WEBVTT

00:00:03.063 --> 00:00:05.081
Proč je toto umění?

00:00:05.081 --> 00:00:08.214
Díváme se na jedno z pláten ze série obrazů

00:00:08.217 --> 00:00:13.621
plechovek Campbellovy polévky od Andyho
Warhola z roku 1962 v Muzeu moderního umění.

00:00:13.622 --> 00:00:16.846
A jedna z opravdu důležitých otázek,
která se objevuje,

00:00:16.866 --> 00:00:19.363
zvláště u moderního umění, zní:

00:00:19.403 --> 00:00:21.070
Proč je toto uměním?

00:00:21.070 --> 00:00:25.045
Když se mě na to zeptáte, vynoří 
se mi v hlavě spousta věcí.

00:00:25.045 --> 00:00:28.571
Opravdu to ve mě něco vyvolává, takže 
se přikláním k tomu říci ano,

00:00:28.571 --> 00:00:31.729
ale pak je tu spousta jiných věcí, které
říkají, že kdybych to neviděl v muzeu,

00:00:31.729 --> 00:00:35.201
kdybych to viděl jenom v marketingovém 
oddělení společnosti Campbell's Soup,

00:00:35.201 --> 00:00:36.790
změnil by se tím úhel pohledu?

00:00:36.790 --> 00:00:38.431
Protože pak je to reklama.

00:00:38.431 --> 00:00:39.082
Ano.

00:00:39.082 --> 00:00:40.544
Ale v kontextu muzea

00:00:40.544 --> 00:00:42.617
nebo v kontextu ateliéru Andyho Warhola

00:00:42.617 --> 00:00:44.929
to není tak úplně reklama, že?

00:00:44.929 --> 00:00:45.736
Dokonce i když je to úplně stejná věc.

00:00:45.736 --> 00:00:47.070
Ano.

00:00:47.070 --> 00:00:50.371
Ta myšlenka za tím je taková, že když to
dáme do muzea, bude to říkat:

00:00:50.371 --> 00:00:51.938
Podívejte se na to jinak.

00:00:51.938 --> 00:00:52.969
To je pravda.

00:00:52.969 --> 00:00:57.982
Opravdu to přemístí tu věc, 
změní to její význam, přemění ji.

00:00:57.982 --> 00:01:00.421
A to je jednou z hlavních myšlenek moderního umění.

00:01:00.421 --> 00:01:03.200
Můžete vzít něco, co nemusí být nutně založeno

00:01:03.200 --> 00:01:04.800
na technických dovednostech.

00:01:04.800 --> 00:01:06.206
Protože si nemyslím, že můžete říci,

00:01:06.206 --> 00:01:07.523
že tohle je provedené nádherně.

00:01:07.523 --> 00:01:08.040
Ano.

00:01:08.040 --> 00:01:11.195
Ale to, že se to přemístí, nás 
přiměje přemýšlet o tom jinak.

00:01:11.195 --> 00:01:14.953
Takže si myslím, že získal
uznání za to, že vzal něco,

00:01:14.953 --> 00:01:18.314
co bylo velmi všední, 
něco, co uvidíte u každého,

00:01:18.314 --> 00:01:19.724
co má každý v kredenci,

00:01:19.724 --> 00:01:21.286
a udělal z toho střed zájmu.

00:01:21.286 --> 00:01:23.209
Něco jako: „měli byste této 
věci věnovat pozornost“.

00:01:23.209 --> 00:01:28.032
Myslím, že je to přesně tak, 
že to staví na předmětu,

00:01:28.032 --> 00:01:31.001
který je tím nejjednodušším, jaký lze použít.

00:01:31.001 --> 00:01:34.742
Umění v levné reklamě bylo totiž tak vzdálené

00:01:34.742 --> 00:01:37.252
krásnému umění, velkým mistrů.

00:01:37.252 --> 00:01:40.966
Zaměřit se na něco tak prostého 
jako je plechovka polévky

00:01:40.966 --> 00:01:43.662
a... a nebo kuřecí krém.

00:01:43.662 --> 00:01:45.632
A... a... totiž...

00:01:45.632 --> 00:01:49.632
Kdyby to udělal o 50 let dříve, lidé by si
pomysleli, že tenhle chlápek je blázen.

00:01:49.632 --> 00:01:53.022
A kdybyste to udělali teď, 
pomysleli by si: „je neoriginální“.

00:01:53.022 --> 00:01:57.022
Byla to jenom ta doba, kdy 
si lidé mysleli, že je to umění.

00:01:57.022 --> 00:01:58.822
Myslím, že to je pravda.

00:01:58.822 --> 00:02:06.859
To, co Warhol v roce 1962 dělá je, že se ptá, co je 
v naší kultuře skutečně autentické a důležité.

00:02:06.859 --> 00:02:10.089
A bylo to o masové produkci, o továrnách.

00:02:10.089 --> 00:02:12.209
V určitém smyslu řekl: nedívejme se na přírodu,

00:02:12.209 --> 00:02:15.209
jako kdybychom byly kulturou stále 
ještě založenou na zemědělství.

00:02:15.209 --> 00:02:16.939
Teď jsme průmyslovou kulturou.

00:02:16.939 --> 00:02:19.919
Co je teď v našem vizuálním světě?

00:02:19.919 --> 00:02:21.489
Myslím, že jsem tam z 80%.

00:02:21.489 --> 00:02:25.259
Pamatuji si, že když jsem byl na univerzitě, byla tam 
umělecká výstava pořádaná studenty

00:02:25.259 --> 00:02:30.359
a jeden student tam z legrace dal malé 
pódium a na něj položil svůj tác s jídlem,

00:02:30.359 --> 00:02:34.879
dal k tomu malý nápis Sobotní jídelní 
tác nebo tak nějak.

00:02:34.879 --> 00:02:37.539
Udělal to jako vtípek a všichni
si mysleli, že je to zábavné.

00:02:37.539 --> 00:02:40.569
Zní to ale trochu tak, jako kdyby to, 
co udělal, bylo uměním.

00:02:40.569 --> 00:02:43.709
Myslím, že právě díky tomu to bylo vtipné, 
protože je to tomu tak blízko.

00:02:43.709 --> 00:02:46.909
A do určité míry když někdo vzal 
jídelní tác, správně ho nasvítil,

00:02:46.909 --> 00:02:50.679
dal ho na pódium, aby mohl být prohlížen, 
a napsal k němu celý popisek,

00:02:50.679 --> 00:02:52.539
skutečně jsem ten tác pak viděl jinak.

00:02:52.539 --> 00:02:56.679
Je to podobná myšlenka. Je to obyčejná věc,
kterou používáte každý den.

00:02:56.679 --> 00:02:58.519
Co bys o tom řekl ty?

00:02:58.525 --> 00:03:00.335
Byl to vtípek, nebo to bylo umění?

00:03:00.335 --> 00:03:03.845
Já si myslím, že to byl vtípek, ale zároveň 
je to blízko velmi významnému umění,

00:03:03.845 --> 00:03:05.105
které bylo v tom století vytvořeno dřívě.

00:03:05.105 --> 00:03:08.005
Mohl to udělat díky svolení Marcela Duchampa.

00:03:08.005 --> 00:03:13.685
Warhol měl vlastně podobné svolení v tom smyslu,
aby se nesoustředil na vytváření něčeho,

00:03:13.685 --> 00:03:18.245
aby se nesoustředil na práci štětce, aby se nesoustředil
na kompozici, aby se nesoustředil na barvu,

00:03:18.245 --> 00:03:21.715
ale aby se místo toho zaměřil na vytváření nápadů.

00:03:21.715 --> 00:03:27.085
A důvodem, proč se bavíme o Warholovi nebo
Duchampovi nebo kterémkoli z těchto lidí je to,

00:03:27.085 --> 00:03:30.625
že, jak jsi řekl, není to tak, že by udělali 
něco hlubokého z technického pohledu.

00:03:30.625 --> 00:03:34.985
Marketingové oddělení Campbelových polévek
už samo udělalo něco stejně hlubokého.

00:03:34.985 --> 00:03:41.175
Je to spíše o tom, že oni byli lidmi, kteří se
podívali na svět z jiného úhlu a upozornili na to.

00:03:41.175 --> 00:03:46.865
Myslím, že to je pravda. Warhol vědomě směřuje,

00:03:46.865 --> 00:03:49.895
klade si stejné otázky, jako ten vtipálek na tvé škole.

00:03:49.895 --> 00:03:52.675
Ptá se: "může být toto uměním?"

00:03:52.675 --> 00:03:54.515
A vlastně posouvá hranice.

00:03:54.525 --> 00:03:55.935
Na chvilku se na tu malbu podívejte pořádně.

00:03:55.935 --> 00:03:58.615
Je to jedna z posledních maleb, které udělal.

00:03:58.615 --> 00:04:02.915
Vymezil kaligrafii Campbellových polévek,

00:04:02.915 --> 00:04:05.805
udělal odraz na vrchní straně plechovky,

00:04:05.805 --> 00:04:08.925
ale pak přestal a řekl: „Nechci malovat lilie.“

00:04:08.925 --> 00:04:11.425
Vidíte ty lilie, ty malé lilie dole.

00:04:11.425 --> 00:04:17.625
„Nechci je malovat.“ Nechal si udělat malé gumové
razítko, které je mělo, a umístil je tam mechanicky.

00:04:17.625 --> 00:04:21.834
Co to pro umělce znamená, když řekne: 
tohle se mi nechce malovat?

00:04:21.834 --> 00:04:24.775
Prostě najdu mechanický postup, který to zjednoduší.

00:04:24.775 --> 00:04:31.355
Warhol dělá něco, co je podle mě důležité, co odráží 
způsob, jakým vyrábíme, jakým vytváříme náš svět.

00:04:31.355 --> 00:04:35.455
Zamyslete se nad věcmi, kterými se obklopujeme.

00:04:35.455 --> 00:04:37.755
Skoro všechny byly udělané v továrně.

00:04:37.755 --> 00:04:40.255
Skoro nic na světě už není jedinečné.

00:04:40.255 --> 00:04:43.345
Není to svět, který bychom normálně
považovali za krásný.

00:04:43.352 --> 00:04:47.352
Občas mám pocit, a oprav mě, pokud se
mýlím, že padlo rozhodnutí,

00:04:47.352 --> 00:04:51.112
že Warhol byl zajímavý nebo vynikající
a lidé pak interpretují jeho věci tak,

00:04:51.112 --> 00:04:54.112
aby odůvodnili jeho výjimečnost.

00:04:54.112 --> 00:05:01.522
Jako podívejte, on použil tisk místo toho, aby to 
nakreslil, což ukazuje, že odrážel tu průmyslovou...

00:05:01.522 --> 00:05:04.222
Ale potom kdyby to udělal opačným způsobem,
kdyby to nakreslil

00:05:04.222 --> 00:05:08.402
ručně nebo pomocí svého lokte
nebo prstu nebo tak nějak,

00:05:08.402 --> 00:05:12.792
lidé by řekli: „No není to úžasné, normálně by taková věc 
byla vytištěná strojem, ale on to teď udělal ručně.“

00:05:12.792 --> 00:05:16.692
Nakolik si myslíš, že je toto ten případ?
Nebo jsem jenom cynický?

00:05:16.692 --> 00:05:20.772
Ne, myslím si, že určitá míra cynismu má svůj význam

00:05:20.772 --> 00:05:24.802
a že svým způsobem to, 
o čem se skutečně bavíme je:

00:05:24.802 --> 00:05:26.512
Co to znamená být avantgardním umělcem?

00:05:26.512 --> 00:05:30.512
Co to znamená změnit jazyk umění 
a pokusit se najít cestu,

00:05:30.512 --> 00:05:35.942
jak může umění navazovat kontakt s naší historickou
dobou nějakým přímým a autentickým způsobem?

00:05:35.942 --> 00:05:39.032
Možná je pro mě jednoduché toto
říct, protože si pamatuji,

00:05:39.032 --> 00:05:44.272
jak jsem se na to díval, když jsem byl v 5. třídě
ve výtvarce, Andy Warhol a to všechno.

00:05:44.272 --> 00:05:47.832
Teď se to skoro ani nezdá až tak jedinečné.

00:05:47.832 --> 00:05:53.272
Ale v roce 1962 byl Warhol výjimečný protože skutečně
posunul hranice v tom, jak lidé přemýšleli.

00:05:53.272 --> 00:05:57.272
Myslím, že Warhol v roce 1962 hledal tématiku,

00:05:57.272 --> 00:06:02.472
která byla zcela mimo rámec toho, co bychom 
mohli považovat za krásné umění.

00:06:02.472 --> 00:06:06.472
Jeden z jeho současníků, Roy Lichtenstien, 
byl požádán o definici pop artu.

00:06:06.472 --> 00:06:11.352
Řekl na to: „Hledali jsme tématiku, 
která byla tak opovrženíhodná, tak nízká,

00:06:11.352 --> 00:06:14.072
že by nikdo nemohl věřit tomu, že to je umění.“

00:06:14.072 --> 00:06:16.752
Myslím, že máš pravdu, když se teď na to podíváme,

00:06:16.752 --> 00:06:20.312
je to součástí naší vizuální kultury do takové 
míry, že to hned přijímáme.

00:06:20.312 --> 00:06:24.922
Ale je skutečně zajímavé představit si, 
jak to bylo šokující a radikální.

00:06:24.922 --> 00:06:30.162
To je fascinující. Zdá se, že to má velký potenciál.

00:06:30.162 --> 00:06:33.432
Je to pseudoumění vytvořené pro jiné 
účely, pro reklamní účely,

00:06:33.448 --> 00:06:38.148
ale když si na to trochu posvítíme, stejným
způsobem, jako jsme to udělali tady,

00:06:38.148 --> 00:06:42.628
překročí to v tvé hlavě hranici umění?

00:06:42.628 --> 00:06:48.528
Myslím že, jak jsi to už zmínil, kdyby to někdo
dělal teď, působilo by to neoriginálně.

00:06:48.528 --> 00:06:50.688
A myslím, že to je pravda, podtrhuje to,

00:06:50.688 --> 00:06:57.248
jak je teď v naší kultuře obtížné najít 
způsoby, jak nás přimět podívat se na svět jinak.

00:06:57.248 --> 00:06:58.837
Ano, je to fascinující.

00:06:58.837 --> 00:07:07.847
(hudba)