WEBVTT 00:00:00.510 --> 00:00:02.900 Chci v tomto videu zopakovat, 00:00:02.900 --> 00:00:07.540 co jsme se naučili v chemii o oxidaci 00:00:07.540 --> 00:00:10.450 a o jejím opaku - redukci. 00:00:10.450 --> 00:00:13.510 Pak se chci podívat na to, jak chemická podstata věci 00:00:13.510 --> 00:00:17.340 zapadá do kontextu biologie nebo biochemie. 00:00:17.340 --> 00:00:20.150 A když se vše podaří, uvidíme, že oboje je jedno a to samé. 00:00:20.150 --> 00:00:22.840 Jen krátké opakování, pokud jste zhlédli videa o chemii. 00:00:22.840 --> 00:00:25.490 Na oxidaci se můžeme podívat - vlastně 00:00:25.490 --> 00:00:27.715 existuje na to známá mnemotechnická pomůcka. 00:00:27.715 --> 00:00:35.980 Zní: OIL RIG, kde OIL nám říká, že oxidace je "ztráta" - 00:00:35.980 --> 00:00:38.940 dávám to do uvozovek, protože nemusí nezbytně dojít 00:00:38.940 --> 00:00:41.430 ke ztrátě elektronů, k tomu se dostaneme později - 00:00:41.430 --> 00:00:43.380 tedy oxidace je "ztráta" elektronů. 00:00:43.380 --> 00:00:46.100 To jste se měli dozvědět v chemii. 00:00:46.650 --> 00:00:54.020 A pak jste se také dozvěděli, že redukce je "příjem" - 00:00:54.020 --> 00:00:55.920 a to dávám také do uvozovek - 00:00:55.920 --> 00:00:59.730 je to "příjem" elektronů. 00:00:59.730 --> 00:01:02.180 Do uvozovek to dávám proto, že nezbytně nemusí dojít 00:01:02.180 --> 00:01:03.400 k příjmu elektronů. 00:01:03.400 --> 00:01:04.600 Spíš k přivlastnění. 00:01:04.600 --> 00:01:07.410 A důvod, proč se tento děj nazývá redukce, je ten, že pokud 00:01:07.410 --> 00:01:11.790 přijímáte elektrony, váš pomyslný náboj - kdyby jste je skutečně přijímali - 00:01:11.790 --> 00:01:13.940 je tím redukován. 00:01:13.940 --> 00:01:16.010 A důvod, proč se opačný děj nazývá oxidace, 00:01:16.010 --> 00:01:19.340 je ten, že ke ztrátě elektronů většinou dochází ve prospěch kyslíku. 00:01:19.340 --> 00:01:20.920 Ovšem nemusí to být pouze kyslík. 00:01:20.920 --> 00:01:24.100 Může to být jakákoliv molekula, která si přivlastní vaše elektrony. 00:01:24.100 --> 00:01:27.890 Myslím, že nějaký hezký příklad 00:01:27.890 --> 00:01:29.760 by celou věc osvětlil. 00:01:29.760 --> 00:01:33.530 Řekněme, že si připravím molekulový vodík, 00:01:33.530 --> 00:01:37.180 který je v plynném skupenství, a spálím ho v prostředí 00:01:37.180 --> 00:01:39.030 s molekulovým kyslíkem. 00:01:39.030 --> 00:01:41.010 Tohle se stalo se vzducholodí Hindenburg. 00:01:41.010 --> 00:01:43.470 Naplnili balon vodíkem a někde se vytvořila jiskra, 00:01:43.470 --> 00:01:45.630 a jelikož byl přítomen i kyslík, 00:01:45.630 --> 00:01:47.220 tak následovala obrovská exploze. 00:01:47.220 --> 00:01:50.040 V průběhu reakce máme na každý mol molekulového kyslíku 00:01:50.040 --> 00:01:52.700 dva moly molekulového vodíku - 00:01:52.700 --> 00:01:55.070 jen si dávám pozor, aby ta rovnice byla vyvážená - 00:01:55.070 --> 00:02:01.070 produktem reakce jsou dva moly vody a spousta tepla. 00:02:01.070 --> 00:02:02.880 Tahle věc vážně bouchne. 00:02:06.450 --> 00:02:08.229 Mohli bychom mluvit o Hindenburgu, 00:02:08.229 --> 00:02:10.190 ale důvod, proč jsem tohle napsal je, 00:02:10.190 --> 00:02:13.530 že chci ukázat, co se oxiduje 00:02:13.530 --> 00:02:15.600 a co se redukuje. 00:02:15.600 --> 00:02:18.760 Takže v tomhle případě právě zde, na vodíku, 00:02:18.760 --> 00:02:20.630 molekulový vodík vypadá takto. 00:02:20.630 --> 00:02:23.660 Mezi atomy vodíku existuje kovalentní vazba. 00:02:23.660 --> 00:02:25.540 Sdílejí navzájem svůj elektron tak, 00:02:25.540 --> 00:02:27.840 aby mohly předstírat, že jejich orbital 1s 00:02:27.840 --> 00:02:28.950 je zcela zaplněn. 00:02:28.950 --> 00:02:31.180 Takže tady k žádné ztrátě elektronů nedochází. 00:02:31.180 --> 00:02:33.150 Nepřivlastňují si elektron toho druhého. 00:02:33.150 --> 00:02:36.160 Říkáme tedy, že jsou neutrální, mají oxidační číslo rovné nule. 00:02:36.160 --> 00:02:38.150 Nepřijaly ani neztratily žádné elektrony. 00:02:38.150 --> 00:02:38.890 Jen je sdílejí. 00:02:38.890 --> 00:02:40.690 To samé platí pro molekulový kyslík. 00:02:40.690 --> 00:02:43.850 A mezi atomy kyslíku je ve skutečnosti dvojná vazba. 00:02:43.890 --> 00:02:46.310 Ale oba atomy jsou kyslíky, takže není důvod, 00:02:46.310 --> 00:02:49.240 proč by mělo dojít ke ztrátě či příjmu elektronů. 00:02:49.240 --> 00:02:52.940 Ale když se přesuneme na tuto stranu rovnice, 00:02:52.940 --> 00:02:54.440 stane se něco zajímavého. 00:02:54.440 --> 00:02:58.710 Na každý kyslík zde připadají dva vodíky. 00:03:02.060 --> 00:03:05.780 A představit si to můžeme tak, že kyslík si přivlastňuje 00:03:05.780 --> 00:03:07.040 elektrony těchto vodíků. 00:03:07.040 --> 00:03:09.770 Vodík má ve valenční vrstvě jeden elektron. 00:03:09.770 --> 00:03:12.780 U kovalentních vazeb jde o to, že jeden atom dá druhému elektron 00:03:12.780 --> 00:03:14.900 a stejně tak druhý dá elektron prvnímu tak, 00:03:14.900 --> 00:03:16.280 že oba sdílejí kompletní pár. 00:03:16.280 --> 00:03:18.610 Ale víme nebo si zopakujeme, 00:03:18.610 --> 00:03:23.510 že kyslík má mnohem vyšší hodnotu elektronegativity než vodík. 00:03:23.510 --> 00:03:26.190 Tohle je glukóza, která tu zbyla 00:03:26.190 --> 00:03:29.150 z natáčení videa o buněčném dýchání. 00:03:29.150 --> 00:03:32.600 Teď tomu nemusíte věnovat pozornost, ale celé to propojím v dalším videu. 00:03:32.600 --> 00:03:36.380 Když se podíváme ne periodickou tabulku, jestli si pamatujete z videí o chemii, 00:03:36.380 --> 00:03:39.510 hodnota elektronegativity stoupá 00:03:39.510 --> 00:03:42.470 diagonálně směrem doprava nahoru. 00:03:42.470 --> 00:03:46.100 Prvky s nejvyšší hodnotou elektronegativity jsou zde, 00:03:46.100 --> 00:03:48.680 zde jsou prvky s nejnižší hodnotou elektronegativity. 00:03:48.680 --> 00:03:54.250 Hodnota elektronegativity udává, jak moc si prvek přivlastňuje elektrony. 00:04:03.730 --> 00:04:08.520 Přestože mají kyslík a vodík mezi sebou kovalentní vazbu v molekule vody 00:04:08.520 --> 00:04:10.440 - sdílejí elektrony - 00:04:10.440 --> 00:04:14.210 kyslík má mnohem vyšší hodnotu elektronegativity než vodík, 00:04:14.210 --> 00:04:15.740 takže si elektrony přivlastní. 00:04:15.740 --> 00:04:18.179 Dokonce pokud vezmete některé prvky z této oblasti 00:04:18.179 --> 00:04:21.690 a vytvoříte vazbu s prvky z této oblasti, tyto prvky z pravé části tabulky 00:04:21.690 --> 00:04:24.920 mají o tolik vyšší elektronegativitu než prvky z levé části tabulky, 00:04:24.920 --> 00:04:27.100 že sdílené elektrony ukradnou, 00:04:27.100 --> 00:04:28.650 nejen přivlastní. 00:04:28.650 --> 00:04:30.940 Ale když se mluví o hodnotách elektronegativity, 00:04:30.940 --> 00:04:33.410 znamená to jen, jak moc má daný prvek rád elektrony. 00:04:33.410 --> 00:04:36.290 Když se tedy podíváme na tuto vazbu mezi kyslíkem a vodíkem, 00:04:36.290 --> 00:04:39.770 viděli jsme v periodické tabulce, že kyslík má vyšší elektronegativitu, 00:04:39.770 --> 00:04:42.100 takže v této vazbě elektrony stráví 00:04:42.100 --> 00:04:43.880 mnohem více času v blízkosti kyslíku. 00:04:43.880 --> 00:04:46.190 Říkali jsme si o vodíkových vazbách. 00:04:46.190 --> 00:04:49.780 Na této straně molekuly vody se vytváří parciální záporný náboj 00:04:49.780 --> 00:04:52.630 a na opačné straně naopak 00:04:52.630 --> 00:04:54.810 parciální kladný náboj. 00:04:54.810 --> 00:04:57.900 Jednou za čas se elektrony ukáží i v blízkosti vodíků. 00:04:57.930 --> 00:05:01.370 Když mluvíme o oxidaci a redukci, 00:05:01.370 --> 00:05:03.130 nejedná se o žádné parciální náboje. 00:05:03.130 --> 00:05:07.110 Pokud si jeden prvek přivlastňuje elektrony více, 00:05:07.110 --> 00:05:10.890 pak kvůli oxidačnímu číslu předpokládáme, 00:05:10.890 --> 00:05:12.470 že si tento elektron vzal. 00:05:12.470 --> 00:05:16.580 Při určování oxidačního čísla předpokládáme, že kyslík v molekule vody 00:05:16.580 --> 00:05:19.220 elektron úplně přebral a přiřadíme mu 00:05:19.220 --> 00:05:22.740 oxidační číslo 1-. 00:05:22.740 --> 00:05:25.090 Dohodou je náboj psán za 00:05:25.090 --> 00:05:26.960 číslo udávající oxidační stav. 00:05:26.960 --> 00:05:29.680 Aby se to celé nepletlo se skutečným nábojem. 00:05:29.680 --> 00:05:31.710 Má tedy oxidační číslo 1-, protože 00:05:31.710 --> 00:05:34.110 z pohledu oxidačního stavu si jeden elektron bere. 00:05:34.110 --> 00:05:35.230 Přijímá jeden elektron. 00:05:35.230 --> 00:05:37.380 Proto jsem to na začátku uvedl v uvozovkách. 00:05:37.380 --> 00:05:39.140 Protože ho ve skutečnosti nepřijímá. 00:05:39.140 --> 00:05:41.310 Jen se většinu času zdržuje v jeho blízkosti. 00:05:41.310 --> 00:05:42.370 Přivlastňuje si ho. 00:05:42.370 --> 00:05:45.370 A tak stejně s tímhle vodíkem - pozor na to, tohle není - 00:05:45.370 --> 00:05:48.300 kyslík si přivlastnil jeden elektron od tohoto vodíku a 00:05:48.300 --> 00:05:49.950 další elektron od tohoto vodíku. 00:05:49.950 --> 00:05:52.890 Místo 1- by to tedy mělo být 2-. 00:05:52.890 --> 00:05:55.590 Mělo by to být 2-, protože si přivlastňuje 00:05:55.590 --> 00:05:58.140 jeden elektron odsud a jeden odsud. 00:05:58.140 --> 00:06:02.570 Obecně řečeno, pokud kyslík vstupuje do vazby s jinými atomy 00:06:02.570 --> 00:06:09.720 nebo prvky, má obvykle oxidační číslo 2-. 00:06:10.050 --> 00:06:14.170 Takže tenhle má oxidační číslo 2-, protože "získal" 2 elektrony - 00:06:14.180 --> 00:06:15.870 opět psáno v uvozovkách. 00:06:15.870 --> 00:06:18.710 "Získal" dva elektrony. 00:06:18.710 --> 00:06:21.850 Víme, že je ve skutečnosti nezískal, jen si je přivlastňuje. 00:06:21.850 --> 00:06:24.790 Tyhle vodíky každý ztratily po elektronu. 00:06:24.790 --> 00:06:32.340 Jejich oxidační číslo je tudíž 1+. 00:06:32.630 --> 00:06:35.930 Takže spalováním vodíku s kyslíkem - 00:06:35.930 --> 00:06:39.420 vodíky předtím měly oxidační číslo rovno nule, 00:06:39.420 --> 00:06:42.710 oba tyto vodíky měly oxidační číslo rovno nule - 00:06:42.710 --> 00:06:45.130 ale nyní mají oxidační číslo rovno 1+, 00:06:45.130 --> 00:06:48.650 protože ztratily své elektrony, když vstoupily do vazby s kyslíkem. 00:06:48.660 --> 00:06:52.550 Říkáme tedy, že tyto vodíky byly oxidovány. 00:06:56.790 --> 00:07:04.340 Takže v důsledku této reakce byly vodíky oxidovány. 00:07:04.850 --> 00:07:06.330 Proč byly oxidovány? 00:07:06.330 --> 00:07:08.370 Protože před reakcí v molekulovém vodíku 00:07:08.370 --> 00:07:10.430 docházelo k rovnoměrnému sdílení elektronů. 00:07:10.430 --> 00:07:13.770 Ale pak vytvořil vazbu s kyslíkem, který si jeho elektrony přivlastnil. 00:07:13.770 --> 00:07:16.780 Takže vodík ztrácí své elektrony ve prospěch kyslíku, 00:07:16.780 --> 00:07:18.320 byl tudíž oxidován. 00:07:18.320 --> 00:07:29.230 Podobně je to s kyslíkem, ten byl po reakci redukován. 00:07:30.210 --> 00:07:31.530 Proč byl redukován? 00:07:31.530 --> 00:07:33.850 V molekulovém stavu elektrony rovnoměrně sdílel. 00:07:33.850 --> 00:07:35.330 Neztrácel je ani nepřijímal. 00:07:35.330 --> 00:07:39.590 Ale zde v molekule vody, kde je ve vazbě s prvkem s mnohem nižší hodnotou 00:07:39.590 --> 00:07:42.460 elektronegativity, si naráz elektrony 00:07:42.460 --> 00:07:44.450 přivlastnit může, přijímá je. 00:07:44.450 --> 00:07:48.195 Takže tento pomyslný náboj je redukován o dva. 00:07:50.410 --> 00:07:53.050 Kdybych chtěl sledovat všechny elektrony, 00:07:53.050 --> 00:07:55.170 neboť tu mluvíme o jejich ztrácení 00:07:55.170 --> 00:07:58.630 a přijímání, můžu napsat obě poloreakce. 00:07:58.630 --> 00:08:01.050 Tohle by všechno mělo být opakování z hodin chemie. 00:08:01.050 --> 00:08:02.780 Ale opakování matka moudrosti. 00:08:02.780 --> 00:08:05.000 Dám tohle video do biologické sekce, 00:08:05.000 --> 00:08:07.890 aby si biologové mohli 00:08:07.890 --> 00:08:10.010 osvěžit v této oblasti paměť. 00:08:10.010 --> 00:08:11.440 Můžeme napsat dvě poloreakce. 00:08:11.440 --> 00:08:17.160 Můžeme říct, že jsme začali s dvěma moly molekulového vodíku. 00:08:17.160 --> 00:08:21.150 Jejich oxidační číslo je nulové, jsou neutrální. 00:08:21.150 --> 00:08:23.010 Takže sem můžu napsat nulu. 00:08:23.010 --> 00:08:26.020 A po reakci získám - na druhé straně reakční rovnice získám - 00:08:26.020 --> 00:08:29.340 dva moly molekulového vodíku. 00:08:29.340 --> 00:08:33.060 Ale každý z těchto vodíků má nyní 00:08:33.060 --> 00:08:35.450 oxidační číslo rovno 1+. 00:08:38.529 --> 00:08:39.890 Nebo jinak - každý z nich - 00:08:39.890 --> 00:08:41.020 jsou tu čtyři vodíky. 00:08:41.020 --> 00:08:44.080 Tohle je molekulový vodík, který má v molekule dva atomy vodíku, 00:08:44.080 --> 00:08:46.050 a my máme dva moly molekulového vodíku. 00:08:46.050 --> 00:08:47.760 Takže tu máme celkem čtyři vodíky. 00:08:47.760 --> 00:08:50.480 Každý z nich ztratil jeden elektron. 00:08:50.480 --> 00:08:53.420 Takže napíšu: "+ 4 elektrony". 00:08:54.530 --> 00:08:56.460 Tohle je poloreakce pro vodík. 00:08:56.460 --> 00:08:58.640 Ztratil 4 elektrony. 00:08:58.640 --> 00:09:03.700 Jinými slovy 00:09:03.760 --> 00:09:08.540 vodík byl oxidován, protože ztratil elektrony. 00:09:08.540 --> 00:09:11.200 OIL: Oxidation Is Loosing (pozn. oxidace je ztráta). 00:09:11.200 --> 00:09:14.830 A pak další poloreakce, 00:09:14.830 --> 00:09:16.750 kdybych měl psát poloreakci pro kyslík. 00:09:16.750 --> 00:09:21.640 Začínáme s molem molekulového kyslíku 00:09:21.640 --> 00:09:24.220 a přidávám k tomu 4 elektrony. 00:09:24.220 --> 00:09:25.970 Nemůžu vyrobit elektrony z ničeho. 00:09:25.970 --> 00:09:28.040 Získávám ty elektrony z vodíků, 00:09:28.040 --> 00:09:29.240 dávám je kyslíku. 00:09:29.240 --> 00:09:35.560 A tak na této straně poloreakce získám dva moly - 00:09:35.560 --> 00:09:38.650 můžu to napsat takto - dva moly kyslíku. 00:09:38.650 --> 00:09:43.320 Každý z nich má oxidační číslo 2-. 00:09:43.700 --> 00:09:45.080 Takže tohle jsou poloreakce. 00:09:45.080 --> 00:09:47.630 Ukazuju tím, že vodík v průběhu spalné reakce 00:09:47.630 --> 00:09:50.310 ztratil elektrony. 00:09:50.310 --> 00:09:53.830 A kyslík tyto elektrony přijal. 00:09:53.830 --> 00:10:02.370 To znamená, že kyslík byl redukován. 00:10:02.370 --> 00:10:05.120 To je všechno hezké a taky trochu opakování toho, 00:10:05.120 --> 00:10:07.410 co jsme se naučili v chemii. 00:10:07.410 --> 00:10:09.520 Ale teď vám úplně popletu hlavu. 00:10:09.520 --> 00:10:12.750 Protože vám ukážu, jak o celé věci přemýšlí biolog. 00:10:12.750 --> 00:10:14.350 Není to vždycky tak, 00:10:14.350 --> 00:10:16.440 někdy biolog použije definici, 00:10:16.440 --> 00:10:18.020 kterou jste se naučili v chemii. 00:10:18.020 --> 00:10:21.130 V mnoha různých učebnicích biologie se dočtete - 00:10:21.130 --> 00:10:23.915 a tohle mě vždy velmi mátlo - 00:10:23.915 --> 00:10:34.240 že oxidace je ztráta vodíkových atomů. 00:10:39.220 --> 00:10:51.410 A redukce je příjem vodíkových atomů. 00:10:52.210 --> 00:10:54.260 Když jsem to zprvu studoval, říkal jsem si, 00:10:54.260 --> 00:10:57.190 tohle jsem se přece učil v chemii a tam mluvili o elektronech. 00:10:57.190 --> 00:10:59.730 Vodíkový atom je přece proton a elektron. 00:10:59.730 --> 00:11:01.130 jakou to má souvislost? 00:11:01.130 --> 00:11:04.660 A tohle je vlastně centrální myšlenka tohoto videa. 00:11:04.900 --> 00:11:08.930 Důvod, proč jsou obě definice konsistentní, je tento. 00:11:08.930 --> 00:11:19.680 V biologickém světě je to vodík, 00:11:19.680 --> 00:11:22.230 který je vyměňován. 00:11:22.230 --> 00:11:27.450 Vytváří vazby s uhlíkem, kyslíkem, 00:11:27.970 --> 00:11:30.500 fosforem, dusíkem. 00:11:30.500 --> 00:11:35.230 Když se podíváme na periodickou tabulku, 00:11:35.570 --> 00:11:40.840 vidíme, kde je vodík a kde uhlík, dusík, kyslík 00:11:40.840 --> 00:11:43.700 a fosfor a vlastně všechny další prvky. 00:11:43.700 --> 00:11:46.840 Vidíme, že všechno, s čím se vodík v biologických systémech váže, 00:11:46.840 --> 00:11:50.570 má mnohem vyšší 00:11:50.570 --> 00:11:52.920 hodnotu elektronegativity než on sám. 00:11:52.920 --> 00:11:55.530 Pokud se tedy s vodíkem váže uhlík, 00:11:55.530 --> 00:11:57.740 je to uhlík, který si elektrony přivlastňuje. 00:11:57.740 --> 00:12:00.610 V případě, že vodík je přenesen na kyslík, 00:12:00.610 --> 00:12:04.260 spolu se svým elektronem, uhlík ztratí vodíkový atom, 00:12:04.260 --> 00:12:06.220 ale ve skutečnosti ztratil ten elektron, 00:12:06.220 --> 00:12:07.450 který si přivlastňoval. 00:12:07.450 --> 00:12:09.940 A nyní si ho může přivlastnit kyslík. 00:12:09.940 --> 00:12:11.990 Takže tyto definice jsou konzistentní. 00:12:11.990 --> 00:12:14.630 A jediný důvod, proč jsem vám ukázal tento příklad, je, 00:12:14.630 --> 00:12:17.760 že zde biologická definice neplatí. 00:12:17.760 --> 00:12:21.900 Můžete rozhodně říct, že kyslík přijímá 00:12:21.900 --> 00:12:23.650 vodíky v této reakci. 00:12:23.650 --> 00:12:27.000 Takže stále můžeme říct, že je kyslík redukován, 00:12:27.000 --> 00:12:30.110 v souladu s biologickou definicí. 00:12:30.110 --> 00:12:32.780 Ale už moc nejde tvrdit, že vodík 00:12:32.780 --> 00:12:34.740 ztrácí vodíky. 00:12:34.740 --> 00:12:37.840 V tomhle případě vodík prostě jen ztrácí elektrony. 00:12:37.840 --> 00:12:39.160 Neztrácí sebe sama. 00:12:39.160 --> 00:12:42.100 Možná by jste mohli tvrdit, že ztrácí sebe, neboť je převzat. 00:12:42.100 --> 00:12:44.700 Ale biologická definice vychází ze stejného principu. 00:12:44.700 --> 00:12:48.690 A ta je, že když vodík vytváří vazby s většinou atomů 00:12:48.690 --> 00:12:51.520 v biologických sloučeninách, má sklon elektrony poskytovat. 00:12:51.520 --> 00:12:54.470 Takže když uhlík ztratí vodík a předá ho kyslíku, 00:12:54.470 --> 00:12:56.560 uhlík ve skutečnosti ztratí elektron, 00:12:56.560 --> 00:12:58.170 který si od vodíku přivlastňoval. 00:12:58.170 --> 00:12:59.850 A nyní si ho přivlastňuje kyslík. 00:12:59.850 --> 00:13:03.090 Takže uhlík bude oxidován 00:13:03.090 --> 00:13:04.370 a kyslík redukován. 00:13:04.370 --> 00:13:05.730 Doufám, že jsem vás nezmátl. 00:13:05.730 --> 00:13:07.940 V příštím videu vám ukážu pár dalších příkladů. 00:13:07.940 --> 00:13:09.490 Mluvím o tomhle proto, 00:13:09.490 --> 00:13:12.460 abychom to mohli aplikovat na buněčné dýchání. 00:13:12.460 --> 00:13:14.960 Aby vás nemátlo, když lidé začnou říkat, 00:13:14.960 --> 00:13:20.710 že NAD je redukován příjmem vodíku. 00:13:20.710 --> 00:13:23.860 Nebo že je oxidován, když tento vodík ztrácí, a tak dále. 00:13:23.860 --> 00:13:26.770 Chci, abyste viděli, že tohle jsou ty samé definice, 00:13:26.770 --> 00:13:28.540 které jste se naučili v chemii.