WEBVTT

00:00:00.137 --> 00:00:03.002
Lidé již tisíce let
jen na základě pozorování

00:00:03.002 --> 00:00:05.867
okolního prostředí vědí,

00:00:05.867 --> 00:00:07.207
že existují různé látky.

00:00:07.207 --> 00:00:10.333
A tyto látky mají různé vlastnosti.

00:00:10.333 --> 00:00:11.954
Nejenom že mají různé vlastnosti.

00:00:11.954 --> 00:00:14.745
Některé odráží světlo a jiné ne.

00:00:14.745 --> 00:00:17.601
Můžou mít také určitou barvu nebo teplotu,

00:00:17.601 --> 00:00:20.457
můžou být kapalné, plynné nebo pevné.

00:00:20.457 --> 00:00:22.108
Zároveň jsme si začali všímat,

00:00:22.108 --> 00:00:24.867
jak spolu reagují v daných podmínkách.

00:00:24.867 --> 00:00:27.663
Tady mám obrázky některých látek.

00:00:27.663 --> 00:00:31.477
Nalevo je uhlík v podobě grafitu.

00:00:31.477 --> 00:00:36.069
Napravo je olovo a dole zlato.

00:00:36.069 --> 00:00:38.719
A tyhle všechny obrázky

00:00:38.719 --> 00:00:41.369
jsou z webové stránky napsané nahoře.

00:00:41.369 --> 00:00:45.453
Všechno to jsou pevné látky,
ale zároveň nám může připadat,

00:00:45.453 --> 00:00:47.395
že to vypadá, jako by v nich byl vzduch,

00:00:47.395 --> 00:00:49.338
něco jako částice vzduchu.

00:00:49.338 --> 00:00:52.210
Podle toho,
na jaký typ částic se díváme,

00:00:52.210 --> 00:00:55.419
ať už jde o oxid uhličitý,
kyslík nebo dusík,

00:00:55.419 --> 00:00:57.948
mají tyto částice různé vlastnosti.

00:00:57.948 --> 00:00:59.425
Existují také tekuté látky.

00:00:59.425 --> 00:01:02.082
Navíc, pokud dostatečně zvýšíme teplotu,

00:01:02.082 --> 00:01:05.018
pokud dostatečně zahřejeme 
například zlato či olovo,

00:01:05.018 --> 00:01:06.503
stane se z nich kapalina.

00:01:06.503 --> 00:01:09.841
Nebo například, když spálíte tento uhlík,

00:01:09.841 --> 00:01:12.076
přeměníte ho na plyn

00:01:12.076 --> 00:01:13.351
a uvolní se do okolí,

00:01:13.351 --> 00:01:14.702
můžete změnit jeho strukturu

00:01:14.702 --> 00:01:17.271
Toto jsou všechno látky,

00:01:17.271 --> 00:01:20.585
které lidstvo zná již tisíce let.

00:01:20.585 --> 00:01:22.452
To však přirozeně vede k otázce,

00:01:22.452 --> 00:01:24.226
která kdysi bývala filozofickou,

00:01:24.226 --> 00:01:26.405
ale nyní už známe trochu lepší odpověď.

00:01:26.405 --> 00:01:30.898
Tou otázkou je,
jestli při lámání toho uhlíku

00:01:30.898 --> 00:01:33.518
na menší a menší kousky,

00:01:33.518 --> 00:01:35.554
existuje nějaký nejmenší kousek,

00:01:35.554 --> 00:01:39.867
jakási nejmenší část této látky

00:01:39.867 --> 00:01:43.166
která má stále ještě vlastnosti uhlíku?

00:01:43.166 --> 00:01:45.256
A kdyby se vám povedlo
rozdělit ji i poté

00:01:45.256 --> 00:01:48.390
ztratily by se vlastnosti uhlíku?

00:01:48.390 --> 00:01:50.354
A odpovědí je: existuje.

00:01:50.354 --> 00:01:52.200
Řekněme si něco k terminologii.

00:01:52.200 --> 00:01:56.156
Čistým látkám, které mají

00:01:56.156 --> 00:01:59.025
specifické vlastnosti
při určitých teplotách

00:01:59.025 --> 00:02:01.185
a reagují určitým způsobem,

00:02:01.185 --> 00:02:05.291
říkáme prvky.

00:02:05.291 --> 00:02:08.729
Uhlík, olovo i zlato jsou prvky.

00:02:08.729 --> 00:02:10.400
Voda ale prvkem není.

00:02:10.400 --> 00:02:14.221
Dříve si to lidé mysleli,
ale teď už víme,

00:02:14.221 --> 00:02:17.892
že se voda skládá z více základních prvků.

00:02:17.892 --> 00:02:20.885
Skládá se z kyslíku a vodíku.

00:02:20.885 --> 00:02:25.014
Všechny prvky jsou uvedeny

00:02:25.014 --> 00:02:27.758
v takzvané periodické tabulce prvků.

00:02:27.758 --> 00:02:29.374
C značí uhlík,

00:02:29.374 --> 00:02:30.400
teď zmiňuji ty,

00:02:30.400 --> 00:02:32.379
které jsou důležité pro lidstvo.

00:02:32.379 --> 00:02:35.502
Časem se ale seznámíme téměř se všemi.

00:02:35.502 --> 00:02:39.148
Tohle je kyslík, dusík, tohle křemík.

00:02:39.148 --> 00:02:42.867
Au značí zlato. Tady máme olovo.

00:02:42.867 --> 00:02:51.995
A té nejzákladnější části 
každého prvku říkáme atom.

00:02:51.995 --> 00:02:54.559
Takže kdybyste tento uhlík
stále dělili a získávali

00:02:54.559 --> 00:02:57.079
menší a menší kousky,

00:02:57.079 --> 00:02:59.415
nakonec dojdete k atomu uhlíku.

00:02:59.415 --> 00:03:00.755
Udělejte to samé tady

00:03:00.755 --> 00:03:02.536
a dostanete se k atomu zlata.

00:03:02.536 --> 00:03:03.991
Udělejte to znovu i tady

00:03:03.991 --> 00:03:05.856
a nakonec nám zbyde některá

00:03:05.856 --> 00:03:07.758
z těchto malých částeček,

00:03:07.758 --> 00:03:09.185
kterou nazýváme atom olova.

00:03:09.185 --> 00:03:11.239
Není možné tuto částečku dál dělit,

00:03:11.239 --> 00:03:13.597
aniž by přestala být olovem,

00:03:13.597 --> 00:03:17.043
aniž by přestala mít vlastnosti olova.

00:03:17.043 --> 00:03:18.330
A jen pro představu,

00:03:18.330 --> 00:03:21.193
je to něco, co si umím opravdu 
jen těžko představit.

00:03:21.193 --> 00:03:24.040
To, že atomy jsou neuvěřitelně malé.

00:03:24.040 --> 00:03:25.901
Nepředstavitelně malinkaté.

00:03:25.901 --> 00:03:27.555
Tak například uhlík.

00:03:27.555 --> 00:03:29.379
Mé vlasy jsou také z uhlíku.

00:03:29.379 --> 00:03:31.882
Ve skutečnosti většina
mého těla je z uhlíku.

00:03:31.882 --> 00:03:35.912
Dokonce většina
všech živých tvorů je z uhlíku.

00:03:35.912 --> 00:03:40.533
A tak kdybyste vzali můj vlas,
který je z uhlíku.

00:03:40.533 --> 00:03:42.231
Můj vlas je převážně z uhlíku.

00:03:42.231 --> 00:03:43.989
Takže pokud se na něj podíváte,

00:03:43.989 --> 00:03:45.565
nemám sice žluté vlasy,

00:03:45.565 --> 00:03:46.886
ale chci,
aby to bylo vidět.

00:03:46.886 --> 00:03:47.650
Mám černé vlasy,

00:03:47.650 --> 00:03:49.713
ale to by tu už vůbec
nebylo vidět.

00:03:49.713 --> 00:03:51.970
Takže tu máme můj vlas
a já se ptám:

00:03:51.970 --> 00:03:55.200
"Kolik atomů uhlíku má můj vlas na šířku?"

00:03:55.200 --> 00:03:58.467
Pokud tedy vezmete průřez mého vlasu,
ne délku,

00:03:58.467 --> 00:04:00.361
ale šířku vlasu a řeknu vám:

00:04:00.361 --> 00:04:03.255
"Kolik atomů uhlíku
se tam na šířku vejde?"

00:04:03.255 --> 00:04:07.049
Mohli byste hádat:
Sal už mi řekl, že jsou velmi malé,

00:04:07.049 --> 00:04:08.960
tedy možná je to tisíc atomů uhlíku,

00:04:08.960 --> 00:04:10.284
nebo deset tisíc,
sto tisíc,

00:04:10.284 --> 00:04:11.028
a já bych řekl:

00:04:11.028 --> 00:04:14.249
"Ne! Je to jeden milion atomů uhlíku."

00:04:14.249 --> 00:04:17.439
Jinými slovy, mohli byste za sebou
naskládat milion atomů uhlíku

00:04:17.439 --> 00:04:20.993
napříč průměrným lidským vlasem.

00:04:20.993 --> 00:04:22.585
A to je samozřejmě jen přibližně,

00:04:22.585 --> 00:04:24.026
není to přesně jeden milion,

00:04:24.026 --> 00:04:26.605
ale dává nám to představu,
jak malý atom je.

00:04:26.605 --> 00:04:28.441
Vytrhněte si jeden vlas

00:04:28.441 --> 00:04:32.231
a představte si to,
dát milion věcí vedle sebe

00:04:32.231 --> 00:04:34.471
na šířku vlasu,

00:04:34.471 --> 00:04:37.037
ne podél, ale napříč vlasem.

00:04:37.037 --> 00:04:39.175
Pouhou šířku vlasu je těžké si představit.

00:04:39.175 --> 00:04:42.858
A do té se ještě vejde
milion atomů uhlíku.

00:04:42.979 --> 00:04:48.092
Odteď, což je hodně dobré,

00:04:48.092 --> 00:04:49.014
víme,

00:04:49.014 --> 00:04:51.375
že existuje tento základní 
stavební kámen uhlíku,

00:04:51.375 --> 00:04:53.933
ale nejenom toho,
platí to pro jakýkoliv prvek.

00:04:53.933 --> 00:04:55.952
A co je ještě lepší,

00:04:55.952 --> 00:04:59.066
tyto základní stavební kameny
spolu vzájemně souvisí.

00:04:59.066 --> 00:05:02.556
Atom uhlíku lze rozdělit
na ještě více elementární částice.

00:05:02.556 --> 00:05:07.569
Stejně tak i atom zlata.

00:05:07.569 --> 00:05:10.445
Definice každého atomu závisí

00:05:10.445 --> 00:05:12.759
na uspořádání těchto
elementárních částic.

00:05:12.759 --> 00:05:14.087
Pokud změníte počet

00:05:14.087 --> 00:05:15.901
těchto částic,

00:05:15.901 --> 00:05:17.844
můžou se změnit i vlastnosti prvku,

00:05:17.844 --> 00:05:18.891
jeho reaktivita,

00:05:18.891 --> 00:05:22.769
nebo se dokonce změní prvek samotný.

00:05:22.769 --> 00:05:25.144
A jen abyste tomu trochu lépe porozuměli,

00:05:25.144 --> 00:05:28.010
pojďme si o těchto
elementárních částicích něco říct.

00:05:28.010 --> 00:05:32.985
Takže máte proton.

00:05:32.985 --> 00:05:35.524
A počet protonů v jádře atomu

00:05:35.524 --> 00:05:38.003
je to, co určuje protonové číslo atomu.

00:05:38.003 --> 00:05:40.096
O jádru budu mluvit později.

00:05:40.096 --> 00:05:42.969
A to je to, co určuje prvek.

00:05:42.969 --> 00:05:45.492
Tedy tohle je to, co určuje prvek.

00:05:45.492 --> 00:05:47.403
Když se podíváte na periodickou tabulku,

00:05:47.403 --> 00:05:50.154
prvky tam jsou seřazené
podle atomového čísla.

00:05:50.154 --> 00:05:51.575
A atomové číslo

00:05:51.575 --> 00:05:54.667
není nic jiného než
počet protonů v prvku.

00:05:54.667 --> 00:05:58.667
Tedy podle definice,
vodík má jeden proton.

00:05:58.667 --> 00:06:02.800
Helium má dva a uhlík šest protonů.

00:06:02.800 --> 00:06:05.333
Neexistuje uhlík se sedmi protony.

00:06:05.333 --> 00:06:07.172
To už je potom dusík, ne uhlík.

00:06:07.172 --> 00:06:09.234
Už by to nebyl uhlík.

00:06:09.234 --> 00:06:10.604
Kyslík má osm protonů.

00:06:10.604 --> 00:06:12.673
Kdybyste sem nějak
přidali další proton,

00:06:12.673 --> 00:06:14.050
už by to nebyl kyslík,

00:06:14.050 --> 00:06:18.333
byl by to fluor. 
Takže takto definujeme prvek.

00:06:18.333 --> 00:06:20.067
Určuje nám to,
o jaký prvek se jedná.

00:06:20.067 --> 00:06:21.927
A atomové číslo neboli protonové číslo,

00:06:21.927 --> 00:06:25.447
počet protonů,
nezapomeňte,

00:06:25.447 --> 00:06:27.674
že se jedná o to číslo
napsané tady nahoře

00:06:27.674 --> 00:06:30.116
u každého z těchto prvků
v periodické tabulce

00:06:30.116 --> 00:06:31.529
Protonové číslo

00:06:31.529 --> 00:06:34.133
je rovné atomovému číslu.

00:06:34.133 --> 00:06:36.852
Rovná se atomovému číslu.

00:06:36.867 --> 00:06:38.861
Toto číslo se píše nahoru proto,

00:06:38.861 --> 00:06:42.221
že jde o určující rys prvku.

00:06:42.221 --> 00:06:46.133
Další dvě složky atomu,

00:06:46.133 --> 00:06:47.702
myslím, že jim tak můžeme říkat,

00:06:47.702 --> 00:06:55.123
jsou elektron a neutron.

00:06:55.123 --> 00:06:57.541
Model, který je dobré si 
vytvořit v hlavě, bude,

00:06:57.541 --> 00:07:00.420
jak uvidíme i dále při probírání chemie,

00:07:00.420 --> 00:07:02.833
trochu abstraktnější

00:07:02.833 --> 00:07:04.821
a opravdu těžko pochopitelný.

00:07:04.821 --> 00:07:06.568
Jedním ze způsobů, jak ho vnímat,

00:07:06.568 --> 00:07:08.348
je si představit protony a neutrony,

00:07:08.348 --> 00:07:09.825
které tvoří střed atomu.

00:07:09.825 --> 00:07:11.600
Tomu říkáme atomové jádro.

00:07:11.600 --> 00:07:14.867
Tak například uhlík, jak víme,
má šest protonů.

00:07:14.867 --> 00:07:19.067
Jeden, dva, tři, čtyři, pět, šest.

00:07:19.067 --> 00:07:22.385
Uhlík 12, což je typ uhlíku

00:07:22.385 --> 00:07:24.200
má zároveň šest neutronů.

00:07:24.200 --> 00:07:25.748
Existují typy uhlíků,

00:07:25.748 --> 00:07:28.021
které mají počet neutronů jiný.

00:07:28.021 --> 00:07:30.121
Můžeme měnit počet neutronů, 
nebo elektronů,

00:07:30.121 --> 00:07:31.733
a prvek se nemusí změnit

00:07:31.733 --> 00:07:33.267
Pro protony to však neplatí.

00:07:33.267 --> 00:07:35.905
Změníte-li počet protonů,
získáte jiný prvek.

00:07:35.905 --> 00:07:39.200
Teď nakreslím jádro uhlíku 12.

00:07:39.200 --> 00:07:43.200
Jeden, dva, tři, čtyři, pět, šest.

00:07:43.200 --> 00:07:46.487
Tohle tedy je jádro uhlíku 12.

00:07:46.487 --> 00:07:48.333
A někdy to uvidíte zapsané takto.

00:07:48.333 --> 00:07:51.132
A někdy se vlastně uvádí také

00:07:51.132 --> 00:07:53.831
číslo protonů.

00:07:53.831 --> 00:07:56.133
A důvodem, proč jsme napsali uhlík 12,

00:07:56.133 --> 00:07:58.677
pamatujete,
napočítal jsem šest neutronů,

00:07:58.677 --> 00:08:00.379
je, že se jedná o celkový počet,

00:08:00.379 --> 00:08:03.195
můžeme se na to dívat
jako na celkový počet,

00:08:03.195 --> 00:08:04.741
...je to jeden
z možných pohledů,

00:08:04.741 --> 00:08:06.505
a budeme to ještě probírat později...

00:08:06.505 --> 00:08:07.990
...je, že se jedná o celkový

00:08:07.990 --> 00:08:11.844
počet protonů a neutronů v jádře.

00:08:11.844 --> 00:08:15.240
A tento uhlík má 
podle definice atomové číslo šest,

00:08:15.240 --> 00:08:16.628
ale můžeme to tu přepsat

00:08:16.628 --> 00:08:18.596
jen proto,
abychom to nezapomněli.

00:08:18.596 --> 00:08:21.342
Takže ve středu atomu uhlíku
máme toto jádro.

00:08:21.342 --> 00:08:24.863
A uhlík 12 má šest protonů
a šest neutronů.

00:08:24.863 --> 00:08:27.495
Jiná verze uhlíku, uhlík 14, má stále

00:08:27.495 --> 00:08:30.909
šest protonů, ale má už osm neutronů.

00:08:30.909 --> 00:08:32.467
Počet neutronů
tedy můžeme měnit,

00:08:32.467 --> 00:08:34.610
ale teď se zabýváme uhlíkem 12.

00:08:34.610 --> 00:08:36.842
A jestliže uhlík 12 je neutrální,

00:08:36.842 --> 00:08:40.665
což ještě vysvětlím,

00:08:40.665 --> 00:08:43.200
pokud je neutrální,
bude mít také šest elektronů.

00:08:43.200 --> 00:08:45.400
Nakreslím tu těchto šest elektronů.

00:08:45.400 --> 00:08:49.467
Jedna, dva, tři, čtyři, pět, šest.

00:08:49.467 --> 00:08:50.756
A jeden ze způsobů,

00:08:50.756 --> 00:08:53.214
který je zároveň asi nejdůležitějším,
jak přemýšlet

00:08:53.214 --> 00:08:56.892
o vztahu mezi elektrony a jádrem

00:08:56.892 --> 00:08:58.840
spočívá v představě, že se elektrony

00:08:58.840 --> 00:09:00.835
jakoby pohybují kolem,

00:09:00.835 --> 00:09:02.956
poletují kolem tohoto jádra.

00:09:02.956 --> 00:09:04.692
Lze o tom přemýšlet tak,

00:09:04.692 --> 00:09:06.700
že elektrony obíhají kolem jádra,

00:09:06.700 --> 00:09:08.000
ale to není úplně správně.

00:09:08.000 --> 00:09:10.499
Neobíhají tak jako třeba planety

00:09:10.499 --> 00:09:11.660
obíhají kolem Slunce.

00:09:11.660 --> 00:09:13.749
Tato představa je ale
dobrým výchozím bodem.

00:09:13.749 --> 00:09:16.267
Jiný úhel pohledu je
představa poskakujících

00:09:16.267 --> 00:09:18.691
nebo poletujících
elektronů kolem jádra.

00:09:18.691 --> 00:09:19.956
A to je zkrátka jen proto,

00:09:19.956 --> 00:09:22.073
že realita je 
na této úrovni jiná.

00:09:22.073 --> 00:09:23.674
Řekneme si něco
o kvantové fyzice,

00:09:23.674 --> 00:09:26.408
abychom opravdu porozuměli,
co elektron dělá.

00:09:26.408 --> 00:09:29.190
Ale první model ve vaší hlavě je,

00:09:29.190 --> 00:09:32.400
že ve středu tohoto atomu uhlíku 12,

00:09:32.400 --> 00:09:34.067
máte toto jádro.

00:09:34.067 --> 00:09:36.644
Máte toto jádro, přímo tady.

00:09:36.644 --> 00:09:40.733
A tyto elektrony poskakují
kolem tohoto jádra.

00:09:40.733 --> 00:09:43.009
A důvod, proč tyto elektrony

00:09:43.009 --> 00:09:45.135
jen neodletí pryč od tohoto jádra,

00:09:45.135 --> 00:09:47.200
proč jsou s tímto jádrem jakoby svázané,

00:09:47.200 --> 00:09:49.448
a tvoří část tohoto atomu,

00:09:49.448 --> 00:09:54.579
je, že protony mají kladný náboj.

00:09:54.579 --> 00:09:57.918
A elektrony mají
záporný náboj.

00:09:57.918 --> 00:10:02.117
A to je jedna vlastností
těchto elementárních částic.

00:10:02.117 --> 00:10:03.530
Když začnete přemýšlet o tom,

00:10:03.530 --> 00:10:05.534
co je vlastně náboj,

00:10:05.534 --> 00:10:06.867
začne to být docela složité.

00:10:06.867 --> 00:10:08.400
Ale víme,

00:10:08.400 --> 00:10:10.697
když mluvíme o elektromagnetické síle,

00:10:10.697 --> 00:10:13.146
že opačné náboje se přitahují.

00:10:13.146 --> 00:10:14.959
Jak o tom tedy nejlépe přemýšlet:

00:10:14.959 --> 00:10:16.546
Protony a elektrony

00:10:16.546 --> 00:10:18.133
mají odlišné náboje,

00:10:18.133 --> 00:10:20.129
a proto se vzájemně přitahují.

00:10:20.129 --> 00:10:21.457
Neutrony jsou neutrální,

00:10:21.457 --> 00:10:25.088
takže ty vlastně jen sedí tady

00:10:25.088 --> 00:10:28.579
uvnitř jádra a ovlivňují vlastnosti

00:10:28.579 --> 00:10:33.154
atomů určitých prvků.

00:10:33.154 --> 00:10:35.005
Ale důvod, proč elektrony

00:10:35.005 --> 00:10:36.818
jen tak samy neodletí,

00:10:36.818 --> 00:10:38.600
je ten, že jsou přitahovány.

00:10:38.600 --> 00:10:42.333
Jsou přitahovány směrem k jádru.

00:10:42.333 --> 00:10:45.067
A také se neuvěřitelně rychle pohybují,

00:10:45.067 --> 00:10:47.140
je to opravdu těžké
pro představivost,

00:10:47.140 --> 00:10:48.446
opět se začínáme dotýkat

00:10:48.446 --> 00:10:51.186
velice zvláštní části fyziky.

00:10:51.186 --> 00:10:52.570
Jakmile začneme mluvit o tom,

00:10:52.570 --> 00:10:54.164
co elektron vlastně dělá

00:10:54.164 --> 00:10:55.686
ale má dost…

00:10:55.686 --> 00:10:56.842
můžeme říci, že dost

00:10:56.842 --> 00:10:57.924
poskakuje kolem

00:10:57.924 --> 00:11:00.733
že nechce spadnout do jádra,

00:11:00.733 --> 00:11:02.867
To je jeden způsob nahlížení.

00:11:02.867 --> 00:11:08.123
A tak, zmínil jsem tedy uhlík 12,

00:11:08.123 --> 00:11:09.769
definovaný počtem protonů.

00:11:09.769 --> 00:11:12.403
Kyslík by byl definovaný tím,
že má osm protonů.

00:11:12.403 --> 00:11:16.467
Ale ještě jednou,
elektrony na sebe mohou vzájemně působit.

00:11:16.467 --> 00:11:18.650
Také mohou být odebrány jinými atomy.

00:11:18.650 --> 00:11:21.025
A to ve skutečnosti tvoří velkou část

00:11:21.025 --> 00:11:23.271
našeho chápání chemie.

00:11:23.271 --> 00:11:25.995
Je založena na tom,
kolik elektronů má atom

00:11:25.995 --> 00:11:27.600
nebo určitý prvek.

00:11:27.600 --> 00:11:29.507
A jakou mají tyto elektrony konfiguraci,

00:11:29.507 --> 00:11:33.867
a jakou konfiguraci
mají elektrony jiných prvků,

00:11:33.867 --> 00:11:36.018
nebo možná jiných atomů téhož prvku.

00:11:36.018 --> 00:11:41.267
Můžeme začít předvídat,
jak může atom jednoho prvku

00:11:41.267 --> 00:11:43.333
reagovat s jiným atomem stejného prvku.

00:11:43.333 --> 00:11:46.733
Nebo jak může atom jednoho prvku reagovat

00:11:46.733 --> 00:11:49.695
nebo se vázat, či nevázat,
přitahovat,

00:11:49.695 --> 00:11:52.200
nebo odpuzovat další atom jiného prvku.

00:11:52.200 --> 00:11:53.420
Tak například,

00:11:53.420 --> 00:11:56.300
a o tom si ještě povíme víc později.

00:11:56.300 --> 00:12:00.144
Je možné, aby si nějaký jiný atom

00:12:00.144 --> 00:12:02.723
vzal elektron z uhlíku,

00:12:02.733 --> 00:12:05.552
jen proto, že z jakéhosi důvodu

00:12:05.552 --> 00:12:10.338
a povíme si o určitých neutrálních atomech
jistých prvků,

00:12:10.338 --> 00:12:13.723
které mají větší elektronovou afinitu
než jiné.

00:12:13.723 --> 00:12:15.218
Tedy jeden z takových atomů

00:12:15.218 --> 00:12:17.160
si vezme elektron

00:12:17.160 --> 00:12:19.230
z uhlíku, a pak tento uhlík bude

00:12:19.230 --> 00:12:21.831
mít méně elektronů než protonů,

00:12:21.831 --> 00:12:25.138
tedy budeme mít 5 elektronů a 6 protonů.

00:12:25.138 --> 00:12:27.800
A vznikne nám kladný náboj.

00:12:27.800 --> 00:12:30.039
V tomto uhlíku 12, který jsem 
nakreslil dříve,

00:12:30.039 --> 00:12:34.267
jsem měl 6 protonů, 6 elektronů
a náboje se vyrušily.

00:12:34.267 --> 00:12:36.553
Když ztratím elektron, zbyde jich jen pět,

00:12:36.553 --> 00:12:38.933
a získám kladný náboj.

00:12:38.933 --> 00:12:40.785
A o tomhle všem si povíme mnohem víc

00:12:40.785 --> 00:12:42.867
v celé osnově chemie.

00:12:42.867 --> 00:12:44.302
Ale doufám, že oceníte

00:12:44.302 --> 00:12:46.133
jak už teď to začíná být fascinující.

00:12:46.133 --> 00:12:51.800
Už se umíme dostat k tomu
základnímu stavebnímu kameni

00:12:51.800 --> 00:12:53.118
zvanému atom.

00:12:53.118 --> 00:12:54.920
A co je ještě lepší, tento základní

00:12:54.920 --> 00:12:56.759
stavební kámen je
navíc postaven

00:12:56.759 --> 00:12:58.667
z ještě základnějších stavebních kamenů.

00:12:58.667 --> 00:13:00.867
A tyhle všechny věci mohou být změněny,

00:13:00.867 --> 00:13:03.129
aby změnily vlastnosti atomu,

00:13:03.129 --> 00:13:06.044
nebo dokonce

00:13:06.044 --> 00:13:09.036
typ celého atomu.