WEBVTT

00:00:00.510 --> 00:00:02.900
Chci v tomto videu zopakovat,

00:00:02.900 --> 00:00:07.540
co jsme se naučili v chemii o oxidaci

00:00:07.540 --> 00:00:10.450
a o jejím opaku - redukci.

00:00:10.450 --> 00:00:13.510
Pak se chci podívat na to,
jak chemická podstata věci

00:00:13.510 --> 00:00:17.340
zapadá do kontextu biologie
nebo biochemie.

00:00:17.340 --> 00:00:20.150
A když se vše podaří, uvidíme,
že oboje je jedno a to samé.

00:00:20.150 --> 00:00:22.840
Jen krátké opakování,
pokud jste zhlédli videa o chemii.

00:00:22.840 --> 00:00:25.490
Na oxidaci se můžeme podívat - vlastně

00:00:25.490 --> 00:00:27.715
existuje na to známá
mnemotechnická pomůcka.

00:00:27.715 --> 00:00:35.980
Zní: OIL RIG, kde OIL nám říká,
že oxidace je "ztráta" -

00:00:35.980 --> 00:00:38.940
dávám to do uvozovek,
protože nemusí nezbytně dojít

00:00:38.940 --> 00:00:41.430
ke ztrátě elektronů,
k tomu se dostaneme později -

00:00:41.430 --> 00:00:43.380
tedy oxidace je "ztráta" elektronů.

00:00:43.380 --> 00:00:46.100
To jste se měli dozvědět v chemii.

00:00:46.650 --> 00:00:54.020
A pak jste se také dozvěděli,
že redukce je "příjem" -

00:00:54.020 --> 00:00:55.920
a to dávám také do uvozovek -

00:00:55.920 --> 00:00:59.730
je to "příjem" elektronů.

00:00:59.730 --> 00:01:02.180
Do uvozovek to dávám proto,
že nezbytně nemusí dojít

00:01:02.180 --> 00:01:03.400
k příjmu elektronů.

00:01:03.400 --> 00:01:04.600
Spíš k přivlastnění.

00:01:04.600 --> 00:01:07.410
A důvod, proč se tento děj nazývá redukce,
je ten, že pokud

00:01:07.410 --> 00:01:11.790
přijímáte elektrony, váš pomyslný náboj - 
kdyby jste je skutečně přijímali -

00:01:11.790 --> 00:01:13.940
je tím redukován.

00:01:13.940 --> 00:01:16.010
A důvod, proč se opačný děj 
nazývá oxidace,

00:01:16.010 --> 00:01:19.340
je ten, že ke ztrátě elektronů 
většinou dochází ve prospěch kyslíku.

00:01:19.340 --> 00:01:20.920
Ovšem nemusí to být pouze kyslík.

00:01:20.920 --> 00:01:24.100
Může to být jakákoliv molekula,
která si přivlastní vaše elektrony.

00:01:24.100 --> 00:01:27.890
Myslím, že nějaký hezký příklad

00:01:27.890 --> 00:01:29.760
by celou věc osvětlil.

00:01:29.760 --> 00:01:33.530
Řekněme, že si připravím molekulový vodík,

00:01:33.530 --> 00:01:37.180
který je v plynném skupenství,
a spálím ho v prostředí

00:01:37.180 --> 00:01:39.030
s molekulovým kyslíkem.

00:01:39.030 --> 00:01:41.010
Tohle se stalo se vzducholodí Hindenburg.

00:01:41.010 --> 00:01:43.470
Naplnili balon vodíkem a 
někde se vytvořila jiskra,

00:01:43.470 --> 00:01:45.630
a jelikož byl přítomen i kyslík,

00:01:45.630 --> 00:01:47.220
tak následovala obrovská exploze.

00:01:47.220 --> 00:01:50.040
V průběhu reakce máme 
na každý mol molekulového kyslíku

00:01:50.040 --> 00:01:52.700
dva moly molekulového vodíku -

00:01:52.700 --> 00:01:55.070
jen si dávám pozor,
aby ta rovnice byla vyvážená -

00:01:55.070 --> 00:02:01.070
produktem reakce jsou dva moly vody
a spousta tepla.

00:02:01.070 --> 00:02:02.880
Tahle věc vážně bouchne.

00:02:06.450 --> 00:02:08.229
Mohli bychom mluvit o Hindenburgu,

00:02:08.229 --> 00:02:10.190
ale důvod, proč jsem tohle napsal je,

00:02:10.190 --> 00:02:13.530
že chci ukázat,
co se oxiduje

00:02:13.530 --> 00:02:15.600
a co se redukuje.

00:02:15.600 --> 00:02:18.760
Takže v tomhle případě právě zde,
na vodíku,

00:02:18.760 --> 00:02:20.630
molekulový vodík vypadá takto.

00:02:20.630 --> 00:02:23.660
Mezi atomy vodíku existuje 
kovalentní vazba.

00:02:23.660 --> 00:02:25.540
Sdílejí navzájem svůj elektron tak,

00:02:25.540 --> 00:02:27.840
aby mohly předstírat, že jejich orbital 1s

00:02:27.840 --> 00:02:28.950
je zcela zaplněn.

00:02:28.950 --> 00:02:31.180
Takže tady k žádné 
ztrátě elektronů nedochází.

00:02:31.180 --> 00:02:33.150
Nepřivlastňují si elektron toho druhého.

00:02:33.150 --> 00:02:36.160
Říkáme tedy, že jsou neutrální, 
mají oxidační číslo rovné nule.

00:02:36.160 --> 00:02:38.150
Nepřijaly ani neztratily žádné elektrony.

00:02:38.150 --> 00:02:38.890
Jen je sdílejí.

00:02:38.890 --> 00:02:40.690
To samé platí pro molekulový kyslík.

00:02:40.690 --> 00:02:43.850
A mezi atomy kyslíku je
ve skutečnosti dvojná vazba.

00:02:43.890 --> 00:02:46.310
Ale oba atomy jsou kyslíky,
takže není důvod,

00:02:46.310 --> 00:02:49.240
proč by mělo dojít ke ztrátě
či příjmu elektronů.

00:02:49.240 --> 00:02:52.940
Ale když se přesuneme
na tuto stranu rovnice,

00:02:52.940 --> 00:02:54.440
stane se něco zajímavého.

00:02:54.440 --> 00:02:58.710
Na každý kyslík zde připadají dva vodíky.

00:03:02.060 --> 00:03:05.780
A představit si to můžeme tak,
že kyslík si přivlastňuje

00:03:05.780 --> 00:03:07.040
elektrony těchto vodíků.

00:03:07.040 --> 00:03:09.770
Vodík má ve valenční vrstvě 
jeden elektron.

00:03:09.770 --> 00:03:12.780
U kovalentních vazeb jde o to,
že jeden atom dá druhému elektron

00:03:12.780 --> 00:03:14.900
a stejně tak druhý 
dá elektron prvnímu tak,

00:03:14.900 --> 00:03:16.280
že oba sdílejí kompletní pár.

00:03:16.280 --> 00:03:18.610
Ale víme nebo si zopakujeme,

00:03:18.610 --> 00:03:23.510
že kyslík má mnohem vyšší
hodnotu elektronegativity než vodík.

00:03:23.510 --> 00:03:26.190
Tohle je glukóza,
která tu zbyla

00:03:26.190 --> 00:03:29.150
z natáčení videa o buněčném dýchání.

00:03:29.150 --> 00:03:32.600
Teď tomu nemusíte věnovat pozornost,
ale celé to propojím v dalším videu.

00:03:32.600 --> 00:03:36.380
Když se podíváme ne periodickou tabulku,
jestli si pamatujete z videí o chemii,

00:03:36.380 --> 00:03:39.510
hodnota elektronegativity stoupá

00:03:39.510 --> 00:03:42.470
diagonálně směrem doprava nahoru.

00:03:42.470 --> 00:03:46.100
Prvky s nejvyšší hodnotou 
elektronegativity jsou zde,

00:03:46.100 --> 00:03:48.680
zde jsou prvky s nejnižší 
hodnotou elektronegativity.

00:03:48.680 --> 00:03:54.250
Hodnota elektronegativity udává, 
jak moc si prvek přivlastňuje elektrony.

00:04:03.730 --> 00:04:08.520
Přestože mají kyslík a vodík mezi sebou 
kovalentní vazbu v molekule vody

00:04:08.520 --> 00:04:10.440
- sdílejí elektrony -

00:04:10.440 --> 00:04:14.210
kyslík má mnohem vyšší hodnotu
elektronegativity než vodík,

00:04:14.210 --> 00:04:15.740
takže si elektrony přivlastní.

00:04:15.740 --> 00:04:18.179
Dokonce pokud vezmete 
některé prvky z této oblasti

00:04:18.179 --> 00:04:21.690
a vytvoříte vazbu s prvky z této oblasti,
tyto prvky z pravé části tabulky

00:04:21.690 --> 00:04:24.920
mají o tolik vyšší elektronegativitu
než prvky z levé části tabulky,

00:04:24.920 --> 00:04:27.100
že sdílené elektrony ukradnou,

00:04:27.100 --> 00:04:28.650
nejen přivlastní.

00:04:28.650 --> 00:04:30.940
Ale když se mluví 
o hodnotách elektronegativity,

00:04:30.940 --> 00:04:33.410
znamená to jen, jak moc
má daný prvek rád elektrony.

00:04:33.410 --> 00:04:36.290
Když se tedy podíváme na tuto vazbu 
mezi kyslíkem a vodíkem,

00:04:36.290 --> 00:04:39.770
viděli jsme v periodické tabulce, 
že kyslík má vyšší elektronegativitu,

00:04:39.770 --> 00:04:42.100
takže v této vazbě elektrony stráví

00:04:42.100 --> 00:04:43.880
mnohem více času v blízkosti kyslíku.

00:04:43.880 --> 00:04:46.190
Říkali jsme si o vodíkových vazbách.

00:04:46.190 --> 00:04:49.780
Na této straně molekuly vody se vytváří 
parciální záporný náboj

00:04:49.780 --> 00:04:52.630
a na opačné straně naopak

00:04:52.630 --> 00:04:54.810
parciální kladný náboj.

00:04:54.810 --> 00:04:57.900
Jednou za čas se elektrony ukáží i
v blízkosti vodíků.

00:04:57.930 --> 00:05:01.370
Když mluvíme o oxidaci a redukci,

00:05:01.370 --> 00:05:03.130
nejedná se o žádné parciální náboje.

00:05:03.130 --> 00:05:07.110
Pokud si jeden prvek 
přivlastňuje elektrony více,

00:05:07.110 --> 00:05:10.890
pak kvůli oxidačnímu číslu předpokládáme,

00:05:10.890 --> 00:05:12.470
že si tento elektron vzal.

00:05:12.470 --> 00:05:16.580
Při určování oxidačního čísla 
předpokládáme, že kyslík v molekule vody

00:05:16.580 --> 00:05:19.220
elektron úplně přebral a přiřadíme mu

00:05:19.220 --> 00:05:22.740
oxidační číslo 1-.

00:05:22.740 --> 00:05:25.090
Dohodou je náboj psán za

00:05:25.090 --> 00:05:26.960
číslo udávající oxidační stav.

00:05:26.960 --> 00:05:29.680
Aby se to celé nepletlo 
se skutečným nábojem.

00:05:29.680 --> 00:05:31.710
Má tedy oxidační číslo 1-, protože

00:05:31.710 --> 00:05:34.110
z pohledu oxidačního stavu
si jeden elektron bere.

00:05:34.110 --> 00:05:35.230
Přijímá jeden elektron.

00:05:35.230 --> 00:05:37.380
Proto jsem to na začátku 
uvedl v uvozovkách.

00:05:37.380 --> 00:05:39.140
Protože ho ve skutečnosti nepřijímá.

00:05:39.140 --> 00:05:41.310
Jen se většinu času 
zdržuje v jeho blízkosti.

00:05:41.310 --> 00:05:42.370
Přivlastňuje si ho.

00:05:42.370 --> 00:05:45.370
A tak stejně s tímhle vodíkem -
pozor na to, tohle není -

00:05:45.370 --> 00:05:48.300
kyslík si přivlastnil jeden elektron
od tohoto vodíku a

00:05:48.300 --> 00:05:49.950
další elektron od tohoto vodíku.

00:05:49.950 --> 00:05:52.890
Místo 1- by to tedy mělo být 2-.

00:05:52.890 --> 00:05:55.590
Mělo by to být 2-, protože si přivlastňuje

00:05:55.590 --> 00:05:58.140
jeden elektron odsud a jeden odsud.

00:05:58.140 --> 00:06:02.570
Obecně řečeno, pokud kyslík 
vstupuje do vazby s jinými atomy

00:06:02.570 --> 00:06:09.720
nebo prvky, má obvykle
oxidační číslo 2-.

00:06:10.050 --> 00:06:14.170
Takže tenhle má oxidační číslo 2-,
protože "získal" 2 elektrony -

00:06:14.180 --> 00:06:15.870
opět psáno v uvozovkách.

00:06:15.870 --> 00:06:18.710
"Získal" dva elektrony.

00:06:18.710 --> 00:06:21.850
Víme, že je ve skutečnosti nezískal,
jen si je přivlastňuje.

00:06:21.850 --> 00:06:24.790
Tyhle vodíky každý ztratily
po elektronu.

00:06:24.790 --> 00:06:32.340
Jejich oxidační číslo je tudíž 1+.

00:06:32.630 --> 00:06:35.930
Takže spalováním vodíku s kyslíkem -

00:06:35.930 --> 00:06:39.420
vodíky předtím měly
oxidační číslo rovno nule,

00:06:39.420 --> 00:06:42.710
oba tyto vodíky měly
oxidační číslo rovno nule -

00:06:42.710 --> 00:06:45.130
ale nyní mají oxidační číslo rovno 1+,

00:06:45.130 --> 00:06:48.650
protože ztratily své elektrony,
když vstoupily do vazby s kyslíkem.

00:06:48.660 --> 00:06:52.550
Říkáme tedy, že tyto vodíky 
byly oxidovány.

00:06:56.790 --> 00:07:04.340
Takže v důsledku této reakce
byly vodíky oxidovány.

00:07:04.850 --> 00:07:06.330
Proč byly oxidovány?

00:07:06.330 --> 00:07:08.370
Protože před reakcí v molekulovém vodíku

00:07:08.370 --> 00:07:10.430
docházelo k rovnoměrnému 
sdílení elektronů.

00:07:10.430 --> 00:07:13.770
Ale pak vytvořil vazbu s kyslíkem,
který si jeho elektrony přivlastnil.

00:07:13.770 --> 00:07:16.780
Takže vodík ztrácí své elektrony
ve prospěch kyslíku,

00:07:16.780 --> 00:07:18.320
byl tudíž oxidován.

00:07:18.320 --> 00:07:29.230
Podobně je to s kyslíkem,
ten byl po reakci redukován.

00:07:30.210 --> 00:07:31.530
Proč byl redukován?

00:07:31.530 --> 00:07:33.850
V molekulovém stavu 
elektrony rovnoměrně sdílel.

00:07:33.850 --> 00:07:35.330
Neztrácel je ani nepřijímal.

00:07:35.330 --> 00:07:39.590
Ale zde v molekule vody, kde je ve vazbě
s prvkem s mnohem nižší hodnotou

00:07:39.590 --> 00:07:42.460
elektronegativity, si naráz elektrony

00:07:42.460 --> 00:07:44.450
přivlastnit může, přijímá je.

00:07:44.450 --> 00:07:48.195
Takže tento pomyslný náboj 
je redukován o dva.

00:07:50.410 --> 00:07:53.050
Kdybych chtěl sledovat všechny elektrony,

00:07:53.050 --> 00:07:55.170
neboť tu mluvíme o jejich ztrácení

00:07:55.170 --> 00:07:58.630
a přijímání, můžu napsat obě poloreakce.

00:07:58.630 --> 00:08:01.050
Tohle by všechno mělo být
opakování z hodin chemie.

00:08:01.050 --> 00:08:02.780
Ale opakování matka moudrosti.

00:08:02.780 --> 00:08:05.000
Dám tohle video do biologické sekce,

00:08:05.000 --> 00:08:07.890
aby si biologové mohli

00:08:07.890 --> 00:08:10.010
osvěžit v této oblasti paměť.

00:08:10.010 --> 00:08:11.440
Můžeme napsat dvě poloreakce.

00:08:11.440 --> 00:08:17.160
Můžeme říct, že jsme začali
s dvěma moly molekulového vodíku.

00:08:17.160 --> 00:08:21.150
Jejich oxidační číslo je nulové, 
jsou neutrální.

00:08:21.150 --> 00:08:23.010
Takže sem můžu napsat nulu.

00:08:23.010 --> 00:08:26.020
A po reakci získám - na druhé straně
reakční rovnice získám -

00:08:26.020 --> 00:08:29.340
dva moly molekulového vodíku.

00:08:29.340 --> 00:08:33.060
Ale každý z těchto vodíků má nyní

00:08:33.060 --> 00:08:35.450
oxidační číslo rovno 1+.

00:08:38.529 --> 00:08:39.890
Nebo jinak - každý z nich -

00:08:39.890 --> 00:08:41.020
jsou tu čtyři vodíky.

00:08:41.020 --> 00:08:44.080
Tohle je molekulový vodík,
který má v molekule dva atomy vodíku,

00:08:44.080 --> 00:08:46.050
a my máme dva moly molekulového vodíku.

00:08:46.050 --> 00:08:47.760
Takže tu máme celkem čtyři vodíky.

00:08:47.760 --> 00:08:50.480
Každý z nich ztratil jeden elektron.

00:08:50.480 --> 00:08:53.420
Takže napíšu:
"+ 4 elektrony".

00:08:54.530 --> 00:08:56.460
Tohle je poloreakce pro vodík.

00:08:56.460 --> 00:08:58.640
Ztratil 4 elektrony.

00:08:58.640 --> 00:09:03.700
Jinými slovy

00:09:03.760 --> 00:09:08.540
vodík byl oxidován,
protože ztratil elektrony.

00:09:08.540 --> 00:09:11.200
OIL: Oxidation Is Loosing 
(pozn. oxidace je ztráta).

00:09:11.200 --> 00:09:14.830
A pak další poloreakce,

00:09:14.830 --> 00:09:16.750
kdybych měl psát poloreakci pro kyslík.

00:09:16.750 --> 00:09:21.640
Začínáme s molem molekulového kyslíku

00:09:21.640 --> 00:09:24.220
a přidávám k tomu 4 elektrony.

00:09:24.220 --> 00:09:25.970
Nemůžu vyrobit elektrony z ničeho.

00:09:25.970 --> 00:09:28.040
Získávám ty elektrony z vodíků,

00:09:28.040 --> 00:09:29.240
dávám je kyslíku.

00:09:29.240 --> 00:09:35.560
A tak na této straně poloreakce
získám dva moly -

00:09:35.560 --> 00:09:38.650
můžu to napsat takto - dva moly kyslíku.

00:09:38.650 --> 00:09:43.320
Každý z nich má oxidační číslo 2-.

00:09:43.700 --> 00:09:45.080
Takže tohle jsou poloreakce.

00:09:45.080 --> 00:09:47.630
Ukazuju tím, že vodík
v průběhu spalné reakce

00:09:47.630 --> 00:09:50.310
ztratil elektrony.

00:09:50.310 --> 00:09:53.830
A kyslík tyto elektrony přijal.

00:09:53.830 --> 00:10:02.370
To znamená, že kyslík byl redukován.

00:10:02.370 --> 00:10:05.120
To je všechno hezké a 
taky trochu opakování toho,

00:10:05.120 --> 00:10:07.410
co jsme se naučili v chemii.

00:10:07.410 --> 00:10:09.520
Ale teď vám úplně popletu hlavu.

00:10:09.520 --> 00:10:12.750
Protože vám ukážu,
jak o celé věci přemýšlí biolog.

00:10:12.750 --> 00:10:14.350
Není to vždycky tak,

00:10:14.350 --> 00:10:16.440
někdy biolog použije definici,

00:10:16.440 --> 00:10:18.020
kterou jste se naučili v chemii.

00:10:18.020 --> 00:10:21.130
V mnoha různých učebnicích
biologie se dočtete -

00:10:21.130 --> 00:10:23.915
a tohle mě vždy velmi mátlo -

00:10:23.915 --> 00:10:34.240
že oxidace je ztráta
vodíkových atomů.

00:10:39.220 --> 00:10:51.410
A redukce je příjem vodíkových atomů.

00:10:52.210 --> 00:10:54.260
Když jsem to zprvu studoval,
říkal jsem si,

00:10:54.260 --> 00:10:57.190
tohle jsem se přece učil v chemii
a tam mluvili o elektronech.

00:10:57.190 --> 00:10:59.730
Vodíkový atom je přece
proton a elektron.

00:10:59.730 --> 00:11:01.130
jakou to má souvislost?

00:11:01.130 --> 00:11:04.660
A tohle je vlastně centrální
myšlenka tohoto videa.

00:11:04.900 --> 00:11:08.930
Důvod, proč jsou obě
definice konsistentní, je tento.

00:11:08.930 --> 00:11:19.680
V biologickém světě je to vodík,

00:11:19.680 --> 00:11:22.230
který je vyměňován.

00:11:22.230 --> 00:11:27.450
Vytváří vazby s uhlíkem, kyslíkem,

00:11:27.970 --> 00:11:30.500
fosforem, dusíkem.

00:11:30.500 --> 00:11:35.230
Když se podíváme na periodickou tabulku,

00:11:35.570 --> 00:11:40.840
vidíme, kde je vodík 
a kde uhlík, dusík, kyslík

00:11:40.840 --> 00:11:43.700
a fosfor a vlastně všechny další prvky.

00:11:43.700 --> 00:11:46.840
Vidíme, že všechno, s čím se vodík 
v biologických systémech váže,

00:11:46.840 --> 00:11:50.570
má mnohem vyšší

00:11:50.570 --> 00:11:52.920
hodnotu elektronegativity než on sám.

00:11:52.920 --> 00:11:55.530
Pokud se tedy s vodíkem váže uhlík,

00:11:55.530 --> 00:11:57.740
je to uhlík, který si 
elektrony přivlastňuje.

00:11:57.740 --> 00:12:00.610
V případě, že vodík je přenesen na kyslík,

00:12:00.610 --> 00:12:04.260
spolu se svým elektronem,
uhlík ztratí vodíkový atom,

00:12:04.260 --> 00:12:06.220
ale ve skutečnosti ztratil ten elektron,

00:12:06.220 --> 00:12:07.450
který si přivlastňoval.

00:12:07.450 --> 00:12:09.940
A nyní si ho může přivlastnit kyslík.

00:12:09.940 --> 00:12:11.990
Takže tyto definice jsou konzistentní.

00:12:11.990 --> 00:12:14.630
A jediný důvod, proč jsem vám
ukázal tento příklad, je,

00:12:14.630 --> 00:12:17.760
že zde biologická definice neplatí.

00:12:17.760 --> 00:12:21.900
Můžete rozhodně říct,
že kyslík přijímá

00:12:21.900 --> 00:12:23.650
vodíky v této reakci.

00:12:23.650 --> 00:12:27.000
Takže stále můžeme říct,
že je kyslík redukován,

00:12:27.000 --> 00:12:30.110
v souladu s biologickou definicí.

00:12:30.110 --> 00:12:32.780
Ale už moc nejde tvrdit,
že vodík

00:12:32.780 --> 00:12:34.740
ztrácí vodíky.

00:12:34.740 --> 00:12:37.840
V tomhle případě vodík
prostě jen ztrácí elektrony.

00:12:37.840 --> 00:12:39.160
Neztrácí sebe sama.

00:12:39.160 --> 00:12:42.100
Možná by jste mohli tvrdit,
že ztrácí sebe, neboť je převzat.

00:12:42.100 --> 00:12:44.700
Ale biologická definice
vychází ze stejného principu.

00:12:44.700 --> 00:12:48.690
A ta je, že když vodík vytváří vazby
s většinou atomů

00:12:48.690 --> 00:12:51.520
v biologických sloučeninách,
má sklon elektrony poskytovat.

00:12:51.520 --> 00:12:54.470
Takže když uhlík ztratí vodík
a předá ho kyslíku,

00:12:54.470 --> 00:12:56.560
uhlík ve skutečnosti ztratí elektron,

00:12:56.560 --> 00:12:58.170
který si od vodíku přivlastňoval.

00:12:58.170 --> 00:12:59.850
A nyní si ho přivlastňuje kyslík.

00:12:59.850 --> 00:13:03.090
Takže uhlík bude oxidován

00:13:03.090 --> 00:13:04.370
a kyslík redukován.

00:13:04.370 --> 00:13:05.730
Doufám, že jsem vás nezmátl.

00:13:05.730 --> 00:13:07.940
V příštím videu vám
ukážu pár dalších příkladů.

00:13:07.940 --> 00:13:09.490
Mluvím o tomhle proto,

00:13:09.490 --> 00:13:12.460
abychom to mohli aplikovat
na buněčné dýchání.

00:13:12.460 --> 00:13:14.960
Aby vás nemátlo,
když lidé začnou říkat,

00:13:14.960 --> 00:13:20.710
že NAD je redukován příjmem vodíku.

00:13:20.710 --> 00:13:23.860
Nebo že je oxidován,
když tento vodík ztrácí, a tak dále.

00:13:23.860 --> 00:13:26.770
Chci, abyste viděli,
že tohle jsou ty samé definice,

00:13:26.770 --> 00:13:28.540
které jste se naučili v chemii.