-
Schizotypní porucha
-
(osobnosti), zkracována na STPD
-
je to, když má někdo problémy s začínáním
-
a udržováním vztahů s jinými osobami
-
a také když tito lidé věří věcem,
-
co mohou jiným lidem připadat podivné
a někdy může STPD i
-
připomínat schizofrenii.
-
Tito lidé mají často neobvyklé představy
-
či teorie o věcech,
-
kvůli čemuž připadají ostatním lidem
divní či výstřední,
-
kvůli čemuž je pro ně ještě obtížnější
vytvářet si vztahy.
-
Velmi důležitý rozdíl, který odlišuje
-
osoby s STPD od těch se schizofrenií či s bludy,
-
je, že jsou ochotni zohlednit fakta
-
která kontradikují jejich představám
-
a podrývají je.
-
Příkladem takové podivné představy
-
může být něco, co je neobvykle pověrčivé
-
anebo si myslí, že mají 'magické myšlení'
-
jako je třeba šestý smysl či telepatie.
-
Sociálně ale preferují samotu
-
a často se cítí nepříjemně a úzkostně
-
ve společenských situacích.
-
A tyto pocity se s tokem času
ve skutečnosti nezlepšují,
-
a to ani s věkem
či v opakujících se situacích.
-
Takže tu evidentně jsou
-
nějaké společné znaky se schizofrenií, že?
-
Hlavně tedy v myšlení a přesvědčeních.
-
Ale musíme být opatrní, protože
-
STPD je rozhodně velmi odlišná
od schizofrenie.
-
Řekněme, že někdo má
-
pověrčivé přesvědčení, že s sebou vždy
-
musí nosit zaječí nohu,
-
kdykoliv píšou test, jinak neuspějí.
-
Pokud tato osoba má i STPD
-
může si rozmyslet,
jestli nohu skutečně potřebuje
-
nebo ne, poté co napíšou test bez
této nohy a vydaří se jim.
-
Pokud by měla tato osoba schizofrenii,
-
jejich přesvědčení by se nezměnilo,
nezávisle na událostech,
-
a nebudou zvažovat změnu,
-
ani pokud se jim bude výjimečně dařit.
-
S ohledem na toto,
tyto myšlenky a přesvědčení
-
nejsou obvykle kompletní bludy,
pokud jde o STPD.
-
A tito pacienti nemají halucinace.
[t/n: v našem kontextu neplatí]
-
Pokud ano, nejspíše by jim
-
dali diagnózu schizofrenie.
-
Obecně STPD se nemění ve schizofrenii.
[t/n: v našem kontextu jinak]
-
Stejně jako u schizofrenie zde ale
-
nejsou žádné specifické testy, které
by nám řekly
-
jestli někdo STPD má nebo nemá.
-
Pouze profesionální pracovník
s lidmi s duševní nemocí
-
jako psycholog nebo psychiatr,
-
může tuto poruchu diagnostikovat.
-
Během diagnózy se budou
soustředit na symptomy
-
jako nelibost v společenských situacích
-
a také budou hledat
zvláštní fantazie a přesvědčení
-
a chování, které nepodléhá
kulturním normám.
-
Další symptom, který mohou hledat,
-
je něco jako nedostatek přátel,
-
mimo blízkou rodinu.
-
Zároveň, téměř ve všech případech,
-
jsou to právě příbuzní, kteří
si této poruchy všimnou
-
a podnítí pacienta k náštěvě doktora,
-
spíše než aby pacient sám vyhledal pomoc.
-
Pokud ale sám vyhledá pomoc,
-
je to často protože mají jiné
-
problémy: jako depresi či úzkost.
-
Původ STPD, jako u mnoha
jiných poruch osobnosti
-
je stále nejistý.
-
Ale vědci si všimli, že
-
se často vyskytuje u blízkých příbuzných
-
pacientů s STPD,
-
což je i u schizofrenie, že?
-
A tím přidává další podobnost
-
mezi těmito poruchami
-
a dokonce poukazuje na možné
genetické podobnosti
-
Ale jak se kryjí a vyvýjí
-
je stále velmi nejasné.
-
Pro STPD nejsou žádné léky
-
specificky určené pro pacienty s STPD
-
co se léčby týče,
-
ačkoliv mohou být předepsány léky
-
pokud pacient prochází psychotickou epizodou
-
nebo pokud se najde porucha nálady
-
jako je deprese.
-
Většinou se místo medikace
-
používá k léčbě STPD dlouhodobá
psychoterapie
-
s psychologem, který má
zkušenosti s STPD.
-
Terapie cílí na věci jako
-
zlepšení sociálních schopností a chování
-
a způsobů myšlení.
-
Psychoterapie rozhodně může
být efektivním nástrojem,
-
který zlepší kvalitu života
-
a redukuje symptomy STPD.
Khan Academy
