Jennifer Lin improvizuje kouzlo piana

Pianistka a skladatelka Jennifer Lin nabízí magické představení, mluví o procesu kreativity a improvizací vytvoří sólo skladbu postavenou na náhodném pořadí not.

(Potlesk)

Děkuji.

Velice vám děkuji.

Stejně jako mluvčí přede mnou, jsem -- asi se dá říct TED bažant --

také jsem tu poprvé a nevím úplně co říct.

(Potlesk)

Jsem velice ráda, že mě pan Anderson pozval.

Jsem opravdu vděčná, že jsem dostala možnost tady pro všechny zahrát.

A autorem písně, kterou jsem právě zahrála, je Józef Hofman.

Jmenuje se Kaleidoskop.

A Hofmann je polský pianista a skladatel pozdní doby 19. století,

je širokou společností považován za největšího pianistu všech dob.

Mám ještě další skladbu, kterou bych vám chtěla zahrát.

Jmenuje se "Abegg Variations" od Roberta Schumanna,

německého skladatele 19. století.

Ten název Abegg -- Abegg je vlastně A-B-E-G-G,

a je to v podstatě hlavní melodie.

Název pochází z příjmení jedné z Schumannových ženských společnic.

(Smích)

Ale napsal to pro svou ženu.

(Smích)

Takže, vlastně, pokud posloucháte pozorně,

měli byste najít pět variací na tuto Abegg tématiku.

Bylo to napsáno kolem roku 1834, takže, přestože je to starší,

doufám, že se vám bude líbit.

(Potlesk)

Nyní přijde část, kterou nemám vůbec ráda.

A protože pan Anderson mi řekl,

že tato konference nese název "Propojení a plynutí," tak jsem si říkala:

"Vím já něco, co by tihle géniové ještě nevěděli?"

Takže budu mluvit o skládání hudby,

přestože ani nevím, kde začít.

Jak skládám já?

Myslím si, že Yamaha dělá skvělou práci v tom, jak nás učí skládat.

Jako první věc, co dělám, je že si vytvořím hromadu takových krátkých hudebních nápadů --

můžete jednoduše improvizovat přímo u piána --

pak si vyberu jeden z nich a ten se stane mou hlavní melodií,

zrovna jako Abegg, který jste slyšeli.

Když už si vyberu hlavní melodii, tak se musím rozhodnout

mezi všemi hudebními styly, který z nich bych chtěla?

Tento rok jsem skládala v romantickém stylu.

Takže, pro inspiraci jsem poslouchala Liszta a Čajkovského

a další velké romantické skladatele.

Dále si vytvořím strukturu celé své skladby za pomoci svých učitelů.

Pomáhají mi naplánovat si celou skladbu,

pak přijde ta složitá část doplňování skladby různými nápady,

to už musíte opravdu přemýšlet.

A když už má skladba vcelku zcelenou formu --

ucelenou, promiňte -- ucelenou formu,

pak se tedy dostanete k dotahování drobností

a dotažení celkového znění skladby.

Další věcí, která mě velmi baví, je kreslení --

kreslení, protože ráda kreslím, víte, japonské animované umění.

Mezi mladými je po tom úplná horečka.

A pak jsem si to uvědomila,

mezi vytvářením hudby a umění existuje taková paralela,

protože vaším motivem, prvotní ideou vašeho kreslení,

je postava -- chcete se rozhodnout, koho nakreslit,

nebo jestli chcete zcela novou postavu.

Pak se rozhodnout, jak namalujete svou postavu?

Jako, použiju jenom jeden papír?

Nakreslím to na počítači?

Použiju dvoustránkové rozšíření, jako je u komixů,

asi pro ještě grandióznější efekt?

Pak musíte udělat první nákres své postavy,

což je jako vytvoření struktury skladby,

dále začnete přidávat tužku a propisku a doděláváte všechny různé detaily --

to je dotahování malby.

Další věc, kterou má hudba a malování společnou,

je stav mysli –

jsem jednou z těch teenagerů, co lehce ztrácí pozornost,

takže když dělám nějaký úkol,

tedy když dělám nějaký úkol a necítím se na to,

tak zkusím něco malovat nebo nějak mrhat časem.

A pak se stane, že prostě vůbec nemůžu kreslit

nebo skládat

a někdy toho je zase hrozně moc.

Nemůžete se soustředit, na co byste měli.

A někdy, když se naučíte využívat čas rozumně a pracovat na tom,

tak z toho něco dostanete, ale nepřijde to jen tak.

Co se stane je, že když se stane něco takhle kouzelného,

pokud k vám něco přirozeně přijde,

tak jste okamžitě schopni vyprodukovat všechny tyhle nádherné věci,

a to je to, co považuji za "plynutí",

protože to je, když vám všechno sepne a jste schopni dělat cokoliv.

Cítíte se jako na vrcholu svých možností

a můžete dělat, co se vám zachce.

Dnes vám nebudu hrát svou vlastní skladbu, protože,

přestože je dokončená, je až příliš dlouhá.

Místo toho bych ráda zkusila něco zvaného improvizace.

Mám tady sedm karet,

na každé je jedna nota hudební abecedy,

chtěla bych tedy někoho poprosit, aby sem přišel a vybral jich pět.

Kdokoliv, kdo by sem přišel a vybral je?

A pak z nich můžu udělat nějakou melodii, jednoduše improvizovat.

Wow, dobrovolník, hurá!

(Potlesk)

Ráda vás poznávám.

Goldie Hawn: Děkuji. Vybrat jich pět?

Jennifer Lin: Ano, pět karet. Jakýchkoliv pět karet.

GH: Ok. Jedna. Dvě. Tři

Oh, D a F -- příliš podobné.

(Smích)

JL: Ještě jednu.

GH: Ok, E.

JL: Mohla byste je přečíst v pořadí, ve kterém jste je vybrala?

GH: Ok. C, G, B, A a E.

JL: Velice vám děkuji.

GH: Není zač. A co s těmihle?

JL: Ty nebudu potřebovat. Děkuji.

(Potlesk)

Tak, vybrala C, G, B, A, E.

Teď se je pokusím nějak seřadit.

Ok, to by šlo.

Teď se nad tím trochu zamyslím

a zkusím z toho něco dostat.

(Potlesk)

Další písní, nebo tedy přídavkem, který zahraji,

je skladba Jacka Fina "Bumble Boogie."

(Potlesk)

(Potlesk)