Jak efektivněji hospodařit s časem (jako to dělají stroje) – Brian Christian

Podívejte se na celou lekci: https://ed.ted.com/lessons/how-to-manage-your-time-more-effectively-according-to-machines-brian-christian

Lidé, podobně jako počítače, stojí před společným úkolem: zjistit, kolik se toho dá vykonat v omezeném čase. Během posledních přibližně padesáti let poznali počítačoví vědci spoustu dobrých strategií pro efektivní využití času – a ti mají hodně zkušeností s tím, co se může pokazit. Brian Christian nám prozradí, jak můžeme využít některé z těchto poznatků ke zlepšení svého vlastního života.

Lekce od Briana Christiana, animace od Adriatic Animation.

[„Podle toho, jak trávíme dny,
strávíme samozřejmě i svůj život.“]

V létě roku 1997

přistála planetární sonda Pathfinder
z NASA na povrchu Marsu

a začala přenášet neuvěřitelné,
ikonické fotografie zpátky na Zem.

Ale o několik dní později
se něco strašně pokazilo.

Přenos skončil.

Pathfinder ve skutečnosti prokrastinoval:

byl pořád plně vytížený,
ale svou nejdůležitější práci nezvládal.

Co se stalo?

Zjistilo se, že má chybu v plánovači.

Každý operační systém má něco,
čemu se říká plánovač,

který říká CPU, jak dlouho má pracovat
na každém úkolu, než se přepne na další,

a na který se má přepnout.

Pokud je navržen správně, počítače
plynule plní svoje různé odpovědnosti

a navenek působí,
jako by vše dělaly naráz.

Ale všichni víme, co se stane,
když se něco pokazí.

Když nic jiného, tímhle bychom
se mohli aspoň trochu utěšovat.

I počítače mohou být občas přepracované.

Možná se můžeme z počítačové vědy
o plánování poučit

a získat nějaké nápady,
jak se sami můžeme popasovat s časem.

Prvním poznatkem je to,
že stanovování priorit nás obírá o čas,

který jsme měli trávit prací.

Například, když si kontrolujete poštu,
procházíte všechny e-maily

a vybíráte, který je nejdůležitější.

Jakmile ho najdete, hledáte další.

Zdá se to smysluplné, ale má to háček.

Říká se mu algoritmus kvadratického času.

Máte-li ve schránce dvakrát tolik e-mailů,

zaberou porovnávání dvakrát tolik času

a budete jich muset udělat dvakrát tolik!

To znamená čtyřnásobnou práci.

Programátoři operačního systému Linux

se setkali se stejným
problémem v roce 2003.

Linux ohodnotil každý úkol
podle důležitosti

a někdy strávil více času
hodnocením úkolů, než jejich plněním.

Programátoři oproti běžné praxi
nahradili kompletní vyhodnocování

omezeným počtem „prioritních košů“.

Tento systém neurčoval
tak přesně, co dělat dřív,

ale místo toho mu zbylo více času
na zpracovávání úkolů.

Takže, co se týče e-mailů, trvat vždy
na vyřešení toho nejdůležitějšího

vás může dovést až ke zhroucení.

Zpracování schránky
třikrát plnější než normálně

může trvat devětkrát déle.

To už by bylo lepší odpovídat
chronologicky nebo v náhodném pořadí!

Když oželíte dělání věcí
v dokonalém pořadí,

může to být překvapivě
klíčem k jejich dokončení.

Další poznatek, který se odvíjí
od plánování v počítači,

má co do činění s převládajícím
rysem moderního života: vyrušováním.

Když počítač přechází
z jednoho úkolu na druhý,

musí takzvaně přepnout kontext,

označit místo v jednom úkolu,

přesunout stará data z paměti
a nová data do paměti.

Každá z těchto akcí něco stojí.

Jde tu o důležitý kompromis

mezi produktivitou a responzivností.

Dokončit důležitou práci znamená
minimalizovat počet přepnutí kontextu.

Být responzivní znamená reagovat
kdykoliv se něco stane.

Tyto dva principy vyvolávají napětí.

Uvědomění si tohoto napětí
nám umožňuje rozhodnout,

kde chceme dosáhnout rovnováhy.

Zřejmým řešením
je minimalizovat počet vyrušování.

Méně obvyklým řešením
je seskupit vyrušení dohromady.

Pokud notifikace nebo e-mail nevyžaduje

urgentní odpověď častěji než,
řekněme, jednou za hodinu,

pak přesně tak často bychom je
měli kontrolovat, ne častěji.

V počítačové vědě se tomu
říká slučování přerušení.

Namísto řešení věcí tak, jak přijdou –

Ó, pohla se myš?

Někdo zmáčkl tlačítko?

Stáhla se další část souboru? –

systém slučuje tato přerušení dohromady

v závislosti na tom,
jak dlouho si mohou dovolit čekat.

V roce 2013 umožnilo slučování přerušení

velké zlepšení životnosti baterie laptopů.

To proto, že pozdržení přerušení
umožní systému zkontrolovat vše najednou

a poté rychle vstoupit do stavu
s nízkou spotřebou.

Stejně jako u počítačů je to i s námi.

Třeba nám, uživatelům,
umožní aplikování stejného přístupu

zbavit se roztěkanosti

a získat zpátky věc tak vzácnou
v moderním životě: odpočinek.