1 00:00:00,290 --> 00:00:05,460 V současnosti nejlepší odhad toho, kdy se odehrál velký třesk, 2 00:00:05,460 --> 00:00:07,690 a já tento výraz nemám moc rád, 3 00:00:07,690 --> 00:00:10,330 protože tak trochu říká, že šlo o nějaký druh výbuchu, 4 00:00:10,330 --> 00:00:12,562 ale ve skutečnosti je to rozpínání prostoru. 5 00:00:12,562 --> 00:00:16,067 Moment, kdy se prostor začal rozpínat ze singularity. 6 00:00:16,067 --> 00:00:24,214 Náš nejlepší odhad říká, že se to odehrálo před 13,7 miliardami let. 7 00:00:24,214 --> 00:00:27,477 Přestože jsme zvyklí zacházet s čísly v miliardách, 8 00:00:27,477 --> 00:00:30,394 zejména když mluvíme o velkých částkách peněz a bůh ví o čem, 9 00:00:30,394 --> 00:00:32,657 toto je nepředstavitelné množství času. 10 00:00:32,657 --> 00:00:35,525 Vypadá to jako něco, co je pochopitelné, ale opravdu to není. 11 00:00:35,525 --> 00:00:39,391 V dalších videích budu mluvit o časových osách, 12 00:00:39,391 --> 00:00:43,003 abyste mohli skutečně pochopit, nebo alespoň začali chápat, 13 00:00:43,003 --> 00:00:47,387 že nemůžeme chápat, jak dlouhá doba je 13,7 miliard let. 14 00:00:47,387 --> 00:00:51,990 A taky chci zdůraznit, že toto je nejlepší současný odhad. 15 00:00:51,990 --> 00:00:55,912 Dokonce i během mého života, kdy jsem věděl o velkém třesku 16 00:00:55,912 --> 00:00:58,600 a věnoval pozornost tomu, jaký byl nejlepší odhad, 17 00:00:58,600 --> 00:01:01,012 se toto číslo měnilo, takže tuším, 18 00:01:01,012 --> 00:01:03,811 že v budoucnosti se toto číslo může stát přesnějším 19 00:01:03,811 --> 00:01:04,921 nebo se ještě změní. 20 00:01:04,921 --> 00:01:06,579 Ale toto je náš nejlepší odhad. 21 00:01:06,579 --> 00:01:08,007 Teď se zamysleme nad tím, 22 00:01:08,007 --> 00:01:16,444 co nám to říká o velikosti pozorovatelného vesmíru. 23 00:01:16,444 --> 00:01:22,318 Pokud celé rozpínání začalo před 13,7 miliardami let, 24 00:01:22,318 --> 00:01:28,333 tak před těmito 13,7 miliardami let vše, co známe v našem trojrozměrném vesmíru, 25 00:01:28,333 --> 00:01:29,933 bylo v jediném bodě. 26 00:01:29,933 --> 00:01:35,315 Nejdelší dobu, jakou mohl jakýkoliv foton světla cestovat, aby se k nám teď dostal… 27 00:01:35,315 --> 00:01:42,353 Toto je mé oko a mé řasy. 28 00:01:42,353 --> 00:01:47,521 A nějaký foton světla právě dopadl do mého oka 29 00:01:47,521 --> 00:01:50,570 a nebo se možná dostává do čočky dalekohledu. 30 00:01:50,570 --> 00:01:55,254 Nejdelší doba, po jakou mohl cestovat, je 13,7 miliard let. 31 00:01:55,254 --> 00:02:06,960 Mohl putovat 13,7 miliard let. 32 00:02:06,960 --> 00:02:11,478 Takže když jsme se dívali na zobrazení, to bylo myslím o 2 nebo 3 videa dříve, 33 00:02:11,478 --> 00:02:17,761 pozorovatelného vesmíru, tak jsem nakreslil kruh. 34 00:02:17,764 --> 00:02:21,608 Když vidíme světlo přicházet z těchto vzdálených objektů, 35 00:02:21,608 --> 00:02:24,541 to světlo se dostává přímo k nám, tady jsme. 36 00:02:24,541 --> 00:02:28,850 Toto je myslím místo, kde v tom zobrazení byl ten vzdálený objekt. 37 00:02:28,850 --> 00:02:32,532 Ale světlo z tohoto vzdáleného objektu se k nám teprve dostává. 38 00:02:32,532 --> 00:02:44,191 A tomu světlu trvalo 13,7 miliard let, aby se k nám dostalo. 39 00:02:44,191 --> 00:02:47,579 S čím trochu váhám, protože mluvíme o tak velkých vzdálenostech 40 00:02:47,579 --> 00:02:54,923 a tak velkých časových úsecích, během nichž se roztahuje samotný prostor... 41 00:02:54,923 --> 00:03:03,619 V tomto videu uvidíme, že nemůžete říct, že tady ten objekt… Toto není… 42 00:03:03,619 --> 00:03:04,894 Napíšu to velkými písmeny. 43 00:03:04,894 --> 00:03:13,538 Toto není vzdálené 13,7 miliard světelných let. 44 00:03:13,538 --> 00:03:18,065 Když se bavíme o menších časových osách nebo menších vzdálenostech, 45 00:03:18,065 --> 00:03:20,152 mohli byste přibližně něco takového říct. 46 00:03:20,152 --> 00:03:24,285 Rozpínání vesmíru by neudělalo až tak velký rozdíl. 47 00:03:24,285 --> 00:03:26,654 Vyjasněme to ještě trochu. 48 00:03:26,654 --> 00:03:33,127 Mluvím o objektu tady, ale můžeme mluvit i o této souřadnici v prostoru. 49 00:03:33,127 --> 00:03:35,462 Vlastně bych měl říct: souřadnice v časoprostoru. 50 00:03:35,462 --> 00:03:37,533 Protože se na to díváme v určitém okamžiku. 51 00:03:37,533 --> 00:03:44,471 Tato souřadnice není vzdálená 13,7 miliard světelných let od naší souřadnice. 52 00:03:44,471 --> 00:03:47,404 Je pár důvodů, proč se nad tím zamyslet. 53 00:03:47,404 --> 00:03:51,533 Toto světlo bylo vyzářeno před 13,7 miliardami let. 54 00:03:51,533 --> 00:03:55,845 Když bylo vyzářeno, byli jsme této souřadnici mnohem blíže. 55 00:03:55,845 --> 00:03:57,842 Tato souřadnice byla mnohem blíže. 56 00:03:57,842 --> 00:04:01,641 To, kde se teď ve vesmíru nacházíme bylo tomuto bodu ve vesmíru mnohem blíže. 57 00:04:01,641 --> 00:04:04,163 Další věcí na zamyšlení je toto. 58 00:04:04,163 --> 00:04:06,517 Nakreslím to. 59 00:04:06,517 --> 00:04:16,961 Vraťme se do období 300 000 let po počáteční expanzi ze singularity. 60 00:04:16,961 --> 00:04:22,177 Teď se nacházíme jen 300 000 let po vzniku vesmíru. 61 00:04:22,177 --> 00:04:30,344 Toto je zhruba 300 000 let života vesmíru. 62 00:04:30,344 --> 00:04:32,305 Myslím, že se na to tak můžeme dívat. 63 00:04:32,305 --> 00:04:39,034 Nejprve: V té době se ještě věci žádným významným způsobem neodlišovaly. 64 00:04:39,034 --> 00:04:43,448 Budeme se o tom bavit více, až se budeme bavit o reliktním záření, 65 00:04:43,448 --> 00:04:51,625 ale v této době byla ve vesmíru téměř stejnoměrná rozžhavená plazma vodíku. 66 00:04:51,625 --> 00:04:55,752 Vyzařovala mikrovlnné záření a o tom se budeme bavit více v dalším videu. 67 00:04:55,752 --> 00:05:00,397 Ale pojďme se zamyslet nad dvěma body v tomto raném vesmíru. 68 00:05:00,397 --> 00:05:06,667 V tomto raném vesmíru máte tento bod a máte souřadnice, kde jsme teď my. 69 00:05:06,667 --> 00:05:10,114 Máte souřadnice, kde se teď nacházíme. 70 00:05:10,114 --> 00:05:13,167 Nebudu to dělat uprostřed. 71 00:05:13,167 --> 00:05:15,826 Protože myslím, že to je lehčí, když to není uprostřed. 72 00:05:15,826 --> 00:05:18,992 A řekněme, že ve velmi raném období vesmíru, 73 00:05:18,992 --> 00:05:22,860 pokud byste mohli okamžitě vzít pravítka a změřit to, 74 00:05:22,860 --> 00:05:35,899 naměřili byste, že tato vzdálenost je 30 milionů světelných let. 75 00:05:35,899 --> 00:05:38,786 A řekněme, že v tom momentě tady ten objekt… 76 00:05:38,786 --> 00:05:40,004 Udělám to purpurovou. 77 00:05:40,004 --> 00:05:42,752 Tady ten objekt vyzářil foton. 78 00:05:42,752 --> 00:05:46,010 Možná to bylo ve frekvenci mikrovlnného záření. 79 00:05:46,010 --> 00:05:48,472 A uvidíme, že to byla frekvence, s níž byl vyzářen. 80 00:05:48,472 --> 00:05:49,974 Ale vyzařuje foton. 81 00:05:49,974 --> 00:05:53,076 A ten foton putuje rychlostí světla! On je světlo! 82 00:05:53,076 --> 00:05:56,906 A tak si ten foton říká: „Hmm. Musím urazit jenom 30 milionů světelných let. 83 00:05:56,906 --> 00:06:00,934 To není tak hrozné. Dostanu se tam za 30 milionů let.“ 84 00:06:00,934 --> 00:06:01,938 Udělám to samostatně. 85 00:06:01,938 --> 00:06:04,226 Ta matematika je ve skutečnosti komplikovanější. 86 00:06:04,226 --> 00:06:06,615 Chci vám jenom dát představu o tom, co se tu děje. 87 00:06:06,615 --> 00:06:17,816 A ten foton si třeba říká: „Za zhruba 10 milionů let bych měl být u té souřadnice. 88 00:06:17,816 --> 00:06:20,625 Měl bych urazit asi 1/3 té vzdálenosti.“ 89 00:06:20,625 --> 00:06:25,800 Ale co se během těch 10 milionů let stane? 90 00:06:25,800 --> 00:06:30,118 Za těch 10 milionů let se vesmír o něco zvětší. 91 00:06:30,118 --> 00:06:35,398 Možná se zvětší o hodně. Nakreslím tento rozpínající se vesmír. 92 00:06:35,398 --> 00:06:41,217 Takže za 10 milionů let může vesmír vypadat nějak takhle. 93 00:06:41,217 --> 00:06:44,811 Vlastně možná bude ještě větší. Nakreslím to takhle. 94 00:06:44,811 --> 00:06:49,470 Za 10 milionů let se vesmír možná o pěkný kus zvětšil. 95 00:06:49,470 --> 00:06:53,269 Takže toto je o 10 milionů let později. 96 00:06:53,269 --> 00:07:00,104 Na kosmologické časové ose je však vesmír ještě ve svém raném dětství, 97 00:07:00,104 --> 00:07:02,370 protože se bavíme o 13,7 miliardách let. 98 00:07:02,370 --> 00:07:09,074 Takže řekněme, že uplynulo 10 milionů let. Vesmír se rozpíná. 99 00:07:09,074 --> 00:07:15,472 Tato souřadnice, kde jsme v současnosti, je teď až tam. 100 00:07:15,472 --> 00:07:23,855 Souřadnice, kde byl foton původně vyzářen, teď bude tam. 101 00:07:23,855 --> 00:07:27,884 A ten foton řekl: „Ok, za 10 milionů světelných let se dostanu sem.“ 102 00:07:27,884 --> 00:07:32,694 A já to dělám přibližně a velmi nespojitě. Opravdu vám chci dát jenom představu. 103 00:07:32,694 --> 00:07:38,425 Ta souřadnice, kam se zhruba foton dostane za 10 milionů let, je někde tady. 104 00:07:38,425 --> 00:07:42,707 Celý vesmír expandoval. Všechny souřadnice se vzdálily. 105 00:07:42,707 --> 00:07:45,459 Co se tady stalo? Vesmír expandoval. 106 00:07:45,462 --> 00:07:47,810 Vzdálenost, která byla 30 milionů světelných let, 107 00:07:47,810 --> 00:07:53,243 a teď dělám ta čísla jenom zhruba, neznám ta přesná, 108 00:07:53,243 --> 00:07:55,037 tak teď to je… 109 00:07:55,037 --> 00:08:00,836 Toto je skutečně jenom proto, abych vám dal představu proč 110 00:08:00,836 --> 00:08:03,063 a abyste měli tušení, co se odehrává. 111 00:08:03,063 --> 00:08:09,923 Tato vzdálenost už není 30 milionů světelných let. Možná je to 100 milionů. 112 00:08:09,923 --> 00:08:16,266 Takže toto je teď 100 milionů, 100 milionů světelných let od sebe. 113 00:08:16,266 --> 00:08:21,010 Vesmír se rozpíná. Prostor se rozšiřuje. 114 00:08:21,010 --> 00:08:23,822 Můžete si to představit jako trampolínu nebo povrch balónu. 115 00:08:23,822 --> 00:08:25,197 Ztenčuje se a rozpíná se. 116 00:08:25,197 --> 00:08:29,237 Takže tato souřadnice, kde je světlo po 10 milionech let, 117 00:08:29,237 --> 00:08:34,510 se rozšiřovala 10 milionů let, a tak světlo urazilo mnohem větší vzdálenost. 118 00:08:34,510 --> 00:08:42,450 Urazilo už asi 30 milionů světelných let. 119 00:08:42,450 --> 00:08:46,548 Ta čísla tu nejsou přesná. Nepočítal jsem to, abych na ně přišel. 120 00:08:46,548 --> 00:08:49,772 Ale podstatou je, že urazilo 30 milionů světelných let. 121 00:08:49,772 --> 00:08:53,923 A vlastně bych ani to ani neměl dělat ve stejném poměru. 122 00:08:53,923 --> 00:08:56,543 Uražená vzdálenost a vzdálenost, kterou musí urazit, 123 00:08:56,543 --> 00:09:00,116 protože se prostor rozpíná, nebudou v lineární závislosti. 124 00:09:00,116 --> 00:09:03,032 Alespoň když nad tím v duchu přemýšlím, tak by neměly být. 125 00:09:03,032 --> 00:09:06,190 Netvrdím to na 100 procent. 126 00:09:06,190 --> 00:09:14,848 Možná ta vzdálenost tady je teď 20 milionů světelných let. 127 00:09:14,848 --> 00:09:19,160 Protože pokaždé, když urazil nějakou vzdálenost, 128 00:09:19,160 --> 00:09:22,890 tak prostor, který překonal, se roztáhl. 129 00:09:22,890 --> 00:09:28,844 Takže i když putoval 10 milionů let, vzdálenost, kterou překonal, 130 00:09:28,844 --> 00:09:31,162 už teď není jenom 10 milionů světelných let. 131 00:09:31,162 --> 00:09:33,933 Teď se roztáhla na 20 milionů světelných let. 132 00:09:33,933 --> 00:09:38,377 A vzdálenost, kterou ještě musí urazit, už není jenom 20 milionů světelných let. 133 00:09:38,377 --> 00:09:44,083 Může to teď být 80 milionů světelných let. Je to teď 80 milionů světelných let. 134 00:09:44,083 --> 00:09:46,931 Takže tento foton může být frustrovaný. 135 00:09:46,931 --> 00:09:49,021 Ale může se na to podívat optimisticky: 136 00:09:49,021 --> 00:09:53,479 „Páni! Dokázal jsem urazit 20 milionů světelných let během jen 10 milionů let. 137 00:09:53,479 --> 00:09:55,503 Asi se pohybuji rychleji než světlo.“ 138 00:09:55,503 --> 00:10:00,677 Ve skutečnosti to tak však není, protože samotný prostor se rozpíná. 139 00:10:00,677 --> 00:10:04,381 Takže ten foton se prostě pohybuje rychlostí světla. 140 00:10:04,381 --> 00:10:08,147 Ale vzdálenost, kterou urazí za 10 milionů let, 141 00:10:08,147 --> 00:10:11,919 je větší než 10 milionů světelných let. Je to 20 milionů světelných let. 142 00:10:11,919 --> 00:10:17,133 Tak nemůžete jednoduše vynásobit rychlost časem v těchto kosmologických měřítkách. 143 00:10:17,133 --> 00:10:24,265 Zejména pokud se i ty samotné souřadnice pohybují jedna od druhé pryč. 144 00:10:24,265 --> 00:10:32,343 Možná vidíte, kam toto směřuje. Tento foton říká: „Ach, za dalších… 145 00:10:32,343 --> 00:10:34,675 – Napíšu to. Je to 80 milionů světelných let. – 146 00:10:34,675 --> 00:10:39,981 Za dalších 40 milionů světelných let se možná dostanu sem.“ 147 00:10:39,981 --> 00:10:47,304 Ale skutečnost je taková, že za 40 milionů let se možná dostane sem, 148 00:10:47,304 --> 00:10:49,537 protože to je 80 milionů světelných let. 149 00:10:49,537 --> 00:10:54,869 Ve skutečnosti po 40 milionech let… Takže uplyne dalších 40 milionů let. 150 00:10:54,869 --> 00:10:59,606 A náhle vesmír expandoval ještě víc. Vesmír expandoval ještě víc. 151 00:10:59,606 --> 00:11:07,250 Nebudu kreslit celou bublinu, ale místo, kde byl foton vyzářen, může být tady 152 00:11:07,250 --> 00:11:11,642 a naše současná pozice je tady. 153 00:11:11,642 --> 00:11:18,118 Místo, kam se světlo dostalo po 10 milionech let, je tady. 154 00:11:18,118 --> 00:11:25,974 A místo, kde je světlo po 40 milionech let, je někde tady. 155 00:11:25,974 --> 00:11:32,096 Vzdálenost mezi těmito dvěma body, když jsme začali, 156 00:11:32,096 --> 00:11:35,303 byla 10 milionů světelných let, pak 20 milionů světelných let. 157 00:11:35,303 --> 00:11:40,744 Teď je to možná, nevím, miliarda světelných let. 158 00:11:40,744 --> 00:11:43,064 Možná je to teď miliarda světelných let. 159 00:11:43,064 --> 00:11:45,418 A možná je tato vzdálenost… 160 00:11:45,418 --> 00:11:48,858 Jenom si tyto čísla vymýšlím, ve skutečnosti je to asi moc velké. 161 00:11:48,858 --> 00:11:54,901 Možná toto je teď 100 milionů světelných let. 162 00:11:54,901 --> 00:12:01,412 A tato vzdálenost může být, nevím, 500 milionů světelných let. 163 00:12:01,412 --> 00:12:05,715 Celková vzdálenost mezi těmito dvěma body by mohla být 1 miliarda světelných let. 164 00:12:05,715 --> 00:12:08,729 Takže jak můžete vidět, ten foton možná začíná být frustrovaný. 165 00:12:08,729 --> 00:12:11,146 Jak putuje dál a dál, podívá se zpátky a říká: 166 00:12:11,146 --> 00:12:15,843 „Páni, za pouhých 50 milionů let jsem zvládl urazit 600 milionů světelných let. 167 00:12:15,843 --> 00:12:16,801 To je dost dobré.“ 168 00:12:16,801 --> 00:12:18,824 Ale je frustrovaný, protože si myslel, 169 00:12:18,824 --> 00:12:22,922 že musí urazit vzdálenost 30 milionů světelných let. 170 00:12:22,922 --> 00:12:26,540 Ale ta vzdálenost se neustále natahuje, protože samotný prostor se roztahuje. 171 00:12:26,540 --> 00:12:30,167 Takže realita, abych se vrátil k původní myšlence, 172 00:12:30,167 --> 00:12:36,103 je taková, že tento foton, který se k nám právě dostává, 173 00:12:36,103 --> 00:12:43,029 putoval řekněme 13,4 miliard let. A právě teď se k nám dostává. 174 00:12:43,029 --> 00:12:49,488 Přesuňme se o 13,4 miliard let z této doby do současnosti. 175 00:12:49,488 --> 00:12:54,957 Takže když tady nakreslím celý viditelný vesmír, 176 00:12:54,957 --> 00:13:00,267 tak tento bod bude místem, kde byl vyzářen. 177 00:13:00,267 --> 00:13:08,641 My jsme tady. A ujasněme si tohle. Když kreslím celý pozorovatelný vesmír, 178 00:13:08,641 --> 00:13:10,981 jeho střed by měl být tam, kde jsme my. 179 00:13:10,981 --> 00:13:14,481 Protože pozorujeme stejnou vzdálenost, pokud se nestane něco mimořádného, 180 00:13:14,481 --> 00:13:16,723 stejnou vzdálenost v jakémkoli směru. 181 00:13:16,723 --> 00:13:19,046 Takže možná bychom se mohli umístit do středu. 182 00:13:19,046 --> 00:13:21,648 Toto je celý pozorovatelný vesmír. 183 00:13:21,648 --> 00:13:25,988 A foton byl vyzářen z tohoto místa před 13,4 miliardami let. 184 00:13:25,988 --> 00:13:34,073 Takže 300 000 lety po počátečním velkém třesku. A právě se dostává k nám. 185 00:13:34,073 --> 00:13:49,407 Ten foton putoval 13,4 miliardy let. Ale bláznivé na tom je, 186 00:13:49,407 --> 00:13:52,468 že tento objekt, protože se rozpínaly jeden pryč od druhého, 187 00:13:52,468 --> 00:13:55,647 tento objekt je teď, podle nejlepších odhadů, 188 00:13:55,647 --> 00:14:08,147 ve vzdálenosti 46 miliard světelných let od nás. 189 00:14:08,147 --> 00:14:10,093 A chci to udělat co nejjasnější. 190 00:14:10,093 --> 00:14:12,997 Tento objekt je teď 46 miliard světelných let daleko. 191 00:14:12,997 --> 00:14:16,133 Když pro jeho pozorování využijeme pouze světlo, 192 00:14:16,133 --> 00:14:18,220 vypadá to, pokud jde o světelné roky, 193 00:14:18,220 --> 00:14:21,207 že toto světlo k nám putovalo 13,7 miliardy let. 194 00:14:21,207 --> 00:14:24,183 To je jediný způsob, jak díky světlu přemýšlet o vzdálenosti. 195 00:14:24,183 --> 00:14:27,309 No možná je to 13,4… 196 00:14:27,309 --> 00:14:29,096 Neustále měním desetinné číslo. 197 00:14:29,096 --> 00:14:31,333 Možná je to 13,4 miliard světelných let daleko. 198 00:14:31,333 --> 00:14:33,961 Ale skutečnost je taková, že kdybyste měli v dnešní době pravítko, 199 00:14:33,961 --> 00:14:38,554 takové, co by měřilo světelné roky, tato hmota, prostor se roztáhl do takové míry, 200 00:14:38,554 --> 00:14:41,446 že toto je teď 46 miliard světelných let. 201 00:14:41,446 --> 00:14:45,644 Jenom naznačím, když mluvíme o reliktním záření, 202 00:14:45,644 --> 00:14:48,477 jak bude tento bod v prostoru vypadat? 203 00:14:48,477 --> 00:14:50,990 Toto místo je vzdálené 46 miliard světelných let, 204 00:14:50,990 --> 00:14:54,430 ale tento foton k nám letěl jen 13,7 miliard světelných let. 205 00:14:54,430 --> 00:14:55,710 Jak to bude vypadat? 206 00:14:55,710 --> 00:15:02,127 Když říkáme ‚vypadat‘, je to založeno na fotonech, které se k nám dostávají teď. 207 00:15:02,127 --> 00:15:05,067 Tyto fotony byly vyzářeny před 13,4 miliardami roků. 208 00:15:05,067 --> 00:15:10,028 Takže tyto fotony jsou fotony, které byly vyzářeny z této primitivní struktury, 209 00:15:10,028 --> 00:15:16,072 z doběla rozpáleného oblaku vodíkové plazmy. 210 00:15:16,072 --> 00:15:18,751 Takže to, co uvidíme v tomto doběla rozžhaveném oblaku… 211 00:15:18,751 --> 00:15:25,986 Uvidíme tento druh doběla rozpálené plazmy. 212 00:15:25,986 --> 00:15:30,274 Doběla rozžhavená, nediferencovaná, nerozlišená na pořádné stabilní atomy, 213 00:15:30,274 --> 00:15:32,524 tím méně pak hvězdy a galaxie. 214 00:15:32,524 --> 00:15:36,110 Uvidíme tuto doběla rozžhavenou plazmu. 215 00:15:36,110 --> 00:15:40,010 Realita je taková, že toto místo ve vesmíru, které je daleko 46 miliard let., 216 00:15:40,010 --> 00:15:46,800 je pravděpodobně rozdělené na stabilní atomy a hvězdy, planety a galaxie. 217 00:15:46,800 --> 00:15:52,977 A pokud je tam právě teď civilizace a oni tam sedí a pozorují fotony, 218 00:15:52,977 --> 00:15:54,783 které jsou vyzářené z naší pozice, 219 00:15:54,783 --> 00:15:57,740 z místa, kde se právě teď nacházíme, neuvidí nás. 220 00:15:57,740 --> 00:16:01,795 Uvidí, jak jsme vypadali před 13,4 miliardami let. 221 00:16:01,795 --> 00:16:06,809 Uvidí velice primitivní stav naší oblasti ve vesmíru, 222 00:16:06,809 --> 00:16:09,442 kdy nebyla ničím více než doběla rozžhavenou plazmou. 223 00:16:09,442 --> 00:16:12,535 Budeme se o tom bavit v příštím videu, ale zamyslete se nad tím. 224 00:16:12,535 --> 00:16:15,447 Jakýkoli foton, který pochází z tohoto období, 225 00:16:15,447 --> 00:16:20,989 který putoval 13,4 miliardy let z jakéhokoli směru, 226 00:16:20,989 --> 00:16:23,800 bude pocházet z tohoto nerozvinutého stavu. 227 00:16:23,800 --> 00:16:28,806 Byl vyzářen, když byl vesmír v tomto nerozvinutém stavu, 228 00:16:28,806 --> 00:16:32,851 když byl pouhou doběla rozžhavenou plazmou, stejnoměrnou hmotou. 229 00:16:32,851 --> 00:16:37,778 Snad vám to dá představu o tom, odkud pochází reliktní záření.