WEBVTT

00:00:00.290 --> 00:00:05.460
V současnosti nejlepší odhad toho,
kdy se odehrál velký třesk,

00:00:05.460 --> 00:00:07.690
a já tento výraz nemám moc rád,

00:00:07.690 --> 00:00:10.330
protože tak trochu říká, že 
šlo o nějaký druh výbuchu,

00:00:10.330 --> 00:00:12.562
ale ve skutečnosti je 
to rozpínání prostoru.

00:00:12.562 --> 00:00:16.067
Moment, kdy se prostor začal 
rozpínat ze singularity.

00:00:16.067 --> 00:00:24.214
Náš nejlepší odhad říká, že se to 
odehrálo před 13,7 miliardami let.

00:00:24.214 --> 00:00:27.477
Přestože jsme zvyklí 
zacházet s čísly v miliardách,

00:00:27.477 --> 00:00:30.394
zejména když mluvíme o velkých 
částkách peněz a bůh ví o čem,

00:00:30.394 --> 00:00:32.657
toto je nepředstavitelné množství času.

00:00:32.657 --> 00:00:35.525
Vypadá to jako něco, co je 
pochopitelné, ale opravdu to není.

00:00:35.525 --> 00:00:39.391
V dalších videích budu 
mluvit o časových osách,

00:00:39.391 --> 00:00:43.003
abyste mohli skutečně pochopit, 
nebo alespoň začali chápat,

00:00:43.003 --> 00:00:47.387
že nemůžeme chápat, jak 
dlouhá doba je 13,7 miliard let.

00:00:47.387 --> 00:00:51.990
A taky chci zdůraznit, že toto 
je nejlepší současný odhad.

00:00:51.990 --> 00:00:55.912
Dokonce i během mého života,
kdy jsem věděl o velkém třesku

00:00:55.912 --> 00:00:58.600
a věnoval pozornost tomu, 
jaký byl nejlepší odhad,

00:00:58.600 --> 00:01:01.012
se toto číslo měnilo, takže tuším,

00:01:01.012 --> 00:01:03.811
že v budoucnosti se toto číslo 
může stát přesnějším

00:01:03.811 --> 00:01:04.921
nebo se ještě změní.

00:01:04.921 --> 00:01:06.579
Ale toto je náš nejlepší odhad.

00:01:06.579 --> 00:01:08.007
Teď se zamysleme nad tím,

00:01:08.007 --> 00:01:16.444
co nám to říká o velikosti 
pozorovatelného vesmíru.

00:01:16.444 --> 00:01:22.318
Pokud celé rozpínání začalo 
před 13,7 miliardami let,

00:01:22.318 --> 00:01:28.333
tak před těmito 13,7 miliardami let vše, 
co známe v našem trojrozměrném vesmíru,

00:01:28.333 --> 00:01:29.933
bylo v jediném bodě.

00:01:29.933 --> 00:01:35.315
Nejdelší dobu, jakou mohl jakýkoliv foton
světla cestovat, aby se k nám teď dostal…

00:01:35.315 --> 00:01:42.353
Toto je mé oko a mé řasy.

00:01:42.353 --> 00:01:47.521
A nějaký foton světla právě 
dopadl do mého oka

00:01:47.521 --> 00:01:50.570
a nebo se možná dostává 
do čočky dalekohledu.

00:01:50.570 --> 00:01:55.254
Nejdelší doba, po jakou mohl 
cestovat, je 13,7 miliard let.

00:01:55.254 --> 00:02:06.960
Mohl putovat 13,7 miliard let.

00:02:06.960 --> 00:02:11.478
Takže když jsme se dívali na zobrazení,
to bylo myslím o 2 nebo 3 videa dříve,

00:02:11.478 --> 00:02:17.761
pozorovatelného vesmíru,
tak jsem nakreslil kruh.

00:02:17.764 --> 00:02:21.608
Když vidíme světlo přicházet 
z těchto vzdálených objektů,

00:02:21.608 --> 00:02:24.541
to světlo se dostává přímo 
k nám, tady jsme.

00:02:24.541 --> 00:02:28.850
Toto je myslím místo, kde v tom 
zobrazení byl ten vzdálený objekt.

00:02:28.850 --> 00:02:32.532
Ale světlo z tohoto vzdáleného 
objektu se k nám teprve dostává.

00:02:32.532 --> 00:02:44.191
A tomu světlu trvalo 13,7 
miliard let, aby se k nám dostalo.

00:02:44.191 --> 00:02:47.579
S čím trochu váhám, protože mluvíme
o tak velkých vzdálenostech

00:02:47.579 --> 00:02:54.923
a tak velkých časových úsecích, během 
nichž se roztahuje samotný prostor...

00:02:54.923 --> 00:03:03.619
V tomto videu uvidíme, že nemůžete říct, 
že tady ten objekt… Toto není…

00:03:03.619 --> 00:03:04.894
Napíšu to velkými písmeny.

00:03:04.894 --> 00:03:13.538
Toto není vzdálené
13,7 miliard světelných let.

00:03:13.538 --> 00:03:18.065
Když se bavíme o menších časových 
osách nebo menších vzdálenostech,

00:03:18.065 --> 00:03:20.152
mohli byste přibližně něco takového říct.

00:03:20.152 --> 00:03:24.285
Rozpínání vesmíru by
neudělalo až tak velký rozdíl.

00:03:24.285 --> 00:03:26.654
Vyjasněme to ještě trochu.

00:03:26.654 --> 00:03:33.127
Mluvím o objektu tady, ale můžeme 
mluvit i o této souřadnici v prostoru.

00:03:33.127 --> 00:03:35.462
Vlastně bych měl říct: 
souřadnice v časoprostoru.

00:03:35.462 --> 00:03:37.533
Protože se na to díváme 
v určitém okamžiku.

00:03:37.533 --> 00:03:44.471
Tato souřadnice není vzdálená 13,7 miliard
světelných let od naší souřadnice.

00:03:44.471 --> 00:03:47.404
Je pár důvodů, proč se nad tím zamyslet.

00:03:47.404 --> 00:03:51.533
Toto světlo bylo vyzářeno 
před 13,7 miliardami let.

00:03:51.533 --> 00:03:55.845
Když bylo vyzářeno, byli jsme 
této souřadnici mnohem blíže.

00:03:55.845 --> 00:03:57.842
Tato souřadnice byla 
mnohem blíže.

00:03:57.842 --> 00:04:01.641
To, kde se teď ve vesmíru nacházíme 
bylo tomuto bodu ve vesmíru mnohem blíže.

00:04:01.641 --> 00:04:04.163
Další věcí na zamyšlení je toto.

00:04:04.163 --> 00:04:06.517
Nakreslím to.

00:04:06.517 --> 00:04:16.961
Vraťme se do období 300 000 let 
po počáteční expanzi ze singularity.

00:04:16.961 --> 00:04:22.177
Teď se nacházíme jen
300 000 let po vzniku vesmíru.

00:04:22.177 --> 00:04:30.344
Toto je zhruba 300 000 let života vesmíru.

00:04:30.344 --> 00:04:32.305
Myslím, že se na to tak můžeme dívat.

00:04:32.305 --> 00:04:39.034
Nejprve: V té době se ještě věci žádným 
významným způsobem neodlišovaly.

00:04:39.034 --> 00:04:43.448
Budeme se o tom bavit více,
až se budeme bavit o reliktním záření,

00:04:43.448 --> 00:04:51.625
ale v této době byla ve vesmíru téměř 
stejnoměrná rozžhavená plazma vodíku.

00:04:51.625 --> 00:04:55.752
Vyzařovala mikrovlnné záření a o tom 
se budeme bavit více v dalším videu.

00:04:55.752 --> 00:05:00.397
Ale pojďme se zamyslet nad dvěma 
body v tomto raném vesmíru.

00:05:00.397 --> 00:05:06.667
V tomto raném vesmíru máte tento 
bod a máte souřadnice, kde jsme teď my.

00:05:06.667 --> 00:05:10.114
Máte souřadnice, kde se teď nacházíme.

00:05:10.114 --> 00:05:13.167
Nebudu to dělat uprostřed.

00:05:13.167 --> 00:05:15.826
Protože myslím, že to je lehčí,
když to není uprostřed.

00:05:15.826 --> 00:05:18.992
A řekněme, že ve velmi 
raném období vesmíru,

00:05:18.992 --> 00:05:22.860
pokud byste mohli okamžitě 
vzít pravítka a změřit to,

00:05:22.860 --> 00:05:35.899
naměřili byste, že tato vzdálenost
je 30 milionů světelných let.

00:05:35.899 --> 00:05:38.786
A řekněme, že v tom 
momentě tady ten objekt…

00:05:38.786 --> 00:05:40.004
Udělám to purpurovou.

00:05:40.004 --> 00:05:42.752
Tady ten objekt vyzářil foton.

00:05:42.752 --> 00:05:46.010
Možná to bylo ve frekvenci 
mikrovlnného záření.

00:05:46.010 --> 00:05:48.472
A uvidíme, že to byla 
frekvence, s níž byl vyzářen.

00:05:48.472 --> 00:05:49.974
Ale vyzařuje foton.

00:05:49.974 --> 00:05:53.076
A ten foton putuje rychlostí světla!
On je světlo!

00:05:53.076 --> 00:05:56.906
A tak si ten foton říká: „Hmm. Musím 
urazit jenom 30 milionů světelných let.

00:05:56.906 --> 00:06:00.934
To není tak hrozné.
Dostanu se tam za 30 milionů let.“

00:06:00.934 --> 00:06:01.938
Udělám to samostatně.

00:06:01.938 --> 00:06:04.226
Ta matematika je ve 
skutečnosti komplikovanější.

00:06:04.226 --> 00:06:06.615
Chci vám jenom dát 
představu o tom, co se tu děje.

00:06:06.615 --> 00:06:17.816
A ten foton si třeba říká: „Za zhruba 10 
milionů let bych měl být u té souřadnice.

00:06:17.816 --> 00:06:20.625
Měl bych urazit asi 1/3 té vzdálenosti.“

00:06:20.625 --> 00:06:25.800
Ale co se během těch 10 milionů let stane?

00:06:25.800 --> 00:06:30.118
Za těch 10 milionů let 
se vesmír o něco zvětší.

00:06:30.118 --> 00:06:35.398
Možná se zvětší o hodně.
Nakreslím tento rozpínající se vesmír.

00:06:35.398 --> 00:06:41.217
Takže za 10 milionů let může 
vesmír vypadat nějak takhle.

00:06:41.217 --> 00:06:44.811
Vlastně možná bude ještě větší.
Nakreslím to takhle.

00:06:44.811 --> 00:06:49.470
Za 10 milionů let se vesmír
možná o pěkný kus zvětšil.

00:06:49.470 --> 00:06:53.269
Takže toto je o 10 milionů let později.

00:06:53.269 --> 00:07:00.104
Na kosmologické časové ose je však
vesmír ještě ve svém raném dětství,

00:07:00.104 --> 00:07:02.370
protože se bavíme o 13,7 miliardách let.

00:07:02.370 --> 00:07:09.074
Takže řekněme, že uplynulo
10 milionů let. Vesmír se rozpíná.

00:07:09.074 --> 00:07:15.472
Tato souřadnice, kde jsme 
v současnosti, je teď až tam.

00:07:15.472 --> 00:07:23.855
Souřadnice, kde byl foton 
původně vyzářen, teď bude tam.

00:07:23.855 --> 00:07:27.884
A ten foton řekl: „Ok, za 10 milionů 
světelných let se dostanu sem.“

00:07:27.884 --> 00:07:32.694
A já to dělám přibližně a velmi nespojitě.
Opravdu vám chci dát jenom představu.

00:07:32.694 --> 00:07:38.425
Ta souřadnice, kam se zhruba foton 
dostane za 10 milionů let, je někde tady.

00:07:38.425 --> 00:07:42.707
Celý vesmír expandoval.
Všechny souřadnice se vzdálily.

00:07:42.707 --> 00:07:45.459
Co se tady stalo?
Vesmír expandoval.

00:07:45.462 --> 00:07:47.810
Vzdálenost, která byla
30 milionů světelných let,

00:07:47.810 --> 00:07:53.243
a teď dělám ta čísla jenom 
zhruba, neznám ta přesná,

00:07:53.243 --> 00:07:55.037
tak teď to je…

00:07:55.037 --> 00:08:00.836
Toto je skutečně jenom proto, 
abych vám dal představu proč

00:08:00.836 --> 00:08:03.063
a abyste měli tušení, co se odehrává.

00:08:03.063 --> 00:08:09.923
Tato vzdálenost už není 30 milionů 
světelných let. Možná je to 100 milionů.

00:08:09.923 --> 00:08:16.266
Takže toto je teď 100 milionů, 
100 milionů světelných let od sebe.

00:08:16.266 --> 00:08:21.010
Vesmír se rozpíná.
Prostor se rozšiřuje.

00:08:21.010 --> 00:08:23.822
Můžete si to představit jako 
trampolínu nebo povrch balónu.

00:08:23.822 --> 00:08:25.197
Ztenčuje se a rozpíná se.

00:08:25.197 --> 00:08:29.237
Takže tato souřadnice, kde je 
světlo po 10 milionech let,

00:08:29.237 --> 00:08:34.510
se rozšiřovala 10 milionů let, a tak
světlo urazilo mnohem větší vzdálenost.

00:08:34.510 --> 00:08:42.450
Urazilo už asi 30 milionů světelných let.

00:08:42.450 --> 00:08:46.548
Ta čísla tu nejsou přesná.
Nepočítal jsem to, abych na ně přišel.

00:08:46.548 --> 00:08:49.772
Ale podstatou je, že urazilo
30 milionů světelných let.

00:08:49.772 --> 00:08:53.923
A vlastně bych ani to ani 
neměl dělat ve stejném poměru.

00:08:53.923 --> 00:08:56.543
Uražená vzdálenost a 
vzdálenost, kterou musí urazit,

00:08:56.543 --> 00:09:00.116
protože se prostor rozpíná,
nebudou v lineární závislosti.

00:09:00.116 --> 00:09:03.032
Alespoň když nad tím v duchu 
přemýšlím, tak by neměly být.

00:09:03.032 --> 00:09:06.190
Netvrdím to na 100 procent.

00:09:06.190 --> 00:09:14.848
Možná ta vzdálenost tady je teď 
20 milionů světelných let.

00:09:14.848 --> 00:09:19.160
Protože pokaždé, když 
urazil nějakou vzdálenost,

00:09:19.160 --> 00:09:22.890
tak prostor, který 
překonal, se roztáhl.

00:09:22.890 --> 00:09:28.844
Takže i když putoval 10 milionů let,
vzdálenost, kterou překonal,

00:09:28.844 --> 00:09:31.162
už teď není jenom 
10 milionů světelných let.

00:09:31.162 --> 00:09:33.933
Teď se roztáhla
na 20 milionů světelných let.

00:09:33.933 --> 00:09:38.377
A vzdálenost, kterou ještě musí urazit,
už není jenom 20 milionů světelných let.

00:09:38.377 --> 00:09:44.083
Může to teď být 80 milionů světelných let.
Je to teď 80 milionů světelných let.

00:09:44.083 --> 00:09:46.931
Takže tento foton 
může být frustrovaný.

00:09:46.931 --> 00:09:49.021
Ale může se na to 
podívat optimisticky:

00:09:49.021 --> 00:09:53.479
„Páni! Dokázal jsem urazit 20 milionů
světelných let během jen 10 milionů let.

00:09:53.479 --> 00:09:55.503
Asi se pohybuji
rychleji než světlo.“

00:09:55.503 --> 00:10:00.677
Ve skutečnosti to tak však není, 
protože samotný prostor se rozpíná.

00:10:00.677 --> 00:10:04.381
Takže ten foton se prostě 
pohybuje rychlostí světla.

00:10:04.381 --> 00:10:08.147
Ale vzdálenost, kterou 
urazí za 10 milionů let,

00:10:08.147 --> 00:10:11.919
je větší než 10 milionů světelných let.
Je to 20 milionů světelných let.

00:10:11.919 --> 00:10:17.133
Tak nemůžete jednoduše vynásobit rychlost 
časem v těchto kosmologických měřítkách.

00:10:17.133 --> 00:10:24.265
Zejména pokud se i ty samotné 
souřadnice pohybují jedna od druhé pryč.

00:10:24.265 --> 00:10:32.343
Možná vidíte, kam toto směřuje.
Tento foton říká: „Ach, za dalších…

00:10:32.343 --> 00:10:34.675
– Napíšu to. Je to
80 milionů světelných let. –

00:10:34.675 --> 00:10:39.981
Za dalších 40 milionů 
světelných let se možná dostanu sem.“

00:10:39.981 --> 00:10:47.304
Ale skutečnost je taková,
že za 40 milionů let se možná dostane sem,

00:10:47.304 --> 00:10:49.537
protože to je 80 milionů světelných let.

00:10:49.537 --> 00:10:54.869
Ve skutečnosti po 40 milionech let…
Takže uplyne dalších 40 milionů let.

00:10:54.869 --> 00:10:59.606
A náhle vesmír expandoval 
ještě víc. Vesmír expandoval ještě víc.

00:10:59.606 --> 00:11:07.250
Nebudu kreslit celou bublinu, ale místo,
kde byl foton vyzářen, může být tady

00:11:07.250 --> 00:11:11.642
a naše současná pozice je tady.

00:11:11.642 --> 00:11:18.118
Místo, kam se světlo dostalo 
po 10 milionech let, je tady.

00:11:18.118 --> 00:11:25.974
A místo, kde je světlo
po 40 milionech let, je někde tady.

00:11:25.974 --> 00:11:32.096
Vzdálenost mezi těmito 
dvěma body, když jsme začali,

00:11:32.096 --> 00:11:35.303
byla 10 milionů světelných let,
pak 20 milionů světelných let.

00:11:35.303 --> 00:11:40.744
Teď je to možná, nevím,
miliarda světelných let.

00:11:40.744 --> 00:11:43.064
Možná je to teď miliarda světelných let.

00:11:43.064 --> 00:11:45.418
A možná je tato vzdálenost…

00:11:45.418 --> 00:11:48.858
Jenom si tyto čísla vymýšlím,
ve skutečnosti je to asi moc velké.

00:11:48.858 --> 00:11:54.901
Možná toto je teď
100 milionů světelných let.

00:11:54.901 --> 00:12:01.412
A tato vzdálenost může být, 
nevím, 500 milionů světelných let.

00:12:01.412 --> 00:12:05.715
Celková vzdálenost mezi těmito dvěma body
by mohla být 1 miliarda světelných let.

00:12:05.715 --> 00:12:08.729
Takže jak můžete vidět, ten foton 
možná začíná být frustrovaný.

00:12:08.729 --> 00:12:11.146
Jak putuje dál a dál, 
podívá se zpátky a říká:

00:12:11.146 --> 00:12:15.843
„Páni, za pouhých 50 milionů let jsem 
zvládl urazit 600 milionů světelných let.

00:12:15.843 --> 00:12:16.801
To je dost dobré.“

00:12:16.801 --> 00:12:18.824
Ale je frustrovaný, protože si myslel,

00:12:18.824 --> 00:12:22.922
že musí urazit vzdálenost 
30 milionů světelných let.

00:12:22.922 --> 00:12:26.540
Ale ta vzdálenost se neustále natahuje,
protože samotný prostor se roztahuje.

00:12:26.540 --> 00:12:30.167
Takže realita, abych se
vrátil k původní myšlence,

00:12:30.167 --> 00:12:36.103
je taková, že tento foton,
který se k nám právě dostává,

00:12:36.103 --> 00:12:43.029
putoval řekněme 13,4 miliard let.
A právě teď se k nám dostává.

00:12:43.029 --> 00:12:49.488
Přesuňme se o 13,4 miliard let 
z této doby do současnosti.

00:12:49.488 --> 00:12:54.957
Takže když tady nakreslím 
celý viditelný vesmír,

00:12:54.957 --> 00:13:00.267
tak tento bod bude 
místem, kde byl vyzářen.

00:13:00.267 --> 00:13:08.641
My jsme tady. A ujasněme si tohle. 
Když kreslím celý pozorovatelný vesmír,

00:13:08.641 --> 00:13:10.981
jeho střed by měl být 
tam, kde jsme my.

00:13:10.981 --> 00:13:14.481
Protože pozorujeme stejnou vzdálenost,
pokud se nestane něco mimořádného,

00:13:14.481 --> 00:13:16.723
stejnou vzdálenost v jakémkoli směru.

00:13:16.723 --> 00:13:19.046
Takže možná bychom se 
mohli umístit do středu.

00:13:19.046 --> 00:13:21.648
Toto je celý pozorovatelný vesmír.

00:13:21.648 --> 00:13:25.988
A foton byl vyzářen z tohoto 
místa před 13,4 miliardami let.

00:13:25.988 --> 00:13:34.073
Takže 300 000 lety po počátečním velkém 
třesku. A právě se dostává k nám.

00:13:34.073 --> 00:13:49.407
Ten foton putoval 13,4 miliardy let.
Ale bláznivé na tom je,

00:13:49.407 --> 00:13:52.468
že tento objekt, protože se
rozpínaly jeden pryč od druhého,

00:13:52.468 --> 00:13:55.647
tento objekt je teď, podle 
nejlepších odhadů,

00:13:55.647 --> 00:14:08.147
ve vzdálenosti 46 miliard 
světelných let od nás.

00:14:08.147 --> 00:14:10.093
A chci to udělat co nejjasnější.

00:14:10.093 --> 00:14:12.997
Tento objekt je teď
46 miliard světelných let daleko.

00:14:12.997 --> 00:14:16.133
Když pro jeho pozorování 
využijeme pouze světlo,

00:14:16.133 --> 00:14:18.220
vypadá to, pokud jde o světelné roky,

00:14:18.220 --> 00:14:21.207
že toto světlo k nám putovalo
13,7 miliardy let.

00:14:21.207 --> 00:14:24.183
To je jediný způsob,
jak díky světlu přemýšlet o vzdálenosti.

00:14:24.183 --> 00:14:27.309
No možná je to 13,4…

00:14:27.309 --> 00:14:29.096
Neustále měním desetinné číslo.

00:14:29.096 --> 00:14:31.333
Možná je to 13,4 miliard 
světelných let daleko.

00:14:31.333 --> 00:14:33.961
Ale skutečnost je taková, že 
kdybyste měli v dnešní době pravítko,

00:14:33.961 --> 00:14:38.554
takové, co by měřilo světelné roky, tato
hmota, prostor se roztáhl do takové míry,

00:14:38.554 --> 00:14:41.446
že toto je teď 46 miliard světelných let.

00:14:41.446 --> 00:14:45.644
Jenom naznačím, když 
mluvíme o reliktním záření,

00:14:45.644 --> 00:14:48.477
jak bude tento bod v prostoru vypadat?

00:14:48.477 --> 00:14:50.990
Toto místo je vzdálené 
46 miliard světelných let,

00:14:50.990 --> 00:14:54.430
ale tento foton k nám letěl jen
13,7 miliard světelných let.

00:14:54.430 --> 00:14:55.710
Jak to bude vypadat?

00:14:55.710 --> 00:15:02.127
Když říkáme ‚vypadat‘, je to založeno 
na fotonech, které se k nám dostávají teď.

00:15:02.127 --> 00:15:05.067
Tyto fotony byly vyzářeny 
před 13,4 miliardami roků.

00:15:05.067 --> 00:15:10.028
Takže tyto fotony jsou fotony, které 
byly vyzářeny z této primitivní struktury,

00:15:10.028 --> 00:15:16.072
z doběla rozpáleného 
oblaku vodíkové plazmy.

00:15:16.072 --> 00:15:18.751
Takže to, co uvidíme v tomto 
doběla rozžhaveném oblaku…

00:15:18.751 --> 00:15:25.986
Uvidíme tento druh doběla 
rozpálené plazmy.

00:15:25.986 --> 00:15:30.274
Doběla rozžhavená, nediferencovaná, 
nerozlišená na pořádné stabilní atomy,

00:15:30.274 --> 00:15:32.524
tím méně pak hvězdy a galaxie.

00:15:32.524 --> 00:15:36.110
Uvidíme tuto doběla rozžhavenou plazmu.

00:15:36.110 --> 00:15:40.010
Realita je taková, že toto místo ve 
vesmíru, které je daleko 46 miliard let.,

00:15:40.010 --> 00:15:46.800
je pravděpodobně rozdělené na stabilní 
atomy a hvězdy, planety a galaxie.

00:15:46.800 --> 00:15:52.977
A pokud je tam právě teď civilizace
a oni tam sedí a pozorují fotony,

00:15:52.977 --> 00:15:54.783
které jsou vyzářené z naší pozice,

00:15:54.783 --> 00:15:57.740
z místa, kde se právě 
teď nacházíme, neuvidí nás.

00:15:57.740 --> 00:16:01.795
Uvidí, jak jsme vypadali
před 13,4 miliardami let.

00:16:01.795 --> 00:16:06.809
Uvidí velice primitivní stav 
naší oblasti ve vesmíru,

00:16:06.809 --> 00:16:09.442
kdy nebyla ničím více než 
doběla rozžhavenou plazmou.

00:16:09.442 --> 00:16:12.535
Budeme se o tom bavit v příštím 
videu, ale zamyslete se nad tím.

00:16:12.535 --> 00:16:15.447
Jakýkoli foton, který 
pochází z tohoto období,

00:16:15.447 --> 00:16:20.989
který putoval 13,4 miliardy 
let z jakéhokoli směru,

00:16:20.989 --> 00:16:23.800
bude pocházet z tohoto 
nerozvinutého stavu.

00:16:23.800 --> 00:16:28.806
Byl vyzářen, když byl vesmír
v tomto nerozvinutém stavu,

00:16:28.806 --> 00:16:32.851
když byl pouhou doběla rozžhavenou 
plazmou, stejnoměrnou hmotou.

00:16:32.851 --> 00:16:37.778
Snad vám to dá představu o tom,
odkud pochází reliktní záření.