-
Jak uvidíme v tomto, a v dalších
videích, původ mnohých současných sporů
-
a konfliktů na Blízkém východě může
být zpětně vysledován k 1. světové válce.
-
Uvědomuji si, že se jedná
o neobyčejně citlivé téma,
-
které může vyvolávat
v lidech silné emoce.
-
Mým cílem v tomto videu je
pokusit se ukázat, co se skutečně stalo.
-
Povzbuzuji ale každého, aby o čemkoliv
z toho pochyboval a ověřil si to,
-
a dospěl tak ke svým vlastním závěrům.
-
Pojďme se vrátit do října roku 1915,
nebo obecně do roku 1915.
-
Britové již byli ve válce s Turky.
-
Připomeňme si, co se stalo.
-
V roce 1915 se uskutečnilo gallipolské
tažení a koncem roku už bylo zřejmé,
-
že to pro spojence bude katastrofa.
-
Turkům se podařilo odrazit útok Spojenců.
-
Spojenci byli na ústupu.
-
Britům se ale podařilo odrazit Turky,
-
když se v roce 1915 pokusili
zaútočit na Suezský průplav.
-
To je nástin událostí.
Umíte si představit,
-
že Britové dychtili získat další
spojence v jejich boji proti Turkům.
-
Především chtěli získat podporu od Arabů,
kteří byli pod nadvládou Turků stovky let.
-
V kontextu událostí probíhala komunikace
mezi nejvyšším komisařem v Egyptě,
-
britským nejvyšším komisařem
sirem Henry McMahonem,
-
a šerifem v Mekce Husajnem ibn-Ali,
-
který měl ambice stát se králem
nezávislého arabského státu.
-
Vyjednávání o podobě státu probíhala od
poloviny roku 1915 do začátku roku 1916.
-
Britové samozřejmě
usilovali o Alího podporu.
-
Chtěli, aby vedl povstání proti Turkům.
-
Ibn-Alí v té době už vymezil
hranice státu, jehož vznik si přál.
-
Tak to je náš kontext pro
následující dopis z října 1915.
-
Je od sira McMahona šerifu Husajnovi.
-
„… s velkou radostí Vám píši
jménem Britské vlády
-
a předkládám Vám následující prohlášení.
-
Jsem přesvědčen, že ho
přijmete s uspokojením.
-
Oblasti Mersina a Alexandreta společně s
částmi Sýrie na západě od Damašku,
-
Homsu, Hamy a Aleppy nemohou
být označeny jako čistě arabské,
-
a tak by měly být vyloučeny
z navržených hranic.“
-
Toto se týkalo požadavku Husajna
ibn-Aliho v předešlé korespondenci.
-
„S těmito změnami,“
tedy pouze tato oblast,
-
tohle je Mersina, Alexandretta
a tady je Hama, Homs, Damašek,
-
takže má na mysli tuto oblast
na západ od vyznačených měst.
-
Tedy McMahon říká: „Podívejte, tuto
oblast nelze považovat za čistě arabskou,
-
takže ji ze zamýšleného nezávislého
arabského státu vylučuji.“
-
„S těmito změnami,
-
aniž by se změnily naše existující
dohody s arabskými představiteli,
-
souhlasíme s těmito hranicemi.
-
Pokud jde o oblasti uvnitř těchto hranic,
-
tak má Velká Británie povoleno jednat bez
ohledu na zájmy svého spojence, Francie.
-
Jménem vlády Velké Británie jsem
oprávněn poskytnout následující záruky
-
a dát Vám tuto odpověď na Váš dopis.
-
Za výše uvedených změn“
-
- tedy pokud se vyloučí tato oblast -
-
„je Velká Británie připravena uznat
-
a podporovat nezávislost Arabů ve
všech oblastech v rámci hranic,
-
které požadoval šerif v Mekce.“
-
Takže nakonec stát zahrnoval celou tuto
oblast a mnohem více, než co tady ukazuju,
-
kousek současné Sýrie, Jordánska,
Iráku i oblasti v dnešní Saúdské Arábii.
-
Britové tedy tímto vyjadřují svůj
souhlas s nezávislým arabským státem.
-
„Velká Británie zaručuje ochranu
svatých míst před veškerou vnější agresí
-
a bude uznávat jejich nedotknutelnost.
-
… Jsem přesvědčen,
-
že toto prohlášení Vás ujistí o sympatiích
Velké Británie k úsilí arabských přátel,
-
a povede k pevnému a trvalému spojenectví,
-
jež bude mít za následek
vyhnání Turků z arabských zemí
-
a osvobození arabského lidu
z tureckých pout nesvobody,
-
kterými byl tento lid tak dlouho spoután.“
-
Toto pomohlo přesvědčit Araby,
aby v roce 1916 povstali proti Turkům,
-
proti Turecké říši a sehráli důležitou
roli v palestinském tažení v červnu 1916.
-
K videu, které jsem udělal
o palestinskému tažení,
-
jsem obdržel několik komentářů, ve kterých
se lidé staví cynicky k britským úmyslům.
-
A zdá se, že Britové
skutečně cyničtí byli.
-
T.E. Lawrence, známý
jako Lawrence z Arábie,
-
byl často líčen jako záhadný chlápek,
který získal přátelství Arabů.
-
Jeho korespondence s britskou vládou
ovšem ukazuje, že určitým způsobem…
-
Slovy George W. Bushe
tak trochu taktizoval,
-
na vztah Velké Británie s Araby
se díval poněkud cynicky.
-
Toto je dopis, který napsal
na začátku roku 1916,
-
tedy v době, kdy se toto vše odehrávalo.
-
V dopise se zmiňuje o možné
arabské revoluci a o činnosti Husajna.
-
„Zdá se, že činnost Husajna
je pro nás prospěšná,
-
protože se shoduje s našimi úmysly,
-
které se týkají rozbití islámského bloku,
-
porážky a následného
rozložení Turecké říše.“
-
Předpokládáme, že o tom
on ani Britové nemluvili,
-
když vyjednávali s Husajnem.
-
„Pokud dokážeme zařídit, že
tato politická změna bude násilná,
-
zničíme hrozbu islámu tím, že jej
rozdělíme a postavíme proti němu samému.
-
Pak by se turecký chalífa a arabský
chalífa dostali do teologické války.“
-
Tohle byl T. E. Lawrence,
-
mám to z knihy „Zlatý bojovník:
život a legenda Lawrence z Arábie“.
-
I když byl zobrazován jako hrdina,
často jednal čistě strategicky.
-
Situaci Arabů zhoršila skutečnost,
-
že Britové, zatímco je
podněcovali k revoltě,
-
zároveň tajně jednali i s Francouzi o tom,
jak si rozdělí Blízký východ v případě,
-
že porazí Tureckou říši.
-
V této době už Britové dosáhli
určitého pokroku v Mezopotámii,
-
ale stále ještě nezahájili
tažení do Palestiny.
-
Takže to všechno byly jen domněnky.
-
Velkou Británii reprezentoval Sykes,
Francouze zastupoval Picot,
-
uskutečnilo se to i se souhlasem Ruska,
-
protože v té době tam
ještě nebyla revoluce.
-
Takže v květnu roku 1916
byla sjednána tajná dohoda,
-
známá jako Sykesova-Picotova dohoda.
-
Byla tajná.
-
Šlo tedy o tajnou dohodu
mezi Francií a Velkou Británií,
-
v níž si mezi sebou
rozdělili celý Blízký východ.
-
Modrá oblast měla být
obsazena Francouzi,
-
část dnešního východního
Turecka by připadla Rusku.
-
Britové by získali jižní Mezopotámii,
-
čímž by si v podstatě zajistili
kontrolu nad ropou z Persie.
-
Ropa se stávala stále důležitějším
faktorem světové moci.
-
A pak by vznikly dva protektoráty,
které by mohly být nezávislé.
-
Případně mohlo jít o jeden nebo dva
nezávislé arabské státy pod „ochranou“.
-
Slovo „ochrana“ dám do uvozovek,
-
protože taková ochrana
není většinou nic dobrého.
-
Tedy pod ochranou Francie
a Británie, což znamená:
-
„Jste nezávislý stát, ale ochráníme Vás,
pokud Vás někdo napadne.“
-
Ve skutečnosti ale stát, který
nad druhým drží protektorát,
-
má také veškerou moc ve svých rukou.
-
Sykesova-Picotova dohoda také
přiřkla tento malý kousek Británii,
-
takže Británie by měla
přístup ke Středomoří.
-
Palestina, neboli římské království Judea,
-
je oddělena jako samostatný
mezinárodní objekt,
-
něco, co by mělo být
spravováno více zeměmi.
-
Argumentem by asi bylo, že se
jedná o místo, kde je Svatá země.
-
Různá náboženství zde
mají svá nejposvátnější místa,
-
a proto tu oblast takto oddělili.
-
Znovu opakuji, že se to dělo tajně.
-
Samozřejmě nechtěli,
aby to Arabové věděli,
-
neboť se je snažili přesvědčit,
-
aby se připojili k povstání
proti Turkům.
-
Ještě jednou, všechno to
probíhalo tajně až do roku 1916,
-
kdy bylo vše dojednáno.
-
A teď se posuneme do roku 1917,
kdy se zrodila Balfourova deklarace.
-
Před sebou máte Balfourovu deklaraci.
-
Jedná se o dopis britského ministra
zahraničí Balfoura lordu Rothschildovi,
-
což byl čelní představitel židovské obce.
-
V dopise píše: „Drahý lorde Rothschilde,
-
s velkou radostí Vám zasílám jménem vlády
Jeho Veličenstva následující oznámení,
-
ve kterém vyjadřujeme sympatie
s židovskými sionistickými aspiracemi,
-
která byla předložena vládě
a vláda jej schválila.
-
Vláda Jeho Veličenstva pohlíží příznivě na
zřízení národní domoviny židovského lidu,
-
která by byla v Palestině,
-
a vynasnaží se, aby
tohoto cíle bylo dosaženo.
-
Jasně se rozumí, že nebude učiněno nic,
-
co by mohlo poškodit občanská,
-
náboženská práva, existujících
nežidovských společenství v Palestině,
-
nebo práva a politické postavení
Židů v jakékoliv jiné zemi.
-
Byl bych vděčen,
-
kdybyste mohl předat toto
prohlášení Sionistické federaci.“
-
Podepsán Artur Balfour.
-
Neříká se tu nic explicitně,
protože byli velmi opatrní.
-
Nestojí tam: podporujeme stát
pro židovský lid, ale jen to,
-
že podporují návrat národní
domoviny židovskému lidu.
-
Zároveň však také říká,
že se jasně rozumí,
-
že nebude učiněno nic,
-
co by mohlo poškodit náboženská práva
existujících nežidovských společenství,
-
které byly v Palestině.
-
Dokážete si představit,
jak toto Araby znepokojilo.
-
Na jednu stranu se
dle některých dopisů,
-
které si vyměnili McMahon a Husajn,
-
zdálo, že jim byl především v roce
1915 přislíben nezávislý arabský stát,
-
ve kterém byla velká část tohoto území,
-
zároveň však Britové v Balfourově
deklaraci slibovali židovské diaspoře,
-
že by tam mohla mít svou domovinu,
-
která by se jednoho dne
mohla změnit na určitý typ státu.
-
Všechno to ještě zhoršoval to,
-
že deklarace byla napsána
2. listopadu 1917.
-
Musíte si uvědomit,
-
že v roce 1917 proběhla
první revoluce v Rusku,
-
car byl v březnu 1917 svržen
a v říjnu bolševici převzali moc.
-
Chtěli vystoupit z války,
neměli rádi tyto tajné dohody,
-
nebylo totiž jisté, že by dostali vše,
co jim tyto tajné dohody zaručovaly,
-
takže zveřejnili celý text
Sykesovy-Picotovy dohody.
-
Zveřejnili ji, takže ve stejný měsíc
si ji přečetli Arabové i Turci,
-
Turci ji přivítali, protože to podkopalo
víru Arabů v možnou podporu Spojenců,
-
takže během jednoho měsíce se
Arabové dozvěděli o Balfourově deklaraci,
-
která byla veřejná,
-
a koncem měsíce se díky Rusům dozvěděli
o formálně tajné Sykes-Picotově dohodě,
-
což je učinilo velmi podezřívavé,
-
nebo přinejmenším podezřívavější.
-
Dokážete si tedy představit,
že snaha Británie získat podporu,
-
jak židovské diaspory,
-
tak zároveň i Araby
ke vzpouře proti Turkům,
-
vedla v následujících
desetiletích k závažným konfliktům.
-
Bez ohledu na to,
na čí straně barikády stojíte,
-
mnoho dnešních problémů má své kořeny
v této době kolem 1. světové války.
-
Připustila to britská vláda ústy ministra
zahraničí Jacka Strawa v roce 2002.
-
Toto je prohlášení, které vydal v
roce 2002 v časopise News Statesman.
-
„Mnoho ze současných problémů, s
nimiž se potýkáme, s nimiž se já potýkám…“
-
(on byl ministr zahraničních věcí) „…jsou
důsledky naší koloniální minulosti.“
-
Důsledky naší koloniální minulosti.
-
„Balfourova deklarace
a protichůdné záruky,
-
které byly dány Palestincům
a zároveň také Izraelcům.
-
To je pro nás zajímavá,
ale nikoliv úctyhodná historie.“
-
Toto je jen začátek,
-
jak uvidíme v dalších videích, kde
budeme probírat meziválečné období,
-
britské nejasné postoje vedly na Blízkém
východě k dnešní velmi chaotické situaci.