Consumer surplus introduction | Consumer and producer surplus | Microeconomics | Khan Academy

Consumer surplus as difference between marginal benefit and price paid

Watch the next lesson: https://www.khanacademy.org/economics-finance-domain/microeconomics/consumer-producer-surplus/consumer-producer-surplus-tut/v/total-consumer-surplus-as-area?utm_source=YT&utm_medium=Desc&utm_campaign=microeconomics

Missed the previous lesson? https://www.khanacademy.org/economics-finance-domain/microeconomics/consumer-producer-surplus/consumer-producer-surplus-tut/v/demand-curve-as-marginal-benefit-curve?utm_source=YT&utm_medium=Desc&utm_campaign=microeconomics

Microeconomics on Khan Academy: Topics covered in a traditional college level introductory microeconomics course

About Khan Academy: Khan Academy offers practice exercises, instructional videos, and a personalized learning dashboard that empower learners to study at their own pace in and outside of the classroom. We tackle math, science, computer programming, history, art history, economics, and more. Our math missions guide learners from kindergarten to calculus using state-of-the-art, adaptive technology that identifies strengths and learning gaps. We've also partnered with institutions like NASA, The Museum of Modern Art, The California Academy of Sciences, and MIT to offer specialized content.

For free. For everyone. Forever. #YouCanLearnAnything

Subscribe to Khan Academy's Microeconomics channel: https://www.youtube.com/channel/UC_6zQ54DjQJdLodwsxAsdZg
Subscribe to Khan Academy: https://www.youtube.com/subscription_center?add_user=khanacademy

V minulém videu jsme viděli, že křivku poptávky

můžeme vlastně vidět jako křivku mezního užitku.

Při daném množství nabízeného statku,

bod na křivce vlastně ukazuje mezní užitek z dodatečně získané jednotky.

Tohle je mezní užitek z první jednotky,

tohle je mezní užitek z druhé jednotky. A je několik způsobů, jak na to pohlížet.

Za předpokladu, že tady mluvíme o novém autě,

pokud budete nabízet pouze jeden kus, někdo ho bude chtít tak moc,

že užitek pro něj, mezní užitek pro něj z té první jednotky,

bude 60 000 dolarů.

Řekněme,

že pokud nabízíte 2 auta, i to druhé může být koupeno stejnou osobou,

která si řekne: "Už jedno auto mám, užitek z druhého auta bude pouze 50 000 dolarů."

To je bod, kde jsem neutrální. To je bod,

ve kterém jsem nerozhodný, jestli chci koupit i to druhé auto.

Anebo je další osoba, která to auto nechce tolik, jako ta první a řekne: "Dobrá,

za 50 000 dolarů se mi to auto líbí." A může být ještě třetí osoba, opět to auto nechce tolik, jako první dvě osoby

a ta je ochotna za něj zaplatit 40 000 dolarů. A tady vidíme, že v určitém bodě,

řekněme, například že cena bude 30 000 dolarů.

Když je cena 30 000 dolarů, vidíme..

A to je v tradičním pojetí za jakou cenu budeme prodávat jaké množství.

Ale když se zamyslíte nad tím, co se skutečně děje.

Vidíte, že čtvrtá osoba je přesně v bodu, kdy je neutrální. Její mezní užitek je přesně 30 000 dolarů.

V duchu si řekne: "Zaplatím 30 000 dolarů a dostanu za to něco, co má hodnotu 30 000 dolarů."

Je to něco jako Byl byste ochotný vyměnit tenhle dolar za dolar?

No zřejmě byste chvíli váhali,

jste velmi blízko oběma možnostem, cítíte, že by to byl dobrý obchod, pokud byste to dostali o penny levněji

a že by to byl špatný obchod, pokud byste zaplatili o penny více.

Nejste úplně rozhodnutí, ale sotva byste tuhle čtvrtou osobu donutili k obchodu za tuto cenu.

Ale co jsem naznačil, pokud bychom měli jednu cenu pro všechny...

A později budeme mluvit o tom, že nemáme jednu cenu pro všechny.

Ale pokud byste měli jednu cenu pro všechny, tyhle první jednotky by byly prodány za méně, než by mohly být prodány.

Byly by prodány pod jejich mezním užitkem.

Pamatujte si, že zde se křivka poptávky rovná křivce mezního užitku.

Tato první jednotka by mohla být prodána za 60 000 dolarů,

ale teď ji prodáme za 30 000 dolarů.

Tohle bude 30 000 dolarů.

Napíšu jen 30 jako 30 000 dolarů.

Mezní užitek je o 30 000 dolarů vyšší než skutečná cena.

Mezní užitek z této jednotky, užitek, který získal trh,

je o 30 000 dolarů vyšší než cena.

Mezní užitek z druhé jednotky je o 20 000 dolarů vyšší, než cena, za kterou je statek prodáván.

Mezní užitek z třetí jednotky je 10 000 dolarů.

Jiný způsob, jak o tom přemýšlet, je, že přebytek spotřebitele z první jednotky je 30 000 dolarů,

spotřebitel dostane o 30 000 dolarů více v mezním užitku (hodnota pro něj), než kolik zaplatí.

Tady je přebytek spotřebitele 20 000 dolarů, spotřebitel dostane o 20 000 dolarů více v hodnotě,

než musí zaplatit.

Tady je to 10 000 dolarů a pak čtvrtý spotřebitel je neutrální,

mezní užitek je stejný jako cena.

Když se nad tím zamyslíte, řeknete:

"Jaký je celkový přebytek spotřebitele?"

Další způsob, jak na to pohlížet je:

Jaký je celkový rozdíl mezního užitku nad a pod zaplacenou cenou?

Kolik přebytku mezního užitku dostali, když odečtete cenu, kterou zaplatili?

Tady bude celkový přebytek spotřebitele 30 000 dolarů z první jednotky

plus 20 000 dolarů z druhé jednotky

plus 10 000 dolarů z třetí jednotky.

Celkový přebytek spotřebitele v tomto případě,

kdy jsme prodali 4 jednotky za cenu 30 000 dolarů, je...

A předpokládáme, že prodáváme auta, ne části aut

jako 1,1 auta. Pokud bychom hovořili o průměru, tak bychom mohli,

ale předpokládejme, že prodáváme celá auta.

Celkový přebytek spotřebitele v tomto případě je 30 plus 20 plus 10,

což je 60 000 dolarů. (všechno v tisících)

Tohle je 60 000 dolarů.

V tomto případě, v tomto týdnu, by spotřebitelé získali

o 60 000 dolarů více užitku, očekávaného užitku,

než ve skutečnosti museli zaplatit.

A když se nad tím zamyslíme,

pro prodejce to není příliš ideální, protože

on prodával něco za nižší cenu, než by možná mohl dostat,

přinejmenším od prvních pár zákazníků.

A je to proto, že na základě příkladu, který tady máme, musel stanovit jednu cenu pro všechny.