:

00:10:21.160 --> 00:10:23.233
"Co vidíte?" a všichni odpoví shodně.

00:10:23.233 --> 00:10:25.907
Vidíme otvor v kupoli nahoře,

00:10:25.907 --> 00:10:26.824
kterému říkáme oko.

00:10:26.824 --> 00:10:27.769
Vidíme podlahu

00:10:27.769 --> 00:10:30.473
a vidíme nalevo i napravo.

00:10:30.473 --> 00:10:33.258
Jinými slovy, jde o velkolepý prostor.

00:10:33.258 --> 00:10:35.631
Leží však přesně na hranici našeho zraku,

00:10:35.631 --> 00:10:38.224
a to pro mě vždy určuje, co je klasické,

00:10:38.224 --> 00:10:41.534
co má vždy původ v člověku,

00:10:41.534 --> 00:10:44.157
v jeho proporcích a jeho omezeních.

00:10:44.157 --> 00:10:46.746
A vybudování budovy, jež přesně

00:10:46.746 --> 00:10:51.515
odpovídá hranicím našeho zraku, 
jež nás povznáší.

00:10:51.515 --> 00:10:54.292
Probouzí to v nás pocity velikosti 
a významu tak silné,

00:10:54.292 --> 00:10:55.580
jak jen je lidsky možné.

00:10:55.580 --> 00:10:57.497
Nesnižuje nás. Kdyby byla desetkrát větší,

00:10:57.497 --> 00:10:59.203
připadali bychom si

00:10:59.203 --> 00:11:01.486
jako mravenci nebo tak.

00:11:01.486 --> 00:11:05.205
Stavba klade až přehnaný 
důraz na kruhovitost.

00:11:05.205 --> 00:11:07.777
Ale dbá i na čtverce.

00:11:07.777 --> 00:11:09.507
Což vidíme, když se podíváme 
na podlahu, vidíme

00:11:09.507 --> 00:11:11.042
hru čtverců a kruhů.

00:11:11.042 --> 00:11:12.828
Pak tu máme stropní kazety,

00:11:12.828 --> 00:11:15.258
které dotvářejí krásný 
pocit pravidelnosti.

00:11:15.258 --> 00:11:17.087
Naprosto. A povšimněte si také,

00:11:17.087 --> 00:11:18.740
že i zde máme hru 
čtverců a kruhů,

00:11:18.740 --> 00:11:20.414
protože jsou zde čtvercové kazety,

00:11:20.414 --> 00:11:21.994
které tvoří půlkruhovou kupoli.

00:11:21.994 --> 00:11:24.092
Co mi přijde zajímavé, je to,

00:11:24.092 --> 00:11:25.332
že je tu vymalováno.

00:11:25.332 --> 00:11:26.468
Když tam zajdete dnes,

00:11:26.468 --> 00:11:27.780
všechna barva z kupole

00:11:27.780 --> 00:11:29.593
s nebeskými motivy je naprosto pryč.

00:11:29.593 --> 00:11:31.836
Základ kupole je natřen na modro.

00:11:31.836 --> 00:11:34.295
Kazety jsou zvýrazněny žlutou, jako

00:11:34.295 --> 00:11:35.590
by zářili slunečním svitem,

00:11:35.590 --> 00:11:37.867
a uprostřed měli pravděpodobně rozety,

00:11:37.867 --> 00:11:40.723
které připomínaly slunce a hvězdy.

00:11:40.723 --> 00:11:43.276
Ze záznamů historika,

00:11:43.276 --> 00:11:44.839
pořízených pouhých sto let po

00:11:44.839 --> 00:11:46.244
zbudování kupole, víme,

00:11:46.244 --> 00:11:48.551
že lidem vrtalo hlavou, 
jak asi byla postavena.

00:11:48.551 --> 00:11:49.716
Jak to dokázali?

00:11:49.716 --> 00:11:51.273
Žasli nad tím i ve starověku.

00:11:51.273 --> 00:11:52.804
Osvětlení je velice zajímavé.

00:11:52.804 --> 00:11:56.149
Když se podíváte na obklad kazetami, 
může vás napadnout,

00:11:56.149 --> 00:12:00.337
že světlo z oka směřuje

00:12:00.337 --> 00:12:02.917
sluneční paprsky do různých částí

00:12:02.917 --> 00:12:04.893
v různou denní a roční dobu.

00:12:04.893 --> 00:12:07.288
Nedávné poznatky však naznačují,

00:12:07.288 --> 00:12:09.375
že ve skutečnosti nešlo o sluneční hodiny,

00:12:09.375 --> 00:12:11.740
ale o hru s plynutím času,

00:12:11.740 --> 00:12:13.674
o hru světla v prostoru, které značilo

00:12:13.674 --> 00:12:15.404
plynutí času během roku.

00:12:15.404 --> 00:12:17.447
Jedno postavení však působí

00:12:17.447 --> 00:12:19.066
velice záměrně,

00:12:19.066 --> 00:12:22.656
a to když slunce prosvítající okem

00:12:22.656 --> 00:12:25.203
v poledne 21. dubna

00:12:25.203 --> 00:12:28.076
přesně osvětluje hlavní dveře 
do Panteonu.

00:12:28.076 --> 00:12:30.673
Mějte na paměti, že v tomto období

00:12:30.673 --> 00:12:33.270
to byl Hadrián, kdo zodpovídal za Panteon.

00:12:33.270 --> 00:12:36.206
21. dubna jsou oslavy založení Říma

00:12:36.206 --> 00:12:38.542
a Hadriána oslavy založení 
velice zajímaly.

00:12:38.542 --> 00:12:41.275
Změnil jméno oslav na svátek Romy

00:12:41.275 --> 00:12:42.940
na počest bohyně Romy.

00:12:42.940 --> 00:12:46.360
Zdá se, že uspořádal budovu tak,

00:12:46.360 --> 00:12:48.773
aby v ní v poledne vznikl 
tento dramatický efekt,

00:12:48.773 --> 00:12:50.300
a my si můžeme jen domýšlet,

00:12:50.300 --> 00:12:52.414
že se toho dne odehrávala v Panteonu

00:12:52.414 --> 00:12:53.614
nějaká oslava k založení.

00:12:53.614 --> 00:12:56.323
Teď se vrátíme zpět na Forum.

00:12:56.323 --> 00:12:58.481
Některé z hlavních ulic města

00:12:58.481 --> 00:13:00.352
se protínají zde na fóru,

00:13:00.352 --> 00:13:03.002
na místě, kudy obyčejní Římané

00:13:03.002 --> 00:13:05.177
běžně procházeli.

00:13:05.177 --> 00:13:06.741
Jak se kamera oddaluje,

00:13:06.741 --> 00:13:09.793
můžeme vidět město se vším všudy

00:13:09.793 --> 00:13:12.398
a pochopit, jak složitý

00:13:12.398 --> 00:13:14.585
a jak rozvinutý svět ve starověku byl.

00:13:14.585 --> 00:13:16.601
Kolik předpokládáme, že zde stálo budov?

00:13:16.601 --> 00:13:20.274
Máme dvě sčítání lidu ze 
4. století n. l., podle kterých

00:13:20.274 --> 00:13:21.477
zde bylo

00:13:21.477 --> 00:13:23.580
mezi osmi sty a tisícem budov.

00:13:23.580 --> 00:13:25.220
Předpokládáme, že počet obyvatel

00:13:25.220 --> 00:13:27.163
byl zhruba mezi jedním a dvěma miliony.

00:13:27.163 --> 00:13:29.325
Celková plocha města byla okolo

00:13:29.325 --> 00:13:31.452
pětadvaceti čtverečních kilometrů,

00:13:31.452 --> 00:13:33.826
takže to bylo největší město 
západního světa

00:13:33.826 --> 00:13:35.609
až do Londýna 19. století.