WEBVTT 00:00:00.000 --> 00:00:07.000 Dobré ráno. Jak se máte? Zatím to tu bylo skvělé, ne? 00:00:07.000 --> 00:00:11.000 Celá tahle akce mě naprosto dostala. 00:00:11.000 --> 00:00:15.000 Vlastně jsem už na odchodu. (Smích) 00:00:15.000 --> 00:00:19.000 Tři témata, pokud se nemýlím, 00:00:19.000 --> 00:00:23.000 zaznívají na této konferenci, která se vztahují 00:00:23.000 --> 00:00:25.000 k tomu, o čem bych chtěl mluvit. 00:00:25.000 --> 00:00:29.000 Prvním tématem jsou ony výjimečné důkazy lidské kreativity 00:00:29.000 --> 00:00:32.000 ve všech prezentacích, které jsme tu viděli, 00:00:32.000 --> 00:00:35.000 a ve všech zde přítomných. Ta její rozmanitost 00:00:35.000 --> 00:00:38.000 a rozsah. Druhé téma souvisí se skutečností, 00:00:38.000 --> 00:00:41.000 že nás kreativita dostala někam, kde nemáme ponětí, jaký bude další vývoj, 00:00:41.000 --> 00:00:43.000 jaká bude budoucnost. Prostě nevíme, 00:00:43.000 --> 00:00:45.000 jak se tohle může vyvinout. NOTE Paragraph 00:00:45.000 --> 00:00:48.000 Já se zajímám o vzdělávání. 00:00:48.000 --> 00:00:51.000 Vlastně zjišťuji, že o vzdělávání se zajímají všichni. 00:00:51.000 --> 00:00:53.000 Co vy? Tato skutečnost mi přijde velmi zajímavá. 00:00:53.000 --> 00:00:56.000 Když jste na nějaké slavnostní večeři a řeknete, 00:00:56.000 --> 00:00:59.000 že pracujete ve školství... 00:00:59.000 --> 00:01:06.000 i když, pokud pracujete ve školství, tak na slavnostních večeřích nejste často. 00:01:06.000 --> 00:01:09.000 (Smích) Nikdo vás nezve. 00:01:09.000 --> 00:01:14.000 A překvapivě vás nikdy nepozvou dvakrát. To vážně nechápu. 00:01:14.000 --> 00:01:16.000 Ale pokud tam jste a někomu řeknete, 00:01:16.000 --> 00:01:18.000 však víte, někdo se zeptá: „Co děláte?“ 00:01:18.000 --> 00:01:20.000 a vy řeknete, že pracujete ve školství, 00:01:20.000 --> 00:01:24.000 uvidíte, jak zblednou. Hlavou se jim honí: 00:01:24.000 --> 00:01:30.000 „Ach Bože, proč zrovna já? Můj jediný volný večer za celý týden a takhle dopadnu.“ (Smích) 00:01:30.000 --> 00:01:32.000 Ale pokud se zeptáte na jejich vzdělání, 00:01:32.000 --> 00:01:34.000 chytnou se vás a už nepustí. Protože vzdělání je jedna z věcí, 00:01:34.000 --> 00:01:37.000 která se lidí hluboce dotýká, nemám pravdu? 00:01:37.000 --> 00:01:40.000 Podobně jako náboženství, peníze a další věci. 00:01:40.000 --> 00:01:44.000 Velmi se zajímám o vzdělávání a myslím si, že to platí pro každého z nás. 00:01:44.000 --> 00:01:46.000 Pro nás všechny je vzdělání nesmírně důležité, 00:01:46.000 --> 00:01:49.000 zčásti proto, že právě vzdělání nás má 00:01:49.000 --> 00:01:52.000 posunout do oné budoucnosti, kterou si nyní ani neumíme představit. 00:01:52.000 --> 00:01:55.000 Když se nad tím zamyslíte, děti, které začnou tento rok chodit do školy, 00:01:55.000 --> 00:02:01.000 půjdou do důchodu v roce 2065. Nikdo dnes nemá ponětí, 00:02:01.000 --> 00:02:04.000 navzdory vší té odbornosti, která tu byla na odiv během uplynulých 4 dnů, 00:02:04.000 --> 00:02:06.000 jak bude svět vypadat 00:02:06.000 --> 00:02:08.000 za pět let. A i přesto máme děti 00:02:08.000 --> 00:02:11.000 vzdělávat tak, aby se v něm neztratily. Ta nepředvídatelnost 00:02:11.000 --> 00:02:13.000 je podle mě zcela mimořádná. NOTE Paragraph 00:02:13.000 --> 00:02:15.000 No a třetí téma pak tvoří skutečnost, 00:02:15.000 --> 00:02:20.000 že jsme se všichni shodli na tom, 00:02:20.000 --> 00:02:23.000 že děti disponují zcela mimořádnými schopnostmi, 00:02:23.000 --> 00:02:25.000 hlavně pokud jde o inovaci. Sirena včera večer byla ohromující, 00:02:25.000 --> 00:02:28.000 že ano? Jen pozorovat, co všechno dokáže. 00:02:28.000 --> 00:02:33.000 Ona je výjimečná, ale nemyslím si, abych tak řekl, 00:02:33.000 --> 00:02:36.000 že je výjimečná v kontextu dětských schopností. 00:02:36.000 --> 00:02:39.000 Je to zkrátka osoba s mimořádným odhodláním, 00:02:39.000 --> 00:02:41.000 která našla své nadání. A já tvrdím, 00:02:41.000 --> 00:02:43.000 že všechny děti mají ohromná nadání. 00:02:43.000 --> 00:02:45.000 A my jimi zcela nemilosrdně mrháme. 00:02:45.000 --> 00:02:48.000 Takže já chci hovořit o vzdělávání 00:02:48.000 --> 00:02:51.000 a chci hovořit o kreativitě. Jsem přesvědčen, 00:02:51.000 --> 00:02:54.000 že kreativita je nyní ve vzdělávání stejně důležitá jako gramotnost 00:02:54.000 --> 00:02:58.000 a měli bychom k ní přistupovat se stejnou vážností. 00:02:58.000 --> 00:03:06.000 (Potlesk) Děkuji. Tak to bylo asi všechno. 00:03:06.000 --> 00:03:10.000 Děkuji vám mnohokrát. (Smích) Takže zbývá 15 minut. 00:03:10.000 --> 00:03:17.000 Nuže, narodil jsem se... ne. (Smích) NOTE Paragraph 00:03:17.000 --> 00:03:21.000 Nedávno jsem slyšel skvělý příběh, strašně rád ho vyprávím, 00:03:21.000 --> 00:03:25.000 o malé holčičce na hodině kreslení. Bylo jí šest 00:03:25.000 --> 00:03:27.000 a seděla úplně vzadu a kreslila. 00:03:27.000 --> 00:03:29.000 Její učitelka říkala, že tato holčička sotvakdy 00:03:29.000 --> 00:03:33.000 dávala pozor, ale na hodině kreslení pozorná byla. 00:03:33.000 --> 00:03:35.000 Učitelka tím byla tak překvapena, že za ní přišla 00:03:35.000 --> 00:03:38.000 a zeptala se: „Co to kreslíš?“ 00:03:38.000 --> 00:03:41.000 A holčička odpověděla: „Kreslím obrázek Boha.“ 00:03:41.000 --> 00:03:44.000 A učitelka na to: „Ale nikdo přece neví, jak Bůh vypadá.“ 00:03:44.000 --> 00:03:51.000 Načež holčička odpověděla: „Za chviličku už budou vědět.“ 00:03:51.000 --> 00:03:52.000 (Smích) NOTE Paragraph 00:03:52.000 --> 00:03:57.000 Když byly mému synovi v Anglii čtyři roky... 00:03:57.000 --> 00:04:00.000 popravdě čtyři mu byly vlastně všude. (Smích) 00:04:00.000 --> 00:04:06.000 Striktně vzato, kamkoliv šel, byly mu v tom roce čtyři roky. 00:04:06.000 --> 00:04:08.000 Hrál ve scénce „O zrození Páně“. 00:04:08.000 --> 00:04:11.000 Pamatujete si ten příběh? Ne vážně, byl to trhák. 00:04:11.000 --> 00:04:14.000 Byl to velký příběh. Mel Gibson natočil pokračování. 00:04:14.000 --> 00:04:19.000 Možná jste to viděli: „Zrození II“. Ale James dostal roli Josefa, 00:04:19.000 --> 00:04:22.000 z čehož jsme byli zcela u vytržení. 00:04:22.000 --> 00:04:24.000 Pokládali jsme to za jednu z hlavních rolí. 00:04:24.000 --> 00:04:26.000 Bylo to tam zaplněno fanoušky v tričkách: 00:04:26.000 --> 00:04:29.000 „James Robinson JE Josef!“ (Smích) 00:04:29.000 --> 00:04:31.000 Nemusel v té hře mluvit, ale určitě znáte ten kousek, 00:04:31.000 --> 00:04:34.000 kdy přicházejí tři králové. Přijdou a nesou dary. 00:04:34.000 --> 00:04:36.000 Přinášejí zlato, kadidlo a myrhu. 00:04:36.000 --> 00:04:38.000 A to se opravdu stalo. Seděli jsme tam 00:04:38.000 --> 00:04:40.000 a myslím, že jenom spletli pořadí, 00:04:40.000 --> 00:04:42.000 protože jsme pak s tím malým klukem mluvili a ptali se: 00:04:42.000 --> 00:04:44.000 „Seš s tím spokojen?“ A on řekl: „Jo, proč, bylo to špatně?“ 00:04:44.000 --> 00:04:46.000 Jen se prohodili, to bylo celé. 00:04:46.000 --> 00:04:47.000 Zkrátka, ti tři kluci přišli, 00:04:47.000 --> 00:04:49.000 čtyřletí s utěrkami na hlavě, 00:04:49.000 --> 00:04:52.000 položili krabičky s dary na zem 00:04:52.000 --> 00:04:54.000 a první z nich řekl: „Přináším ti zlato.“ 00:04:54.000 --> 00:04:57.000 A druhý řekl: „Já ti přináším myrhu.“ 00:04:57.000 --> 00:05:11.000 A ten třetí řekl: „Tohle posílá Frank.“ (Smích) NOTE Paragraph 00:05:11.000 --> 00:05:13.000 Tyto věci mají jedno společné. Děti se nebojí zkusit štěstí. 00:05:13.000 --> 00:05:16.000 Když nevědí, tak to zkusí. 00:05:16.000 --> 00:05:19.000 Nemám pravdu? Ony se nebojí chybovat. 00:05:19.000 --> 00:05:24.000 Tím samozřejmě nechci říci, že chybovat je to samé jako být kreativní. 00:05:24.000 --> 00:05:25.000 Co však víme je, 00:05:25.000 --> 00:05:28.000 že když nejste připraveni chybovat, 00:05:28.000 --> 00:05:31.000 nikdy nepřijdete s ničím originálním. 00:05:31.000 --> 00:05:34.000 Když nejste připraveni chybovat. A tou dobou, kdy se z nich stanou dospělí, 00:05:34.000 --> 00:05:36.000 většina dětí už tu schopnost nemá. 00:05:36.000 --> 00:05:39.000 Naučí se děsit se chyb. 00:05:39.000 --> 00:05:41.000 A mimochodem, tímto způsobem provozujeme naše podniky. 00:05:41.000 --> 00:05:44.000 Stigmatizujeme chyby. A v dnešní době provozujeme i 00:05:44.000 --> 00:05:47.000 národní vzdělávací systémy, ve kterých 00:05:47.000 --> 00:05:50.000 chyby jsou tím nejhorším, čeho se můžete dopustit. 00:05:50.000 --> 00:05:53.000 A výsledkem je, že vzděláním zbavujeme lidi 00:05:53.000 --> 00:05:56.000 jejich tvůrčích schopností. Picasso jednou řekl, 00:05:56.000 --> 00:05:59.000 že všechny děti jsou rození umělci. 00:05:59.000 --> 00:06:03.000 Problémem je zůstat umělcem i v průběhu dospívání. A tomuto věřím z celého srdce: 00:06:03.000 --> 00:06:05.000 Ke kreativitě věkem nedospíváme, 00:06:05.000 --> 00:06:08.000 my kreativitě odrůstáme. Nebo přesněji, vzdělání nás postupně zbavuje kreativity. 00:06:08.000 --> 00:06:10.000 A proč tomu tak je? NOTE Paragraph 00:06:10.000 --> 00:06:14.000 Kromě posledních asi pěti let jsem žil ve Stratfordu nad Avonem. 00:06:14.000 --> 00:06:16.000 Přestěhovali jsme se ze Stradfordu do Los Angeles. 00:06:16.000 --> 00:06:20.000 Dokážete si asi představit, jak hladký přesun to byl. 00:06:20.000 --> 00:06:22.000 (Smích) Vlastně 00:06:22.000 --> 00:06:24.000 jsme žili v obci zvané Snitterfield, 00:06:24.000 --> 00:06:26.000 hned za Stratfordem, což je místo, kde 00:06:26.000 --> 00:06:31.000 se narodil Shakespearův otec. Jste zaskočeni novou myšlenkou? Já jsem byl. 00:06:31.000 --> 00:06:33.000 Většinou si nepředstavujete Shakespeara jako někoho, kdo měl otce, že ne? 00:06:33.000 --> 00:06:35.000 Nebo ano? Protože si Shakespeara 00:06:35.000 --> 00:06:37.000 nepředstavujete jako dítě, nebo snad ano? 00:06:37.000 --> 00:06:40.000 Shakespeare v sedmi letech? Nikdy jsem o tom nepřemýšlel. Chci říct, 00:06:40.000 --> 00:06:42.000 někdy mu bylo sedm. A byl 00:06:42.000 --> 00:06:51.000 v něčí hodině angličtiny, no ne? Jak otravné to muselo být? 00:06:51.000 --> 00:07:05.000 (Smích) „Musíš se víc snažit.“ Byl posílán otcem do postele ... 00:07:05.000 --> 00:07:08.000 otec na Shakespeara: „Jdi do postele a hned.“, 00:07:08.000 --> 00:07:10.000 anebo na Williama Shakespeara: „A polož tu tužku. 00:07:10.000 --> 00:07:18.000 A přestaň už tak divně mluvit. Všechny akorát mateš.“ 00:07:18.000 --> 00:07:23.000 (Smích) NOTE Paragraph 00:07:23.000 --> 00:07:26.000 No nic, přestěhovali jsme se tedy ze Stratfordu do Los Angeles 00:07:26.000 --> 00:07:30.000 a ještě jsem chtěl vlastně něco říci k tomu přesunu. 00:07:30.000 --> 00:07:33.000 Můj syn se nechtěl stěhovat. 00:07:33.000 --> 00:07:36.000 Mám dvě děti. Jemu je nyní 21, mé dceři je 16. 00:07:36.000 --> 00:07:38.000 Syn nechtěl do Los Angeles. Miloval to tam, 00:07:38.000 --> 00:07:43.000 ale přítelkyni měl v Anglii. Byla to ta pravá na celý život, Sarah. 00:07:43.000 --> 00:07:45.000 Znal ji měsíc. 00:07:45.000 --> 00:07:48.000 Pozor, to už stihli čtvrté výročí, 00:07:48.000 --> 00:07:52.000 protože to je dlouhá doba, když vám je 16. 00:07:52.000 --> 00:07:54.000 Takže v letadle byl poněkud rozčarovaný 00:07:54.000 --> 00:07:56.000 a řekl: „Už nikdy nenajdu holku jako byla Sarah.“ 00:07:56.000 --> 00:07:58.000 A upřímně, nás to celkem potěšilo, 00:07:58.000 --> 00:08:10.000 neboť ona byla tím hlavním důvodem, proč jsme se stěhovali ze země. 00:08:10.000 --> 00:08:13.000 (Smích) NOTE Paragraph 00:08:13.000 --> 00:08:16.000 Ale něco vás udeří, když se přestěhujete do Ameriky, 00:08:16.000 --> 00:08:18.000 a když cestujete po světě: 00:08:18.000 --> 00:08:22.000 každý vzdělávací systém na Zemi má stejnou hierarchii předmětů. 00:08:22.000 --> 00:08:24.000 Úplně každý. Nezáleží na tom, kam se podíváte. 00:08:24.000 --> 00:08:26.000 Hádali byste, že tomu bude jinak, ale není. 00:08:26.000 --> 00:08:29.000 Na vrcholu jsou matematika a jazyky, 00:08:29.000 --> 00:08:31.000 pak humanitní předměty a úplně dole je umění. 00:08:31.000 --> 00:08:33.000 Všude na Zemi. 00:08:33.000 --> 00:08:36.000 A téměř v každém systému, navíc 00:08:36.000 --> 00:08:38.000 existuje hierarchie v rámci umění. 00:08:38.000 --> 00:08:40.000 Výtvarné umění a hudba jsou ve školách většinou stavěny výše 00:08:40.000 --> 00:08:43.000 než drama a tanec. Na téhle planetě není jediný vzdělávací systém, 00:08:43.000 --> 00:08:45.000 který by každý den děti vedl k tanci 00:08:45.000 --> 00:08:48.000 tak, jak je učíme matematiku. Proč? 00:08:48.000 --> 00:08:50.000 Proč ne? Myslím si, že toto je důležité. 00:08:50.000 --> 00:08:53.000 Myslím si, že matematika je velmi důležitá, ale stejně tak je tanec. 00:08:53.000 --> 00:08:56.000 Děti tancují neustále, když je jim to umožněno, a my všichni taky. 00:08:56.000 --> 00:08:59.000 My všichni máme těla, nebo ne? Unikla mi nějaká přednáška? 00:08:59.000 --> 00:09:03.000 (Smích) Pravdou je, že co se děje je, 00:09:03.000 --> 00:09:05.000 že jak děti vyrůstají, začínáme je postupně 00:09:05.000 --> 00:09:08.000 vzdělávat od pasu nahoru. A pak se zaměříme na jejich hlavy. 00:09:08.000 --> 00:09:10.000 A více na jednu polovinu. NOTE Paragraph 00:09:10.000 --> 00:09:14.000 Pokud byste se měli podívat na vzdělávání jako mimozemšťané 00:09:14.000 --> 00:09:17.000 a říci k čemu slouží veřejné vzdělávání, 00:09:17.000 --> 00:09:19.000 myslím, že byste museli dospět k závěru, při pohledu na výsledky, 00:09:19.000 --> 00:09:21.000 kdo je v tom úspěšný 00:09:21.000 --> 00:09:23.000 kdo dělá vše, co má, 00:09:23.000 --> 00:09:26.000 kdo slízne všechnu smetanu, kdo jsou vítězové, 00:09:26.000 --> 00:09:29.000 myslím, že byste museli dospět k závěru, ze celý smysl veřejného vzdělávání 00:09:29.000 --> 00:09:30.000 na celém světě 00:09:30.000 --> 00:09:34.000 je produkovat univerzitní profesory. Nebo není? 00:09:34.000 --> 00:09:36.000 Oni jsou těmi, kdo z toho vypadnou úplně nahoře. 00:09:37.000 --> 00:09:40.000 A já sám jsem býval jedním z nich, takže... (Smích) 00:09:40.000 --> 00:09:44.000 A já mám univerzitní profesory rád, jenže... 00:09:44.000 --> 00:09:48.000 Neměli bychom je vystavovat jako nejvyšší laťku všeho lidského úspěchu. 00:09:48.000 --> 00:09:50.000 Jsou pouze formou života, 00:09:50.000 --> 00:09:52.000 jinou formou života. Ale jsou tak trochu podivní, 00:09:52.000 --> 00:09:54.000 a tohle říkám z náklonnosti k nim. 00:09:54.000 --> 00:09:57.000 Z vlastní zkušenosti vím, že na profesorech je cosi zvláštního. 00:09:57.000 --> 00:10:00.000 Ne všichni, ale typicky, žijí ve svých hlavách. 00:10:00.000 --> 00:10:02.000 Žijí tam nahoře a více v jedné polovině. 00:10:02.000 --> 00:10:06.000 Jsou odděleni od svých těl, tak nějak doslova. 00:10:06.000 --> 00:10:08.000 Hledí na svá těla 00:10:08.000 --> 00:10:17.000 jako na způsob přepravy svých hlav, nebo ne? 00:10:17.000 --> 00:10:24.000 (Smích) Je to způsob, jak dostat své hlavy na schůzky. 00:10:24.000 --> 00:10:27.000 Mimochodem, pokud chcete opravdový důkaz mimotělních zážitků, 00:10:27.000 --> 00:10:30.000 zúčastněte se domácí konference 00:10:30.000 --> 00:10:32.000 zkušených akademiků 00:10:32.000 --> 00:10:35.000 a zaskočte na diskotéku během závěrečného večera. 00:10:35.000 --> 00:10:39.000 (Smích) A tam to uvidíte, dospělí muži a ženy 00:10:39.000 --> 00:10:43.000 svíjející se nekontrolovatelně mimo rytmus, 00:10:43.000 --> 00:10:47.000 vyčkávající až to skončí, aby mohli jít domů a napsat o tom vědecký článek. NOTE Paragraph 00:10:47.000 --> 00:10:53.000 Náš vzdělávací systém je založen na myšlence akademických schopností. 00:10:53.000 --> 00:10:56.000 A je k tomu i důvod. 00:10:56.000 --> 00:10:58.000 Celý systém byl vytvořen v 19. století, v době, kdy nikde 00:10:58.000 --> 00:11:00.000 na světě neexistovaly systémy veřejného vzdělávání. 00:11:00.000 --> 00:11:03.000 Všechny vznikly v důsledku 00:11:03.000 --> 00:11:04.000 potřeb industrialismu. 00:11:04.000 --> 00:11:07.000 Takže ta hierarchie stojí na dvou myšlenkách. 00:11:07.000 --> 00:11:11.000 První, že předměty nejužitečnější pro práci 00:11:11.000 --> 00:11:13.000 jsou na vrcholu. Sami jste asi byli jako děti ve škole 00:11:13.000 --> 00:11:15.000 v dobrém úmyslu odrazováni od věcí, které jste měli rádi, 00:11:15.000 --> 00:11:17.000 kvůli tomu, že by vás 00:11:17.000 --> 00:11:20.000 nikdy neuživily, kdybyste se jim věnovali. Je to pravda? 00:11:20.000 --> 00:11:22.000 Nech hudbu být, stejně nebudeš hudebník. 00:11:22.000 --> 00:11:24.000 Nezabývej se uměním, nebudeš přece umělec. 00:11:25.000 --> 00:11:29.000 Dobře míněné rady, dnes však naprosto chybné. Celý svět 00:11:29.000 --> 00:11:30.000 se zmítá v revoluci. 00:11:30.000 --> 00:11:33.000 A ta druhá je akademická schopnost, která se ve skutečnosti stala pilířem 00:11:33.000 --> 00:11:34.000 našeho pohledu na inteligenci, 00:11:34.000 --> 00:11:37.000 protože univerzity navrhly ten systém k obrazu svému. 00:11:37.000 --> 00:11:39.000 Když se nad tím zamyslíte, celý ten systém 00:11:39.000 --> 00:11:41.000 veřejného vzdělávání po celém světě je jakýmsi rozvleklým procesem 00:11:41.000 --> 00:11:43.000 přijímacího řízení na univerzitu. 00:11:43.000 --> 00:11:46.000 A následkem toho je, že mnoho velmi talentovaných, 00:11:46.000 --> 00:11:48.000 bystrých, tvůrčích lidí si o sobě myslí, že nejsou ani jedno, 00:11:48.000 --> 00:11:50.000 protože to, v čem byli ve škole dobří, 00:11:50.000 --> 00:11:54.000 nebylo doceňováno, nebo to bylo přímo stigmatizováno. 00:11:54.000 --> 00:11:56.000 A já myslím, že už si nemůžeme dovolit pokračovat dál touto cestou. NOTE Paragraph 00:11:56.000 --> 00:11:58.000 V následujících 30 letech, dle odhadů UNESCO, 00:11:58.000 --> 00:12:01.000 dokončí na celém světě vysokou školu 00:12:01.000 --> 00:12:03.000 více lidí než od počátku dějin. 00:12:03.000 --> 00:12:05.000 Více lidí. A to je kombinace 00:12:05.000 --> 00:12:07.000 všeho, o čem jsme zde mluvili: 00:12:07.000 --> 00:12:10.000 technologie a jejího transformačního účinku na práci a demografie 00:12:10.000 --> 00:12:12.000 a té obrovské populační exploze. 00:12:12.000 --> 00:12:15.000 Najednou, tituly nemají žádnou hodnotu. Není to pravda? 00:12:15.000 --> 00:12:19.000 V dobách, kdy jsem byl studentem, když jste měli titul, měli jste i práci. 00:12:19.000 --> 00:12:22.000 A pokud jste práci neměli tak jen proto, že jste ji nechtěli. 00:12:22.000 --> 00:12:25.000 A upřímně, já ji nechtěl. (Smích) 00:12:25.000 --> 00:12:30.000 Ale nyní se děti s titulem často 00:12:30.000 --> 00:12:31.000 vrací domů, aby pokračovaly v hraní počítačových her, 00:12:31.000 --> 00:12:34.000 protože nyní potřebujete magistra, zatímco dříve stačil bakalář 00:12:34.000 --> 00:12:37.000 a pro další zaměstnání budete potřebovat doktorát. 00:12:37.000 --> 00:12:39.000 Je to proces akademické inflace. 00:12:39.000 --> 00:12:41.000 A to naznačuje, že se celá struktura vzdělávání 00:12:41.000 --> 00:12:43.000 mění přímo pod našima nohama. Potřebujeme radikálně přehodnotit 00:12:43.000 --> 00:12:44.000 náš pohled na inteligenci. NOTE Paragraph 00:12:44.000 --> 00:12:46.000 O inteligenci víme tři věci. 00:12:46.000 --> 00:12:49.000 Za prvé, je rozmanitá. O světě přemýšlíme všemi těmi způsoby, 00:12:49.000 --> 00:12:51.000 jakými ho prožíváme. Přemýšlíme vizuálně, 00:12:51.000 --> 00:12:54.000 přemýšlíme zvukově, přemýšlíme kinesteticky. 00:12:54.000 --> 00:12:57.000 Přemýšlíme v abstrakcích, přemýšlíme pohybově. 00:12:57.000 --> 00:12:59.000 Za druhé, inteligence je dynamická. 00:12:59.000 --> 00:13:02.000 Když se podíváte na interakce v lidské mozku, jak jsme včera 00:13:02.000 --> 00:13:05.000 slyšeli v několika prezentacích, 00:13:05.000 --> 00:13:07.000 inteligence je úžasně interaktivní. 00:13:07.000 --> 00:13:10.000 Mozek není rozdělen přihrádkami. 00:13:10.000 --> 00:13:13.000 Naopak, kreativita, kterou definuji jako proces 00:13:13.000 --> 00:13:15.000 přicházení s originálními nápady, které mají hodnotu, 00:13:15.000 --> 00:13:18.000 se většinou uskutečňuje prostřednictvím souhry 00:13:18.000 --> 00:13:21.000 různých disciplín a jejich odlišných pohledů na věc. NOTE Paragraph 00:13:21.000 --> 00:13:23.000 Mozek je záměrně... mimochodem, 00:13:23.000 --> 00:13:26.000 obě poloviny našeho mozku jsou spojeny svazkem nervů 00:13:26.000 --> 00:13:28.000 nazývaným corpus callosum. Je tlustší u žen. 00:13:28.000 --> 00:13:30.000 V návaznosti na to, co včera říkala Helen, si myslím, 00:13:30.000 --> 00:13:34.000 že toto je asi důvod, proč ženy zvládají lépe více činností najednou. 00:13:34.000 --> 00:13:36.000 Protože v tom jste lepší, nebo ne? 00:13:36.000 --> 00:13:39.000 Je na to hromada výzkumu, ale já to znám ze své vlastní zkušenosti. 00:13:39.000 --> 00:13:41.000 Když moje žena doma vaří jídlo, 00:13:41.000 --> 00:13:45.000 což naštěstí není často. (Smích) 00:13:45.000 --> 00:13:48.000 Ale však víte, ona dělá... Ne vážně, v některých věcech je dobrá, 00:13:48.000 --> 00:13:50.000 ale když vaří, víte, 00:13:50.000 --> 00:13:52.000 telefonuje přitom s lidmi, 00:13:52.000 --> 00:13:55.000 mluví s dětmi, maluje strop, 00:13:55.000 --> 00:13:58.000 hned vedle provádí otevřenou operaci srdce. 00:13:58.000 --> 00:14:01.000 Když já vařím, dveře jsou zavřené, děti jsou pryč, 00:14:01.000 --> 00:14:04.000 telefon je zavěšen, když přijde žena dovnitř, tak jsem nevrlý. 00:14:04.000 --> 00:14:17.000 Řeknu jí: „Terry, prosím, snažím se tu usmažit vajíčko. Dej mi pokoj.“ (Smích) 00:14:17.000 --> 00:14:19.000 Tak mě napadá, určitě znáte tu starou filozofickou otázku, 00:14:19.000 --> 00:14:22.000 když spadne v lese strom a nikdo to neslyší, 00:14:22.000 --> 00:14:25.000 stalo se to vůbec? Pamatujete ten starý ořešák? 00:14:25.000 --> 00:14:28.000 Viděl jsem teď někdy výborné tričko s nápisem: „Když muž v lese 00:14:28.000 --> 00:14:31.000 řekne, co si myslí a žádná žena ho neslyší, 00:14:31.000 --> 00:14:40.000 pořád se ještě mýlí?“ (Smích) NOTE Paragraph 00:14:40.000 --> 00:14:42.000 A ta třetí vlastnost inteligence je, 00:14:43.000 --> 00:14:45.000 že je rozdílná. Právě pracuji na nové knize 00:14:45.000 --> 00:14:47.000 s názvem „The Element“, která vychází ze série 00:14:47.000 --> 00:14:49.000 rozhovorů s lidmi o tom, jak objevili 00:14:49.000 --> 00:14:51.000 svůj talent. Jsem fascinován tím, jak ho ti lidé nacházeli. 00:14:51.000 --> 00:14:54.000 Přiměl mě k tomu vlastně rozhovor 00:14:54.000 --> 00:14:56.000 s jednou báječnou ženou, o které možná většina lidí 00:14:56.000 --> 00:14:58.000 nikdy neslyšela. Jmenuje se Gillian Lynne, 00:14:58.000 --> 00:15:00.000 slyšeli jste on ní? Někteří ano. Je choreografkou 00:15:00.000 --> 00:15:02.000 a každý zná její dílo. 00:15:02.000 --> 00:15:04.000 Pracovala na muzikálech „Cats“ a „Fantom opery“. 00:15:04.000 --> 00:15:08.000 Je báječná. Býval jsem členem rady Královského baletu v Anglii, 00:15:08.000 --> 00:15:10.000 jak můžete vidět. 00:15:10.000 --> 00:15:12.000 Zkrátka jsem byl s Gillian jednoho dne na obědě a zeptal se, 00:15:12.000 --> 00:15:14.000 „Gillian, jak jste se vůbec dostala k tancování?“ Ona odpověděla, 00:15:14.000 --> 00:15:16.000 že ta cesta byla zajímavá. Když byla ve škole, 00:15:16.000 --> 00:15:19.000 byla opravdu beznadějná. A ta škola, ve třicátých letech, 00:15:19.000 --> 00:15:21.000 napsala jejím rodičům: „Myslíme si, 00:15:21.000 --> 00:15:23.000 že Gillian trpí poruchou učení.“ Nemohla se soustředit, 00:15:23.000 --> 00:15:25.000 pořád se ošívala. Myslím, že dnes by řekli, 00:15:25.000 --> 00:15:29.000 že trpí hyperaktivitou (ADHD). Nemyslíte? Ale tehdy byla třicátá léta 00:15:29.000 --> 00:15:32.000 a hyperaktivita ještě nabyla vynalezena. 00:15:32.000 --> 00:15:35.000 Tehdy to ještě nebyla dostupná porucha. (Smích) 00:15:35.000 --> 00:15:39.000 Lidé nevěděli, že by něco takového mohli mít. NOTE Paragraph 00:15:39.000 --> 00:15:43.000 Takže ji poslali k psychiatrovi. Byla to místnost vykládaná dubem. 00:15:43.000 --> 00:15:46.000 A ona tam byla se svou matkou, 00:15:46.000 --> 00:15:49.000 a tak tam byla dovedena a usazena na židli na konci, 00:15:49.000 --> 00:15:51.000 a seděla si na rukách celých 20 minut, zatímco 00:15:51.000 --> 00:15:53.000 ten muž mluvil s její matkou o všech těch 00:15:53.000 --> 00:15:57.000 problémech, které Gillian měla ve škole. A když to vše probrali, 00:15:57.000 --> 00:15:59.000 protože vyrušovala, 00:15:59.000 --> 00:16:01.000 nosila pozdě úkoly, a tak dále, 00:16:01.000 --> 00:16:04.000 malé osmileté dítě, tak po to všem se ten lékař zvedl a posadil se 00:16:04.000 --> 00:16:06.000 vedle Gillian a řekl: „Gillian, 00:16:06.000 --> 00:16:08.000 vyslechl jsem si všechny ty věci, které mi tvá maminka 00:16:08.000 --> 00:16:10.000 pověděla a nyní si s ní potřebuji promluvit o samotě.“ 00:16:10.000 --> 00:16:13.000 Řekl: „Počkej tady, budeme brzy zpátky, nebude to trvat dlouho.“ 00:16:13.000 --> 00:16:15.000 A odešli. 00:16:15.000 --> 00:16:17.000 Ale jak odcházeli z pokoje, zapnul rádio, 00:16:17.000 --> 00:16:19.000 které měl na stole. A když 00:16:19.000 --> 00:16:21.000 opustili místnost, řekl její matce: 00:16:21.000 --> 00:16:24.000 „Jen stůjte a pozorujte ji.“ A v okamžiku, kdy opustili pokoj, 00:16:24.000 --> 00:16:28.000 řekla mi, byla na nohou a pohybovala se s hudbou. 00:16:28.000 --> 00:16:30.000 A tak ji pár minut pozorovali 00:16:30.000 --> 00:16:33.000 a on se otočil k její matce a povídá: 00:16:33.000 --> 00:16:37.000 „Paní Lynnová, Gillian není nemocná, ona je tanečnice. 00:16:37.000 --> 00:16:39.000 Vezměte ji do taneční školy.“ NOTE Paragraph 00:16:39.000 --> 00:16:41.000 Zeptal jsem se: „A co se stalo?“ 00:16:41.000 --> 00:16:44.000 A ona řekla: „Poslechla ho. Nedokážu ani vyjádřit, jak úžasné to bylo. 00:16:44.000 --> 00:16:46.000 Vešli jsme do sálu, který byl plný 00:16:46.000 --> 00:16:49.000 lidí jako jsem byla já. Lidí, kteří nevydrželi sedět. 00:16:49.000 --> 00:16:52.000 Lidí, kteří se museli hýbat, aby mohli myslet.“ Kteří se museli hýbat, aby mohli myslet. 00:16:52.000 --> 00:16:54.000 Nacvičovali balet, tap, jazz, 00:16:54.000 --> 00:16:56.000 tančili modernu i současný tanec. 00:16:56.000 --> 00:16:59.000 Nakonec se dostala na pohovor do Královské školy baletu, 00:16:59.000 --> 00:17:01.000 stala se sólistkou a měla skvělou kariéru 00:17:01.000 --> 00:17:03.000 v Královském baletu. Nakonec úspěšně dokončila 00:17:03.000 --> 00:17:05.000 Královskou školu baletu a založila 00:17:05.000 --> 00:17:08.000 vlastní společnost, Gillian Lynne Dance Company, 00:17:08.000 --> 00:17:11.000 potkala Andrew Lloyd Webera. Podepsala se pod 00:17:11.000 --> 00:17:13.000 některé z nejúspěšnějších hudebně-divadelních 00:17:13.000 --> 00:17:18.000 představení v historii, potěšila miliony lidí, 00:17:18.000 --> 00:17:21.000 a dnes je multimilionářkou. Někdo jiný by 00:17:21.000 --> 00:17:25.000 jí býval předepsal prášky a řekl jí, 00:17:25.000 --> 00:17:27.000 aby se uklidnila. NOTE Paragraph 00:17:27.000 --> 00:17:30.000 A teď, myslím -- (Potlesk) To, k čemu myslím, že to směřuje, je následující: 00:17:30.000 --> 00:17:32.000 Al Gore zde včera večer mluvil 00:17:32.000 --> 00:17:35.000 o ekologii a o revoluci, kterou odstartovala Rachel Carson. 00:17:35.000 --> 00:17:39.000 Věřím, že do budoucna je naší jedinou nadějí 00:17:39.000 --> 00:17:42.000 přijmout nový koncept lidské ekologie, 00:17:42.000 --> 00:17:46.000 takový, ve kterém začneme přehodnocovat naše chápání 00:17:46.000 --> 00:17:48.000 rozmanitosti lidských schopností. 00:17:48.000 --> 00:17:52.000 Náš vzdělávací systém vytěžil naši mysl stejným způsobem, 00:17:52.000 --> 00:17:54.000 jakým my těžíme ze země - těžíme určitou komoditu. 00:17:54.000 --> 00:17:57.000 Do budoucna nám však tento přístup již nebude stačit. 00:17:57.000 --> 00:18:00.000 Musíme se znovu zamyslet nad základními principy, 00:18:00.000 --> 00:18:02.000 na kterých vzděláváme naše děti. Vzpomínám si 00:18:02.000 --> 00:18:06.000 na skvělou citaci od Jonase Salka, který řekl: „Kdyby všechen 00:18:06.000 --> 00:18:09.000 hmyz zmizel ze Země, 00:18:09.000 --> 00:18:12.000 do 50 let by všechen život na Zemi skončil. 00:18:12.000 --> 00:18:15.000 Kdyby všechny lidské bytosti zmizely ze Země, 00:18:15.000 --> 00:18:19.000 do 50 let by všechny formy života bujely.“ 00:18:19.000 --> 00:18:21.000 A má pravdu. NOTE Paragraph 00:18:21.000 --> 00:18:24.000 TED je oslavou daru lidské představivosti. 00:18:24.000 --> 00:18:28.000 Nyní však musíme dávat pozor, abychom tento dar užili 00:18:28.000 --> 00:18:31.000 moudře a odvrátili některé z budoucích scénářů, 00:18:31.000 --> 00:18:34.000 o kterých jsme zde mluvili. A jediným způsobem, 00:18:35.000 --> 00:18:38.000 jak toho dokázat, je uvědomit si, jak bohaté 00:18:38.000 --> 00:18:40.000 jsou naše tvůrčí schopnosti a jak 00:18:40.000 --> 00:18:43.000 velká naděje se skrývá v našich dětech. A naším úkolem 00:18:43.000 --> 00:18:46.000 je vzdělat celou jejich bytost, aby této budoucnosti mohly čelit. 00:18:46.000 --> 00:18:49.000 Mimochodem, my se té budoucnosti možná nedožijeme, 00:18:49.000 --> 00:18:52.000 ale ony ano. A naším úkolem je pomoci jim 00:18:52.000 --> 00:18:54.000 s tou budoucností nějak naložit. Děkuji vám mnohokrát.