Historie vs. Kryštov Kolumbus - Alex Gendler

Kompletní lekce: http://ed.ted.com/lessons/history-vs-christopher-columbus-alex-gendler

Mnoho lidí ve Spojených státech amerických a v Latinské Americe vyrůstalo za oslav cest Kryštofa Kolumba. Ale byl to ale opravdu neohrožený badatel, který propojil dva světy a nebo byl krutým vykořisťovatelem, který přinesl kolonialismus a otroctví? A objevil vůbec Ameriku jako takovou? Alex Gendler předvolává Kolumba před soud ve videu s názvem Historie vs. Kryštof kolumbus

Lekci vytvořil Alex Gendler, animace pak Brett Underhill.

Mnoho lidí ve Spojených státech amerických
a v Latinské Americe

vyrůstalo za oslav výročí cest
Krištofa Kolumba,

ale byl to neohrožený badatel,
který propojil dva světy,

nebo nemilosrdný vykořisťovatel,
který přinesl kolonialismus a otroctví?

A objevil vůbec Ameriku jako takovou?

Je na čase zhodnotit jeho kroky
v „Historie vs. Krištov Kolumbus."

„Klid v soudní síni.

Počkat, mám být vůbec dneska v práci?"

(zakašlání)

„Ano, Vaše ctihodnosti.

Od roku 1792 se slaví den
Kryštofa Kolumba v mnoho státech USA

a to dvanáctého října,
což je den opravdového výročí.

Přestože se z toho stal roku 1934
oficiální státní svátek,

jednotlivé státy jej nemusí dodržovat.

Pouze 23 států zavírá veřejné služby,

a čím dál více států tento svátek ruší."

(zakašlání)

„Taková škoda.

V 70. letech jsme tento den posunuli
na druhé pondělí v říjnu,

aby lidé mohli mít pěkný
prodloužený víkend,

ale vy, hádám, nesnášíte oslavy."

„Počkat, co že to vlastně oslavujeme?"

„Ale Vaše ctihodnosti,
všichni jsme se to učili ve škole.

Kryštof Kolumbus přesvědčil
španělského krále,

aby jej poslal na misi objevit
lepší obchodní stesku do Indie

a to ne směrem na východ,
ale kolem světa na západ.

Všichni si mysleli, že to je hloupost,
protože Země je plochá,

ale on věděl, jak to je.

A když se plavil roku 1492 oceánem,

našel něco lepšího než Indii:

nový kontinent."

„To jsou kecy.

Tak zaprvé, každý vzdělaný člověk věděl,
že Země je placatá už od Aristotela.

Zadruhé, Kolumbus nic nenašel.

Lidé tam žili po tisíciletí.

Nebyl dokonce ani první evropan.

Seveřané se usadili v Newfoundlandu
už 500 před Kolumbem.

„Neříkejte, tak proč všichni
nenosíme ty kraví helmy?"

„Vlastně takové helmy nikdy nenosili."

(zakašlání)

„Koho zajímá, co tenkrát dělali Vikingové?

Jejich kolonie se nedochovaly,
ty Kolumbovy ale ano.

A jeho zprávy, přinesené do Evropy,
se rozšířily křížem krážem.

Tím inspiroval ostatní osadníky,
kteří přišli po něm.

Nebýt jeho, tak tady dnes nejsme."

„A nebýt jeho, tak zde pořád žijí
miliony původních obyvatel.

Víte, co Kolumbus dělal v koloniích,
které nalézal?

První domorodé obyvatele,
kterého potkal, uvěznil.

Ve svém deníku si zapsal, jak snadno
je všechny může dobýt a zotročit."

„Ale no tak. Tehdy se bil každý s každým.

Není snad pravdou, že mu Indiáni řekli,

kde se nachází ostatní kmeny,
aby je mohl zajmout a obsadit?

„To je pravda, ale kmenové války
byly sporadické a omezené.

Určitě by nevymýtili 90 % populace.

„Hmm. Proč je oslavování Kolumba
tak důležité?"

„Vaše ctihodnosti,
Kolumbova cesta byla inspirací

pro lidi v nesnázích napříč Evropou,
symbol svobody a nových začátků.

Ten objev dal našim pra a praprarodičům
možnost přijet do Ameriky

a poskytnout tak svým dětem lepší životy.

Neměli bychom mít hrdinu,
který nám bude připomínat,

že naše země je vybudována
houževnatostí imigrantů?

A co těžké časy původních obyvatel,

kteří byli téměř vyhlazeni
a nahnáni do rezervací,

a jejichž potomci stále trpí
chudobou a diskriminací?

Jak můžete považovat za hrdinu někoho,
kdo způsobil tolik utrpení?"

„To je historie. Nemůžete soudit někoho
z 15. století dnešními měřítky.

Tenkrát si lidé dokonce mysleli,

že šíření křesťanství po světě
je jejich morální povinnost."

„Vlastně byl docela krutý
i na tehdejší standarty.

Když vládl Hispaniole
týral a mrzačil lidi,

kteří mu nepřinesli dostatek zlata

a prodával mladé dívky od devíti let
do sexuálního otroctví.

Byl krutý i k ostatním kolonistům,
kterým vládl,

až byl nakonec sesazen a vrhnut do vězení.

když misionář Bartolomé de las Casas

navštívil tento ostrov napsal:

'v letech 1494 až 1508
přes 3 miliony lidí.

zemřelo ve válkách, otroctví a dolech.

Kdo z budoucích generací tomu uvěří?'"

„Nevím, jestli sám věřím těm číslům."

„Povězte, není možné
ten svátek slavit jinak?"

„V některých latinskoamerických zemích

lidé stejný den oslavují pod jiným jménem,
jako třeba Día de la Raza.

Tam je to ale spíše oslava
původních a smířených kultur,

které přežily kolonialismus.

Na některých místech v USA tento den
také přejmenovali

na třeba Den původních Američanů
nebo Den původních obyvatel,

a v návaznosti na to i způsob oslav.

„Tak proč prostě nezměníme jméno,
když je to takový problém?"

„Protože to je tradice.

Obyčejní lidé potřebují své hrdiny
a zakladatelské mýty.

Nemůžeme prostě oslavovat tak,
jak to děláme století,

aniž bychom se nořili do hlubokých bádání?

Opravdu tady nikdo neoslavuje genocidu."

„Tradice se mění a způsob,
jakým je udržujeme,

dost vypovídá o našich hodnotách."

„No vypadá to, že darování volného dne
unavenému soudci mezi nimi není."

Tradice a svátky jsou důležité
ve všech kulturách,

ale hrdinové jedné doby se mohou stát
zločinci v jiné době,

díky prohlubování znalosti historie
a vývoji vlastních hodnot.

Zvažování toho, co mají tradice znamenat,

je v dnešní době hlavní součást
hodnocení historie jako takové.